Proočkovanost zejména nepovinnými vakcínami klesá. Rozdíly mezi kraji dosahují i 25 procent, ukázala první data NZIS

Data z NZIS ukázala velké regionální rozdíly v proočkovanosti - zatímco v Ústeckém kraji bylo v roce 2016 proti HPV očkováno skoro 75 procent 13letých dívek, ve Zlínském kraji to bylo 49 procent. Foto: Flickr/PAHO

Co umí natropit klesající proočkovanost, může na příkladu spalniček sledovat Česká republika v přímém přenosu. Předcházet těmto situacím a včas reagovat na situaci přímo v regionu, kde klesá proočkovanost, by nyní mohl napomoci nový systém sběru dat. Díky tomu, že se na ÚZIS podařilo vybudovat Národní zdravotnický informační systém, jsou nyní k dispozici i údaje ilustrující situaci půl roku zpátky. Informace by zároveň měly napomoci k tomu, aby byl do budoucna co nejefektivněji nastaven systém úhrad očkování pro jednotlivé rizikové skupiny. O problematice diskutovali odborníci na Kongresu primární péče, který se konal 22. a 23. února v Praze.

 

Na data ohledně proočkovanosti se v Česku čekalo roky. To se však nyní mění. „Byla odstartována neuvěřitelná spolupráce s panem profesorem Duškem, který začíná tvořit struktury dat v definovaných parametrech. My tak nebudeme muset čekat několik let, než se nám podaří informace získat, ať už ze šetření krajských hygienických stanic, nebo od zdravotních pojišťoven. Budeme mít možnost podívat se do předchozího roku do jednotlivých regionů a reagovat na to, jak se situace vyvíjí,“ říká Hana Cabrnochová z výboru České vakcinologické společnosti a Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP.

Ředitel ÚZIS Ladislav Dušek přitom na konferenci představil první data týkající proočkovanosti z nového informačního systému, který propojuje různé zdroje dat včetně těch od zdravotních pojišťoven. „Jde o první vážnou ochutnávku z nového Národního zdravotnického informačního systému, který jsme vybudovali na konci minulého roku,“ říká Ladislav Dušek. „Tímto nástrojem mizí ze světa všechny redundantní sběry,“ dodává s tím, že nyní jsou takto k dispozici data od roku 2010 do třetího kvartálu 2018.

„Konečně máme data, se kterými se dá reálně pracovat. Není to jen otázka proočkovanosti, ale můžeme kvantifikovat počty pacientů v jednotlivých rizikových skupinách a kvalifikovaně diskutovat s pojišťovnami, co můžeme hradit a co by znamenalo velkou zátěž, i když tam není indikace tak dramatická,“ říká náměstek MZ pro zdravotní péči Roman Prymula.

Podívejme se nyní na data, která jsme díky novému systému získali (týkají se jen proočkovanosti hrazenými vakcínami). Aktuálním problémem jsou spalničky – a avízo lze vidět i na číslech dokumentujících proočkovanost. Zatímco z dětí narozených v roce 2010 bylo do tří let věku alespoň jednou vakcínou očkováno 97 procent, mezi těmi, které se narodily v roce 2015, to bylo o čtyři procenta méně – tedy 93 procent. Jednoznačně nejhůře je na tom Praha, kde bylo z dětí narozených v letech 2014 a 2015 očkováno jen něco málo přes 86 procent.

Situaci ve třech letech věku lehce zachraňuje to, že bez očkování není dítě přijato do školky či jiného kolektivního zařízení. „Zákonná bariéra, kdy před nástupem do kolektivu ve třech letech musí být dítě očkováno, vedla k tomu, že část neočkovaných se nám ve třech letech podařilo doočkovat a proočkovanost zvýšit,“ uvádí Cabrnochová.

Dětští praktici přitom v posledních letech zaznamenávají změnu také v tom, co za neočkováním stojí. „Už to není přímé odmítání, ale jsou to různé takzvané dočasné kontraindikace, posouvání očkování a snaha rozhodnutí posouvat do vyššího věku,“ vysvětluje Hana Cabrnochová.

