Systém zdravotního pojištění letos těží z hospodářského růstu, příští rok se to asi změní, varuje Svaz zdravotních pojišťoven

„Při rozumném hospodaření zdroje pro rok 2019 i pro rok 2020 by měly být dostatečné," uvedl Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven. Už dnes by se ale mělo pracovat na tom co bude dál, po roce 2020 - hospodářství se zpomaluje a nejsou vyřešeny platby za státní pojištěnce. Foto: TC

Zpomalení ekonomiky v příštích dvou letech bude mít vliv i na objem peněz, které poplynou do zdravotnictví. Zatímco letos rostou výdaje nejméně o osm procent, v roce 2020 už to může být jen okolo šesti procent. Upozornil na to prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP) Ladislav Friedrich. „Do roku 2018 byl dlouhodobě růst příjmů do systému bezprecedentní a tak dobře, jako bylo v roce 2018, už nebude. Budeme muset změnit myšlení o dalším vývoji veřejného zdravotního pojištění,“ řekl Friedrich. Celkově se ale očekává v příštím roce v systému zhruba o 19 miliard navíc oproti letošku. Pojišťovny budou více zohledňovat nemocnice s akutní péčí, šest miliard poplyne na nové terapie (například genovou), na centrové léky, investovat se bude i do psychiatrické reformy a do dalších změn v systému.

 

Zdravotnictví se podle Svazu zdravotních pojišťoven v roce 2020 i v dalších letech bude potýkat se dvěma negativními trendy. Za prvé to bude zpomalující ekonomika, která zapříčiní nižší zaměstnanost a ani platy už nebudou růst tak jako dosud (následkem toho bude i menší výběr pojistného), a na straně druhé musíme počítat se stárnutím populace (zatímco v roce 1990 bylo lidí nad 65 let 1,3 milionu, nyní jich je přes dva miliony), či s přístupem nových a drahých terapií. S tím vším se navíc pojí i nevyhovující legislativa, která mnohdy nereflektuje budoucí náklady systému a částečně systém brzdí i neefektivní rozložení zdravotnických služeb.

Dalším dlouhodobým trendem, které zdravotnictví prodražuje, je podle Friedricha růst nákladů na lůžkovou péči. „Ty se nám v roce 2006 dostaly poprvé nad padesát procent všech nákladů a stále rostou, a spotřebovávají ve zdravotnictví stále větší podíl a nelze čekat, že by klesal,“ podotkl.

Naopak náklady na léky klesají. Zatímco před dvaceti lety činily výdaje na léky 25 procent, nyní je to zhruba 15 procent. Do budoucna však už s úsporami na lécích tolik počítat nelze, upozorňuje Svaz zdravotních pojišťoven.

Veřejné zdravotní pojištění ale bude mít podle SZP v roce 2020 k dispozici zhruba o 19 miliard více než letos. Většinu peněz navíc, asi 13 miliard korun, svaz navrhuje rozdělit mezi všechny segmenty lékařské péče. Dalších šest miliard „spolknou“ nové služby, léky či výkony, které budou zavedeny již schválenými nebo plánovanými změnami zákonů.

Svaz zdravotních pojišťoven sdružuje šest zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, jejichž klienty je asi 4,7 milionu obyvatel České republiky. Uprostřed prezident SZP Ladislav Friedrich, vlevo předsedkyně zdravotní sekce SZP Renata Knorová, vpravo výkonný ředitel SZP Martin Balada. Foto: ZD

Přicházejí nové nákladné terapie

Náklady porostou hlavně v oblasti centrové péče, ať už v objemu péče poskytované specializovanými centry, tak jimi předepisovaných léků. To je dle Friedricha položka, která roste velmi rychle a je to dáno i tím, že se objevuje stále více drahých moderních léků předepisovaných specializovanými centry a objevuje se i nová genová terapie, jež je velmi drahá a v roce 2020 se počítá s tím, že tuto léčbu budou pojišťovny proplácet častěji, což souvisí i s aplikací paragrafu 16. Tento paragraf zákona o veřejném zdravotním pojištění totiž uvádí, že pojišťovna zaplatí jakoukoliv léčbu, pokud je pro pacienta jediná možná. Ročně se tak proplatí léčba asi za deset miliard korun.

Na vrub genové léčby půjde příští rok od zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven 780 miliónů korun, centrové léky „spolknou“ zhruba dvě a půl miliardy, včetně dopadů změn v zákoně o léčivech a lékových dopadů reformy primární péče.

