Tomáš Cikrt: Pohřeb zdravého rozumu

    Naposledy nechutné využití motivu smrti použila lékařská komora a odboráři při akci Děkujeme, odcházíme, kdy po republice jezdila pohřební sanitka. Bylo to dílo PR agentury. Z hlediska propagace je krátkodobě prima, když lidi vystrašíte a znechutíte. Pro agenturu snadná práce, shrábne odměnu a jde o dům dál. Na povolání, které má pomáhat lidem v nejtěžších chvílích života a které je často blízko smrti svých pacientů, ulpěly páchnoucí skvrny nepatřičnosti, které se už dočista nikdy nevyperou. Teď nám pro změnu pohřbili ambulantní péči, skutečně jednu ordinaci vložili do hrobu a na karu se podával dort pejska a kočičky. Bylo v něm všechno – eRecept, EET i úhrady a k tomu všechny různorodé zájmy praktiků, ambulantních specialistů, stomatologů a dokonce i lékárníků.

     

    Díky této míchanici nakonec nebude veřejnost vědět, který zájem a které téma je skutečně důležité. Možná to má pomoci některým stranám ve volbách, aby se ukázalo, jak byla dosavadní vláda hrozná. A ona opravdu dost děsná byla, oligarchicko-socialistická. Ale co s tím má společného takový eRecept? V době, kdy mobil, tablet či počítač doprovází každý náš krok. Elektronické předepisování zvyšuje bezpečnost, snižuje náklady a také byrokracii. Pracují na ní všechny státy Evropské unie, nikdo je nemusí nutit, vědí samy, jak užitečná změna to je. Že prý je eRecept nepřipravený a zavádí se na poslední chvíli. Nesmysl. Funguje velmi dobře (viz tento článek). Česko se připravuje několik let, všichni věděli, že bude eRecept povinný, termín se prostě najednou přestal odkládat.

    Směšovat problematiku EET a eReceptu je také hloupé. Recept je vlastně součástí léčení, EET je nástrojem státní represe, jehož cílem je donutit občanstvo platit daně. Recept je tématem odborným, EET politickým. Jenže ono samozřejmě o elektronizaci nejde, to je zástupný problém. Jde o peníze. Blíží se totiž nejen volby, podle mnohých zdravotníků jediný čas, kdy jim politici naslouchají, ale také se uzavírá tzv. úhradová vyhláška. A v ní nemocnice dostaly navíc 9 miliard a ambulance jenom 2,1 miliardy, z kterých ještě půjde 800 miliónů na řešení zákazu amalgámu. Tato podstata protestů je přitom legitimní. Drobná potíž je v tom, že tady se najednou zájmy začínají křížit. Nebo si vážně někdo v lékárnické komoře myslí, že jim lékaři přejí miliardu, kterou nyní požadují? Proč by se doktoři náhle stali altruisty, když může být ukrojeno zase jenom ze stejného balíku? Jsou zájmy zubařů a praktických lékařů stejné? Proč by měl praktický lékař stát v jednom šiku s ambulantním specialistou, když je sám v daleko lepší vyjednávací pozici? Vždyť praktiků nám ubývá, stárnou a zároveň je strašně moc potřebujeme. Ambulantních specialistů máme přehršel, asi se jim nežije nejhůře, když k nim utíkají lékaři z nemocnic. Spojení protichůdných zájmů má smysl jenom u velkého tématu, třeba v boji za svobodu výkonu povolání.

    Divadlo s pohřbíváním je lékařů nedůstojné. Nepomůže jim a nepomůže demokratickým stranám. Napumpuje do voličů otravný plyn naštvanosti, pocitu, že všechno je v této zemi špatně, když už i lékaři myslí jenom na smrt. Zavřít pak ordinace dva dny před zlomovými volbami, jak je plánováno, a to bez jasně definovaného politického cíle, ale kvůli eReceptu a úhradové vyhlášce, je neskonale neodpovědné. Destrukce je specifický politický program. Proto antisystémové strany děkují praktickým lékařům a dalším protestujícím (a těm demokratickým politikům, kteří se na něm přiživují), protože to budou ony, kdo shrábne bonus. Odmění se centralizací moci a osekáním svobody. Soukromí lékaři a lékárníci budou vedle živnostníků první na řadě.

    Tomáš Cikrt

    Sdílejte
    Předchozí článekPokus o kriminalizaci bonusů zdravotnictví škodí
    Další článekVláda je neschopná zajistit dostupnost moderní léčby pro nejvážněji nemocné
    Tomáš Cikrt
    Absolvoval Farmaceutickou fakultu UK v Bratislavě, působil jako redaktor a šéfredaktor Zdravotnických novin, mluvčí ministra zdravotnictví či moderátor diskusního pořadu televize Z1. Napsal dvě knihy: Příběhy léků (příručka pro zvídavé čtenáře o vlastnostech a používání léků) a Krev a peníze (pravda o kauze Diag Human). Dnes je šéfredaktorem serveru Zdravotnickýdeník.cz