Lukáš Wagenknecht je náměstkem ministra financí. Říká se mu Mistr Audit. Andrej Babiš ho pověřil specifickým úkolem. Wagenkchnecht má dokázat, že se „všade kradne“ a ospravedlnit kroky svého ministra a nejbohatšího muže v zemi, který chce spravovat stát jako firmu, přesněji řečeno jako svoji firmu. Jenže Mistr Audit selhává. Nepodařilo se mu prokázat, že nemocnice nakupovaly přístroje tak špatně, jak všude Andrej Babiš vykládá. Neudržel v tajnosti předběžnou zprávu, obsahující hausnumera, která pak musel dementovat. A nakonec se ukázalo, že jeho auditorské nadšení, které se zdaleka netýká jen zdravotnictví, ale také dalších vládních agend, působí nejvíce starostí ministerstvu pro místní rozvoj, protože to má evropské fondy ve své gesci. A – jaká to smůla – za toto ministerstvo nese odpovědnost hnutí ANO.
Lukáš Wagenknecht by to měl mít u svého šéfa Andreje Babiše nahnuté. Audity, které rozjel a které byly namířeny zejména proti ministru zdravotnictví Svatoplukovi Němečkovi, jenž býval ředitelem fakultní nemocnice v Ostravě, se nyní obrací proti samotnému Babišovi. Jednak jako správci státní kasy, která díky auditu přijde zbytečně o peníze a jednak jako předsedovi hnutí ANO, jež může být bráno k odpovědnosti za špatné čerpání evropských dotací, protože obsadilo ministerstvo pro místní rozvoj. Přestože se v kuloárech o odchodu Wagenknechta čile spekuluje, dostal tento první náměstek ministra financí od Andreje Babiše odměny ve výši 465 tisíc korun (zjistil server aktualne.cz). Aby nevznikla mýlka, pan Babiš rozdával z eráru, nikoliv ze své kapsy nebo z pokladny Agrofertu. „Za rok jsem ministerstvu financí ušetřil na státní pokladně čtvrt miliardy korun a díky tomu jsem dostal odměny,“ pochlubil se sám Wagenknecht v aktualne.cz. Nevím kde, ale ve zdravotnictví to nebylo. Tady je pět kotrmelců Lukáše Wagenknechta a jeho týmu, které se jim přihodily při auditování nemocnic:
1. Prozrazené zadání – „zpráva musí dopadnout špatně“
Ještě audit ani pořádně nezačal a už měl tým Lukáše Wagenknechta obrovský průšvih. Na jednání zástupců ministerstev loňského 27. srpna zástupce ministerstva zdravotnictví opakovaně namítal, že auditorská zpráva musí korektní. Na to reagoval jeden z auditorů pan Michal Ponik slovy: „Doufám, že ta zpráva vyjde dobře. Ona nevyjde dobře, logicky nemůže vyjít dobře, ale to už není na nás. Ta zpráva musí odpovědět na něco, co a priori byla položená špatná otázka. Jak je možný, že dochází k předražování?“ Slova byla zaznamenána na nahrávce, zveřejněné tenkrát naším sesterským webem Česká justice. Následovalo mlžení. „Nevhodně zvolená slova toho auditora byla v každém případě špatně interpretována,“ uvedl Lukáš Wagenknecht pro Echo24. Jenže podezření, že byl audit zorganizován s cílem něco najít za každou cenu, se už auditorský tým nejen nezbavil, ale dál ho přiživoval. Například tím, jak dodnes tají jména dvou takzvaných expertů, kteří vypracovali posudky na ceny přístrojů, tím jak znemožnil auditovaným nemocnicím vyjádřit se k metodice nebo jak unikaly informace přímo do médií.