„Na tyto mimořádné změny plánujeme dohromady asi šest miliard. Evidujeme také až miliardové požadavky na vyšší náklady související s dopravními výkony, například dopravní a záchrannou službou, nebo pokračování reformy psychiatrické péče, která byla dosud financovaná hlavně z evropských fondů,“ konstatoval k tomu prezident SZP.

Na zdravotní prostředky v souvislosti se změnou legislativy by mělo jít v roce 2020 sto až dvě stě miliónů korun, na vybudování urgentních příjmů až 500 miliónů a na psychiatrickou reformu a přechod platby na ZP 750 miliónů korun. Zajímavou položku a nikoliv nezanedbatelnou činí úhrada léčebného konopí ve výši 250 miliónů.

Loni spotřebovala asi 55 procent finančních nákladů lůžková zdravotnická zařízení, necelých devět procent stála péče ambulantních specialistů a pod šest procent péče praktických lékařů. Kolem čtyř procent čerpali stomatologové, asi 1,5 procenta stála doprava pacientů a provoz zdravotnických záchranných služeb, na něž ale připlácejí také kraje ze svých rozpočtů. Kolem procenta financí šlo na lázně a rehabilitace.

Bonifikace regionů s nízkou hustotou zdravotnických zařízení

Letos se náklady na péči zvýšily kupříkladu o bonifikační navýšení pro sestry, anebo o bonifikaci regionů s nízkou hustotou zdravotnických zařízení, kde se dotacemi podporuje stomatologická péče, síť praktických lékařů a lékáren. „Ani v roce 2020 se nevyhneme nějakým nákladům v této oblasti,“ upozornil v této souvislosti Friedrich.

„Při rozumném hospodaření zdroje pro rok 2019 i pro rok 2020 by měly být dostatečné. Výzva k nějakým dalším krokům, ke zvýšení efektivity se týká spíše období po roce 2020,“ zdůraznil Friedrich a dodal: „Pokud ale budeme chtít zvyšovat efektivitu, tak k tomu bude nutná minimální politická shoda napříč celým spektrem a bude muset dojít ke zvýšení subsidiarity na všech úrovních, ať jde o jednotlivé pojištěnce, anebo o regionální správu a podobně.“

Upozornil i na to, že rok 2021 „bude s velkým otazníkem“ i z toho důvodu, že jde o rok, kde žádný právní předpis neurčuje, jaký bude příspěvek státu na zdravotnictví. „Poslední tři roky byly určeny konkrétním právním předpisem, který pro každý rok stanovoval určitou valorizaci, ovšem rok 2021 v tuto chvíli není právně stanoven a probíhá diskuse, jak financovat zdravotnictví, tedy příspěvek na státní pojištěnce po roce 2020,“ doplnil.

Zdravotní pojištění bude mít k dispozici asi 343 miliard

Celkové náklady na zdravotnictví přitom rostou velice rychle. V roce 2011 to bylo 216 miliard korun, loni měl systém k dispozici přes 309 miliard korun, letos je počítáno asi s 320 miliardami, v příštím roce to už bude 344 miliard. Letos porostou výdaje na zdravotní péči asi o osm procent, v roce 2020 jen okolo šesti procent.

„Růst příjmů o šest procent může vypadat příjemně, jenže jen na průběžnou inflaci, postupné stárnutí populace a rozvoj medicíny je třeba nárůst okolo tří až čtyř procent,“ zdůraznil nakonec Friedrich s tím, že dalším negativem je zmenšující se rozdíl mezi příjmy a výdaji pojišťoven, který v letošním roce činí již jen čtyři miliardy.

Svaz zdravotních pojišťoven sdružuje všech šest zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven v České republice. Ty poskytují služby pro zhruba 4,7 milióny pojištěnců. Zbývající jsou pojištěni u největší Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Hospodařily s přebytkem

Zdravotní pojišťovny v loňském roce hospodařily s přebytkem 14,5 miliardy korun.

„Stav peněžních zůstatků na bankovních účtech jednotlivých fondů zdravotních pojišťoven se v průběhu roku 2018 z počáteční hodnoty 30,5 miliardy korun zvýšil o dalších 14,5 miliardy, tedy téměř o 48 procent. K 31. prosinci 2018 tak zůstatek za celý systém veřejného zdravotního pojištění činil 45 miliard korun,“ uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo zdravotnictví. Více o přebytku pojišťoven  najdete v samostatném článku zde.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha k výraznému nárůstu přispěly dobré hospodářské výsledky celého systému veřejného zdravotního pojištění, což pojišťovnám umožňuje tvořit rezervy pro zajištění zdravotní péče v případě propadu příjmů v době ekonomické krize.

Olga Böhmová