Ředitel VZP Kabátek dostane 85 procent možné odměny. O maximum přišel kvůli revizním lékařům

Členové správní rady VZP včera schválili řediteli Zdeňku Kabátkovi 85 procent nejvyšší možné roční odměny. Foto: MK

Správní rada VZP včera přiznala řediteli pojišťovny Zdeňku Kabátkovi odměnu ve výši více než 1,1 milionu korun. Jde o celkem 85 procent maximální možné odměny, která je dle zákona o VZP stanovena na šestinásobek měsíčního platu. Důvodem nepřiznání nejvyšší odměny byl počet revizních lékařů – ačkoliv i sami členové správní rady uznávají, že jde o dlouhodobý problém, jehož náprava je zčásti mimo možnosti ředitele pojišťovny.

 

Způsob odměňování ředitele největší české zdravotní pojišťovny byl v posledních letech na správní radě VZP opakovaně diskutován. Před rokem se okolo tématu strhla bouřlivá diskuze – někteří členové rady totiž kritizovali, že stávající kritéria jsou založena na dojmologii. Během loňského roku se tak správní rada dohodla vytvoření nových kritérií s jasně danou váhou. V současnosti se tak vyhodnocují následující čtyři kategorie: výsledky hospodaření v uplynulém roce, tedy v roce 2018 (váha 25 procent), realizace dlouhodobých strategických cílů, například akvizic pojištěnců (45 procent), servisní služby pro pojištěnce VZP (10 procent) a smluvní politika VZP (20 procent).

„Některé věci, zejména ekonomické, byly stoprocentně splněny, ba dokonce překročeny, jedna ze zakázek ale byla splněna na 66 procent. Po důkladné diskuzi v pracovních skupinách bylo správní radě doporučeno schválit odměny s určitou redukcí, takže se jednalo o 85 procent maximální možné částky,“ uvádí předsedkyně správní rady Věra Adámková (ANO) s tím, že tentokrát byla (na rozdíl od loňského roku) odměna schválena třicetičlennou správní radou téměř jednohlasně – proti byl jeden člen, sama profesorka Adámková se pak jako předkladatel zdržela.

Body přitom ředitel Kabátek ztratil v kritériu realizaci dlouhodobých cílů, nejedná se však o výše zmíněnou akvizici pojištěnců – tam byly požadované počty naplněny. „Nesplnili jsme směrná čísla, která byla podmínkou pro udělení odměny v oblasti úvazků revizních lékařů,“ doplňuje Zdeněk Kabátek.

Sami členové správní rady ovšem uznávají, že jde o parametr, který nelze tak snadno ovlivnit. „Je to ukazatel, který není zcela v pravomoci ředitele žádné pojišťovny, ale nechali jsme ho tam, protože jde o určitou motivaci ke hledání cest, jak situaci zlepšit,“ říká k tomu Věra Adámková. „Po desítky let jde o oblast lékařské činnosti, které se nikdo nechce věnovat a nevěnuje se jí. Navíc nyní dospívají tito lékaři do penzijního věku a odcházejí. Je to tedy úkol, který je nesplnitelný. Ti lidé neexistují,“ dodává místopředseda správní rady Bohuslav Svoboda (ODS).

Jak se tedy ředitel Kabátek snaží problém s nedostatkem revizních lékařů řešit? „Bez ohledu na výši odměny připravujeme schéma, abychom revizní lékaře přilákali. Dnes je lékařů obecně nedostatek a pozice revizního lékaře je jednou z nepříjemných. Proto se snažíme zvýšit finanční ohodnocení a budeme vytvářet lepší podmínky pro práci revizních lékařů – ke konkrétním krokům patří například zavádění metodiky pro paragraf 16, která nezatěžuje revizní lékaře v individuálním rozhodování takovou mírou odpovědnosti. Co se týče navyšování příjmů revizních lékařů, přijali jsme ve dvou vlnách rozhodnutí o navýšení platů,“ načrtává Kabátek.

V minulém roce byly řediteli Kabátkovi přiznány odměny ve výši 90 procent maxima, tedy 1,2 milionu korun. V roce 2017 šlo o částku ještě vyšší, celkem 1,3 milionu hrubého, v roce 2016 pak Kabátek získal na odměnách 800 tisíc čistého, rok předtím zhruba o 50 tisíc méně. V roce 2014 se odměny vzdal kvůli ekonomickým výsledkům pojišťovny.

Pojišťovna řeší IT systém

Odměny pro ředitele Kabátka ale nebyly jediným tématem včerejší správní rady. „Byly projednány návrhy na schválení realizace zakázek, jak prošly pracovními skupinami. Jediná změna byla v měsíčním reportingu nového informačního systému, který byl schválen pro pracoviště VZP. Tady byla na základě požadavku správní rady a dalšího jednání se společností DXC předložena indikativní nabídka, která umožní využití stávajících komponent – nebude se tedy muset všechno rušit a dělat znovu, a zároveň se otevře integrační platforma pro třetí subjekty. Pro pojišťovnu to znamená otevřenější hospodářskou soutěž při budování nového systému, možnost přijmout výhodnější nabídky a nebýt svázán s předchozími. Platforma by znamenala náklady na podporu a integraci v řádu milionů korun ročně, nebylo by třeba stavět novou platformu, což by bylo výrazně dražší,“ přibližuje Věra Adámková.

A jak zatím pojišťovna hospodařila? Konečný zůstatek na běžném účtu činil ke konci února 8,6 miliardy. Zůstatek základního fondu zdravotního pojištění v prvních dvou měsících dosáhl 1,7 miliardy, zatímco zdravotně pojistný plán hovořil o 0,9 miliardy (za celý tento rok se počítá s výsledkem 3,2 miliardy). Příjmy činily 32,6 miliardy korun (17 procent ZPP), zatímco čerpání se předpokládá na úrovni 30,9 miliardy (16 procent ZPP).

Rezervní fond byl naplněn do výše 9,7 miliardy. Čerpání provozního fondu činí 521 milionů korun, tedy 11,6 procenta zdravotně pojistného plánu pro letošní rok. Plán čerpání pro leden a únor tak byl splněn na 95 procent.

Michaela Koubová