Stěžejní jsou informace od pediatra

Ještě o dost hůře než očkování povinná jsou na tom co do proočkovanosti ta nepovinná, která ovšem taktéž hradí pojišťovna. „Definice ,nepovinných´ očkování ve stávající atmosféře, kdy klesá proočkovanost, není vhodným termínem. Měli bychom se vrátit k tomu, že i nepovinná očkování jsou stále očkováními doporučenými,“ domnívá se Hana Cabrnochová.

Dalším zásadním faktorem, který může ovlivňovat proočkovanost nepovinnými vakcínami, je registrující lékař – což potvrdil marketingový průzkum mezi matkami. „Role pediatrů je klíčová. Na druhou stranu jakmile maminky získají informace z jiného zdroje, tak už si je neověřují. To je obrovské riziko internetových informací o očkování, protože nebudou-li mít rodiče na prvním místě informace validní, část jich nám bude unikat,“ konstatuje Cabrnochová.

Podle zmíněného průzkumu rodiče považují za nejdůležitější nepovinná očkování pneumokoky, dále rotaviry a na třetím místě meningokoky. Zdá se přitom, že pořadí úzce souvisí s tím, zda o daném očkování s rodiči pediatr mluvil – což se u meningokoků stalo jen v polovině případů. „Tady se otevírá obrovské riziko získávání informací z dalšího zdroje, ať už je to internet, televize nebo kamarádky,“ dodává Cabrnochová, podle které by proto bylo dobré, aby ministerstvem chystaný národní zdravotní portál připravil část o očkování co možná nejdříve.

Nově získaná data přitom poukazují jak na pokles proočkovanosti nepovinnými hrazenými vakcínami, tak na velké regionální rozdíly. Úhrada vakcinace proti HPV ze zdravotního pojištění pro dívky ve věku od 13 do 14 let platí od roku 2012, kdy očkování podstoupilo 76 procent dívek ve věku 13 let (33 tisíc pacientek). Od té doby bohužel každoročně procento klesá až na 63 procent v roce 2017 (30,3 tisíc pacientek). Za rok 2018 ještě pojišťovny nemají uzavřená data, zatím to ale podle prvních tří čtvrtletí vypadá, že by se situace mohla lehce zlepšit – podle odhadů dosáhne celkový počet očkovaných dívek 32 tisíc.

Nejvyšší proočkovaností se předloni mohl pochlubit Ústecký kraj, kde bylo očkováno 73 procent 13letých dívek (o procento méně měl kraj Královéhradecký), zatímco na poslední příčce se umístil Zlínský kraj s necelými 51 procenty. Stydět by se ale měla také velká města – v Praze i v Jihomoravském kraji byla proočkovanost 58 procent.

U pneumokoků dosáhl podíl očkovaných dětí narozených v témže roce 78 procent v roce 2012, pak se taktéž postupně snižoval až na necelých 64 procent v předloňském roce. I v tomto případě se nejvyšší proočkovaností mohl pochlubit Ústecký kraj (77 procent), zatímco ve Zlínském kraji bylo očkováno jen 55 procent dětí narozených v daném roce (druhý nejhorší byl Jihomoravský kraj se 60 procenty).

„U regionálních rozdílů hraje roli ochota jít do systému distribuce očkování. Součástí práce každého registrujícího lékaře by měla být podpora nabídky, přičemž by měla být dostupná informace o nabídce nepovinných očkování. Měla by proběhnout i aktivní informace u určitých rizikových skupin a kohort, například v oblasti prevence meningokokových nákaz, kde jde dnes o kategorii nejmenších dětí a adolescentů. V některých případech tam směřuje i úhrada, jako je to u HPV infekce,“ doplňuje Cabrnochová. Připomeňme, že v tomto směru se podařilo zažehnat obavy praktických lékařů a zachovat systém distribuce pojišťovnou nehrazených vakcín, jehož změna by zřejmě znamenala další pokles proočkovanosti.