2. Kličkování kolem zadání
Náměstek Wagenknecht sám i jeho šéf ministr Andrej Babiš mlžili i o vzniku auditu. V již citovaném článku v Echu24 A. Babiš říká: „Evropská komise v minulosti nevěřila naším resortním auditům, tak si vyžádala tento superaudit“. Kdo a jak v unii „nevěřil“ Babiš neuvedl. Neexistuje žádné takové oficiální vyjádření. Evropská komise předchozí audity a jejich závěry schválila.
Také v tiskové zprávě ministerstvo financí uvádělo, že: “audit zdravotnictví si vyžádala Evropská komise v červenci 2013.“ Ovšem, když byl Lukáš Wagenknecht hostem České televize, kroutil se redaktorovi Danielu Takáčovi z otázek jako had. „Žádost o superaudit přišla v červnu 2013, to jste dnes říkali na tiskové konferenci. Audit začal v červenci 2014. Co se dělo ten rok?“ ptal se redaktor. „Tak ta první komunikace byla opravdu na konci roku 2013 a byl to pouze prvotní požadavek,“ odvětil L. Wagenknecht. „Tak počkejte, kdy si vyžádali ten audit? Odpoledne jste říkali, že audit si vyžádali v červnu 2013. Teď říkáte, že to bylo až po nějakých zprávách a po Reportérech České televize, tak kdy si vyžádali ten audit?“ nedal se odbýt D. Takáč. „Konkrétní vyžádání bylo 25. 4. 2014. Vám tady můžu ukázat dopis Evropské komise, která si ho přímo vyžádala,“ opáčil námětek (Přepis celého rozhovoru najdete zde). V závěrečné auditní zprávě se mluví o dopisu z 30. července 2013, ale také o bilaterárním jednání mezi Auditním orgánem (čili lidmi z ministerstva financí, resp. Wagenknechtova týmu) s Evropskou komisí z 6. května 2014. O čem asi jednali? Jak hájilo ministerstvo financí zájmy České republiky?
„Pokud komise chce, aby se auditovalo, my to musíme udělat a ještě jednou opakuji, my v tuto chvíli zachraňujeme integrovaný operační program. Pokud to neuděláme, nebude se čerpat,“ řekl také v televizi L. Wagenknecht. To zní pěkně, ale pozastavující dopis Evropské komise byl „z května“ (jak se píše v závěrečné auditní zprávě) a zdá se tedy, že následoval po bilaterálních jednáních. Objednali si čeští vyjednavači pozastavení, aby se jim lépe hájil audit? Jistě je to spekulace, jejíž důvěryhodnost je ale stejná jako všechna prohlášení o auditu, která do médií vypouští ministr financí i jeho náměstek. Časová souslednost je zajímavá: v lednu nastupuje nový ministr financí Babiš do funkce, v dubnu si Evropská komise vyžádá audit, v květnu s ní vyjednávají zástupci Babišova ministerstva a komise pozastavuje čerpání programů. A do toho stíhají evropští úředníci sledovat pořad České televize Reportéři, protože i ten byl prý důvodem vyžádání si auditu.
3. Lži o evropské zprávě
Jestliže se o zadání auditu ze strany Evropské komise jen mlžilo, pak o jednom z hlavních důvodů, proč se vůbec auditovalo, se přímo lhalo. Jak Andrej Babiš tak Lukáš Wagenknecht opakovaně tvrdili, že existuje oficiální zpráva komise, v níž se říká, co si komise myslí o korupci v Česku. Řečeno slovy Andreje Babiše: „Evropská komise má absolutně negativní názor na české zdravotnictví.“ Opět, kdo konkrétně, při jaké příležitosti to prohlásil, ministr nevysvětlil. V žádné zprávě Evropské komise nic takového nikdy nebylo napsáno.
