Kromě Buffetta a Bezose své síly spojí také londýnská King´s College a americký Merck. Bristol-Myers hájí svůj záměr koupit konkurenční společnost Celgene.
Nejbohatší muž planety Jeff Bezos (Amazon) a investiční mág Warren Buffet (Berkshire Hathaway) založili společný podnik s názvem Haven. Povede ho známý chirurg a spisovatel Atul Gawande. Podle listu Financial Times už společnost začala najímat experty z nejrůznějších oblastí včetně klinických specialistů, softwarových inženýrů nebo odborníků na kybernetickou bezpečnost.
Amazon, Berkshire a JP Morgan
Společnost Haven nevznikla primárně za účelem dosahování zisku. Jejím cílem je „transformovat odvětví zdravotnické péče“. Jde prý o důsledek frustrace Jeffa Bezose, Warrena Buffetta a šéfa JP Morgan Jamieho Downa z toho, jak nákladný a neefektivní zdravotnický systém ve Spojených státech existuje. Právě banka JP Morgan se také do společného projektu zapojí.
Haven chce čerpat ze zkušeností téměř milionu zaměstnanců firem, které jména Buffett, Bezos a Down spojují. Atul Gawande se už s několika zaměstnanci setkal a ptal se jich, co by se mělo v americkém zdravotnickém systému zlepšit. „Haven začne v malém a bude se učit od pacientů,“ uvedl Gawande a dodal: „Chceme systém změnit na základě zkušeností skutečných lidí. Je to jednodušší, lepší a méně nákladný způsob.“
Jak přesně to ale nově vzniklá společnost chce udělat, zůstává zatím v utajení. Na jejích webových stránkách se můžeme dočíst například to, že Haven hodlá k péči přistupovat smysluplně nebo využívat inovativní metody včetně moderních technologií a dat. Kromě toho má v plánu zefektivňovat nepřehledný a nesrozumitelný systém zdravotního pojištění a také tak trochu bojovat proti vysokým cenám léků na předpis.
Osa Londýn-New Jersey
Americký kapitál stojí i za dalším podnikem, který v oblasti zdravotnictví vznikne. Londýnská King´s College, americká farmaceutická skupina Merck a britský nadační fond Wellcome Trust podepsaly dohodu, na jejímž základě budou společně vyvíjet novou generaci léků pro tišení bolesti. Pro Wellcome Trust a londýnskou univerzitu by to mělo znamenat výnos kolem 340 milionů liber (přes 10 miliard korun), pokud se jim skutečně povede na trh uvést komerčně úspěšný produkt.
Spolupráci zaštítí profesor Institutu psychiatrie, psychologie a neurologických věd na King´s College Peter McNaughton, který v roce 2011 objevil biologický mechanismus, který je odpovědný za chronickou bolest. „Zacílením na molekulární příčiny bolesti jsme vyvinuli molekuly, u nichž jsme přesvědčeni, že dokáží odstranit největší negativní vedlejší efekty u současných léků na tišení bolesti,“ řekl listu Financial Times Peter McNaughton.
Další kroky, které by měly vést k vyvinutí hotového léku, se budou dít převážně na půdě amerického Mercku, respektive v jeho výzkumných laboratořích. Úkolem je optimalizovat chemickou strukturu hlavní složky a následně lék dovést až do fáze klinických testů na pacientech. „Momentálně na trhu nemáme žádné léky pro tišení bolesti, ale na některých již pracujeme,“ řekla listu Financial Times Fiona Masrhallová, ředitelka společnosti MSD, která je evropskou pobočkou amerického Mercku.
Boj o Celgene pokračuje
Minulý týden také pokračoval souboj o akvizici společnosti Celgene jejím konkurentem Bristol-Myers Squibb (BMS). Vedení BMS přesvědčovalo své akcionáře o tom, že obchod za devadesát miliard dolarů (přes dva biliony korun) je pro BMS nejen výhodný, ale i nejlepší možný. Valná hromada bude o akvizici hlasovat přibližně za měsíc, a tak se boj mezi zastánci a odpůrci transakce stupňuje.
Vedení Bristolu čelilo v posledních dnech velkému tlaku jednoho ze svých největších akcionářů, společnosti Wellington Management, a aktivistického investora Starboard Value. Proto BMS zaslal všem akcionářům dopis, ve kterém zamýšlený obchod hájil. „Akvizice Celgene pro nás představuje mnoho výhod a je daleko méně riziková v porovnání s jinými možnými transakcemi tohoto typu,“ píše se mimo jiné v dopise, z něhož cituje list Financial Times.
Podle managementu BMS akvizice společnosti zajistí silný růst, který potrvá v dohledné budoucnosti. Vedení také uvedlo, že podrobně analyzovalo v uplynulém roce celkem sedm akvizičních možností a koupi Celgene vyhodnotila jako tu nejatraktivnější. Už jen proto, že spojením obou firem vznikne skupina, která bude mít v portfoliu devět léků, jež generují více než miliardu dolarů (23 miliard korun) na tržbách ročně. Kromě toho dojde ke spojení dalších projektů, které jsou ve fázi výzkumu.
Vedení BMS také počítá s tím, že po spojení s Celgene bude docházet ke snižování nákladů ve výši 2,5 miliardy dolarů (asi 57 miliard korun) do roku 2022. Odpůrcům akvizice z řad expertů asi nejvíce vadí, že společnost Celgene je příliš závislá na prodeji jediného léku proti rakovině, Revlimidu (Revlimid obsahuje účinnou látku lenalidomid, která patří do stejné skupiny léčiv jako thalidomid, používá se k léčbě mnohočetného myelomu – pozn. redakce). Ten Celgene zajistil celých šedesát procent příjmů v roce 2017, ale v příštích několika letech už může začít čelit konkurenci v podobě generik.
Petr Musil