Očkování proti pneumokokům u seniorů? Do budoucna možná dojde ke změně vakcíny

Zatímco data týkající se dětských nepovinných očkování by sice mohla být lepší, ale nejsou tristní, to samé nelze říct o hrazeném očkování pro seniory. Proti pneumokokům se v letech 2010 až 2017 nechalo očkovat pouze osm procent lidí nad 65 let, tentokrát s nejvyššími počty v Pardubickém kraji (necelých 12 procent) a s nejnižšími v kraji Plzeňském (necelých šest procent).

V tomto směru může být trochu útěchou, že britská data ukazují u očkování proti pneumokokům u seniorů jistý negativní trend, který možná povede úpravě současného způsobu očkování. Důvodem je, že se u starších lidí začínají více objevovat kmeny, které v používané vakcíně nejsou obsaženy. „V kategorii dětí do pěti let věku je trend jednoznačně pozitivní, nad 65 let je ale efekt negativní a celkově je přínos omezený. Cesta, jak z toho ven, je jednoduchá: zavést pro dospělé jinou vakcínu kryjící typy, které se tam opravdu objevují,“ načrtává náměstek Prymula.

Trochu pozitivnější data máme ohledně očkování rizikových skupin proti chřipce – od roku 2010 do roku 2017 se proočkovanost u kardiovaskulárních onemocnění zvedla o 2,4 procenta na 13,4 procenta, podobný nárůst byl patrný také u astmatiků, jichž tak předloni bylo očkováno 8,4 procenta. Pacienti s nemocnými ledvinami se nechali očkovat ve 20 procentech, což je tříprocentní nárůst, podobně jako u diabetiků, jichž bylo v roce 2017 očkováno 18 procent. Největší nárůst lze pozorovat u pacientů s CHOPN, kde očkovaných přibylo o téměř pět procent na více než 20 procent rizikové skupiny. Proočkovanost proti chřipce v zařízeních dlouhodobé péče se od roku 2010 pohybuje mezi 30 a 31 procenty; v tomto případě je na tom nejlépe Jihomoravský kraj (téměř 39 procent), zatímco na chvostu zůstává Praha (25 procent).

Když už jsme u rizikových skupin, ministerstvo si nedávno vyzkoušelo, že zařazení některých z nich do úhrad vakcín, ať už jde o meningokoky, pneumokoky či chřipku, nemusí být snadné. Řeč je konkrétně o primárních a sekundárních imunodeficitech. „To u pojišťoven vzbuzovalo obrovské vášně. Je pravda, že k těmto skupinám je nutno přistupovat se zdravým rozumem a rozlišit, kde indikace je silná a kde už tak silná není. Čistě hypoteticky bychom mohli očkovat statisíce osob, kde je určitá forma sekundárního imunodeficitu. Diskutovali jsme, jak z toho ven, a shodli jsme se na tom, že připravíme metodiku provádění očkování rizikových skupin. Jenže už uplynul víc než rok a my stále nemáme finální verzi,“ popisuje Roman Prymula.

Důvodem zdržení je legislativa, která neumožňuje očkování provést dříve, než daný stav nastane. Konkrétně jde o nasazování imunosupresiv, případně jiné léčby, před níž je na místě očkování. „Naše legislativa je napsána tak, že je pojišťovna schopna proplatit aplikaci vakcíny u imunosupresivního stavu, až když existuje. Nemůžeme tedy hrazenou vakcínou očkovat před transplantací – jenže když už je imunosuprese provedena, tak očkování nemá žádný klinický význam, je to, jako kdybychom vakcínu vylili do umyvadla,“ popisuje Prymula. „Pokud je lucidní revizní lékař, je s ním možno změnu domluvit – v řadě míst se to proplácí. Je to ale celé logicky nesmysl a my proto iniciujeme změnu zákona,“ dodává náměstek.

Michaela Koubová