„Samotná Evropská komise si vyhodnotila ve své zprávě o korupci z konce minulého roku, že nějaké problémy jsou, má indicie z médií,“ doplnil jeho náměstek L. Wagenketcht. V citovaném pořadu České televize tvrdil, že „ta zpráva byla vydána, byl to oficiální dokument Evropské komise, schválený dokument“. Zdravotnický deník toto tvrzení už dříve vyvrátil. Ve zprávě z října roku 2013 nazvané Study on Corruption in the Healthcare Sector (Studie o korupci ve zdravotnictví), na níž se odvolává Andrej Babiš a jeho náměstek, je hned v úvodu zdůrazněno, že informace a pohledy autorů nemusí nutně odrážet mínění Evropské komise, ta „negarantuje správnost dat obsažených ve studii“ a odmítá za ně nést jakoukoliv odpovědnost.
Zpráva je jakýmsi kompilátem výpovědí a pocitů vybraných účastníků ankety z jednotlivých zemí (psali jsme o to m zde). Čili není o tom, co si myslí komise, ale o tom, co se říká o korupci v té které zemi.
4. Únik předběžné zprávy
Wagenknechtovu týmu unikla do médií předběžná auditní zpráva, která má být přísně neveřejná. Čirou náhodou ve chvíli, kdy proti auditu důrazně veřejně protestovaly nemocnice. Jenže aktualne.cz to poněkud s článkem „Česko vrátí Bruselu za předražené přístroje 163,4 milionu“ přehnalo a tak muselo vydat ministerstvo financí dementi. „Článek obsahuje řadu hrubých nepřesností a zastaralé a neautorizované citace. Takové nepravdivé informace mohou poškodit všechny tři zúčastněné rezorty (MF, MMR a MZdr) a ekonomické zájmy České republiky,“ napsal tiskový odbor ministerstva. Následovalo obvyklé kličkování. Sumy prý byly jenom odhadem, který se neměl dostat na veřejnost. „Standardně to bývá nižší, ten dopad, protože máte nějaké doplněné dokumenty, které se třeba zohlední,“ snažil se bagatelizovat vypuštěný průzkumný balónek náměstek Wagenknecht v Událostech České televize
5. Rozpačitý výsledek auditu – kdo to zaplatí?
A tak doklopýtal Mistr Audit se svou show až do finále. Mediální dramatické výstupy utichly a závěr auditu byl prezentován pojednou cudně, jakoby se vlastně nic nestalo. Nemocnice platit pokuty nemusí, za všechno může ministerstvo zdravotnictví, účet bude vystaven státu a kolik to nakonec bude, se ještě neví. Audit nezjistil nic nového. Chyby, k nimž docházelo před rokem 2011, byly už jednou předmětem korekcí a nápravy, které Evropská komise schválila. Noví auditoři sami ve své zprávě uznávají, že po roce 2011 běží čerpání evropských peněz bez problémů a chybovost se blíží nule. Takže, co nám vlastně zbylo? Pravděpodobně oknem vyhozené peníze ze státního rozpočtu na nové a zbytečné korekce (Wagenknechtův tým navrhuje komisi 5 procentní korekce, což by mohlo být až 160 miliónů korun) a na nezpůsobilé výdaje nemocnic (40 miliónů korun, protože nemocnice nikdo nedonutí je platit). Snad ty peníze někde Andrej Babiš najde, asi u rezortů, které mají evropské fondy na starosti, takže především u „své“ ministryně pro místní rozvoj. (Podrobně o auditech informujeme zde a zde).
Až se šéf hnutí ANO na audity podívá pohledem státního rozpočtu a nulového politického zisku, možná už příště žádnou odměnu Mistru Auditovi nedá a možná ho zmačká a zahodí. Firma se nemůže zadrhnout. Firma musí zničit konkurenci. Kdo se s tím moc párá, zklamal.
Tomáš Cikrt
Podrobný popis vzniku a průběhu auditů najdete v článku: Průvodce zpackaným auditem ministerstva financí
Přehled největších prohřešků auditorů jsme popsali zde: Osmička hlavních chyb podzimního auditu, provedeného v některých nemocnicích
