Zveřejňování cen komplikuje přímo řízeným organizacím život. Navzdory příkazu ministra jsou za něj právně odpovědné

O problematice bonusů diskutovali odborníci na konferenci Hospital Management 2018. Foto: FN Olomouc

Problematika bonusů zaměstnává managementy nemocnic už několik let. Loni se situace zčásti uklidnila díky dopisu ministra, který poskytl návod, jak v této věci postupovat. Menší radost udělal přímo řízeným organizacím další dopis, který jim uložil zveřejňování jednotkových cen v registru smluv – což ovšem v některých případech vede k velkým otazníkům ohledně obchodního tajemství. Zatímco příkaz ohledně bonusů tak zohledňují i mnohé nestátní nemocnice, přístup ke zveřejňování jednotkových cen se liší – a kdo nemusí, obvykle nezveřejňuje. O problematice diskutovali odborníci na konferenci Hospital Management 2018, která se konala na přelomu loňského října a listopadu v Olomouci a jejímž partnerem byl Zdravotnický deník.

 

Podívejme se na úvod trochu do historie bonusů. Diskuze odstartovala v roce 2015 v souvislosti s kauzou Walmark (vznikla pokutou společnosti Walmark za reklamní kampaň, v jejímž průběhu byly 131 lékárnám poskytnuty dary podle velikosti objednávky, které neměly vztah k vykonávané činnosti; kauza nakonec na bonusy neměla praktický vliv), problém pak kulminoval v letech 2016 a 2017, kdy začal platit zákon o registru smluv a následně jeho sankční část. V dubnu loňského roku do nemocnic dorazil příkaz ministra, který se s problematikou snaží popasovat. „Příkaz zklidnil prostředí rozvířené aktivitou vrchního státního zastupitelství, která probíhala v létě 2017, a na to navazujícími dopisy a žádostmi VZP. Pokyny ze začátku září ohledně zveřejňování jednotkových cen nám ale prostředí zase trochu rozkymácely,“ popisuje Libor Štajer z advokátní kanceláře KMVS.

Ani historie samotného dopisu ministra, který dal k vykazování bonusů návod, nebyla úplně jednoduchá. „Pomatuju si, když byli všichni náměstci i pan ministr přesvědčeni, že bonusy jen přesuneme do pojišťoven. Položil jsem otázku, jestli s tím firmy, které bonusy poskytují, budou souhlasit a skutečně to do pojišťoven přesunou. Na území České republiky odhadují někteří bonusy na tři miliardy, někteří na dvě, někteří na jednu a půl miliardy. Řekl bych ale, že dvě třetiny by zpětně skončily u dodavatelských firem – a kdo si vezme na zodpovědnost, že jeden a půl miliardy skočí u farmafirem a dodavatelů zdravotnického materiálu? Nikdo,“ popisuje obchodní náměstek FN Olomouc Čeněk Merta.

Nakonec tedy příkaz ministra ponechává nemocnicím takzvané neadresné bonusy, zatímco ty adresné, které se dají rozpočítat na konkrétní balení léku, musí nemocnice vykazovat pojišťovně. „Z hlediska právníka poskytujícího právní služby zdravotnickým zařízením bych chtěl ministerstvu poděkovat, že mělo tu odvahu a řeklo, že bonusy existují a jak se rozdělují. Na druhou stranu na to po několika měsících navázal dopis o jednotkových cenách a podrobnostech jejich uveřejňování, což už nehodnotím tak pozitivně,“ říká odborník na zdravotnické právo Petr Šustek z kanceláře Šustek & Co.

A jak vnímají příkaz ministra ohledně bonusů samotné nemocnice? „Ministerstvo se k tomu nějak postavilo a my jsme si zpočátku mysleli, že nám svítá na lepší časy. Úplně to tak není, má to mnoho výkladů, nicméně podmínka, že bonus je věc legální, je trvalá. My si tak po mnoha letech můžeme říct, že bonus je v pořádku a znamená, že se chováme transparentně i šetříme,“ uvádí obchodní náměstek FN Hradec Králové Michal Filip.

Tak jednoznačně to ale nevidí generální ředitel a předseda představenstva Nemocnic Pardubického kraje Tomáš Gottvald. „Asi se úplně neshodneme, jestli je bonus legální nebo ne. Téma je strašně složité a jsou skupiny materiálů a léčiv, kde legálnost bonusů tak jednoznačná není,“ poukazuje Gottvald.

Problém každopádně podle Filipa je, že ačkoliv byly bonusy takto popsány v roce 2018, jsou nemocnice hodnoceny zpětně až k 1. lednu 2016. „To není úplně fér. Jak je možné, že nás někdo hodnotí dle pokynu ministra z roku 2018 v roce 2016?“ pozastavuje se Michal Filip.

A obtížné je také účtování s pojišťovnami. „ V rámcových smlouvách je odkaz na metodiku účtování zvlášť účtovaných materiálů, která ale nebyla explicitně dohodnuta. Pokud se to nenarovná, budeme se vzájemně přetlačovat – proto s námi VZP i menší pojišťovny řeší vyúčtování roku 2016 a 2017 a bavíme se o tom, jaká byla výše bonusů. Myslím, že to žádná strana neumí spočítat,“ domnívá se za Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald.

Další problém je rozlišení adresných a neadresných bonusů. „Z pohledu obchodního náměstka to plně chápu, z pohledu ekonoma ale nevím, jestli existuje neadresný bonus,“ myslí si dřívější náměstek a současný ředitel IKEM Michal Stiborek. „Máme i vyjádření, že všechny bonusy jsou vlastně adresné, jen záleží na tom, jak a kam je poskytneme,“ říká k tomu výkonný tajemník Asociace velkodistributorů léčiv AVEL Michal Krejsta. Zároveň ovšem podle něj v praxi záleží na tom, v jaké fázi cyklu se daný lék nachází a zda ještě má patentovou ochranu nebo ne.

„Neadresný bonus je situace, kdy poskytuji nějaký prospěch zákazníkovi, přičemž v okamžiku zdanitelných plnění předcházejících poskytnutí bonusu není zřejmé, že zákazník bonus dostane. Jenže málokdy poskytovatel bonusu ví, ale příjemce již o charakteru bonusu vědět může. Kritéria se tedy nedají říci úplně, je třeba postupovat případ od případu a závěry se mohou lišit,“ říká k tomu Martin Schimmer z advokátní kanceláře 2 Martins Legal.

Dopis není právně závazný, přesto může pomoci

Pro nemocnice, které nejsou přímo řízenými organizacemi, je přitom dopis ministra čistě dobrovolnou záležitostí, byť jej mnohá zařízení taktéž vítají a užívají jako normu.

Celý text je přístupný předplatitelům Legislativního monitoru.

Přihlásit se Registrovat se Více informací

Michaela Koubová