Slovenské priority během evropského předsednictví

Od 1. července se předsednickou zemí Evropské unie stalo Slovensko. Kromě hlavních politických cílů může každá předsednická země výrazně ovlivnit dění i v mnoha praktických oblastech. Na co se chce Bratislava zaměřit a jaké šance vlastně má?

 

Slovensko se na předsednickou roli se chystalo dlouhodobě, stejně tak plánovalo i své priority, které bude chtít v čele Unie prosazovat. Jak se ovšem stává, politický vývoj v Evropě dokáže kterékoliv předsednické zemi vnutit zcela jinou agendu, než na kterou se připravuje. Slovenská vláda se chtěla soustředit především na dobře fungující ekonomiku a moderní jednotný trh, doplněný aktivní evropskou zahraniční politikou a laděním společných opatření v migrační politice a ochraně hranic. Je ovšem zřejmé, že tyto plány překryje příprava na jednání o odchodu Velké Británie z EU.

Zdravotnictví v předsednickém triu

Kromě vlastních priorit má ale každá země možnost ovlivnit i sektorové oblasti, které procházejí všemi pracovními orgány Rady EU. Vzhledem k dlouhodobosti a náročnosti se proto plány jednotlivých předsednických zemí slučují do tzv. tria, tedy tří po sobě jdoucích předsedajících států. Toto období, trvající 18 měsíců, lépe umožňuje prosazovat konkrétní politiky, dohody a cíle.

Trio Holandska, Slovenska a Malty se v oblasti zdravotnictví chce soustředit především na zlepšování přeshraniční spolupráce zdravotních systémů zemí EU, na jednání o způsobech boje proti nepřenosným chorobám a na zlepšování přístupu k cenově dostupným léčivům. Zvláštní pozornost chtějí země tria věnovat i zdravotní bezpečnosti a připravenosti EU na případy ohrožení zdraví z území mimo EU, mezi priority patří i posilování opatření proti antimikrobiální rezistenci.

Slovensko, které se nachází uprostřed programu tria, si vytklo několik velmi konkrétních, ale zároveň potřebných cílů; ty hodlá v rámci různých jednání a přípravy dokumentů prosazovat. Organizačně tak bude Slovensko činit v rámci rady EPSCO, Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele. Ta bude mít během slovenského předsednictví dvě jednání zaměřená právě na zdravotnictví – neformální setkání ministrů zdravotnictví v říjnu v bratislavské Redutě a řádné jednání Rady EU v prosinci 2016 v Bruselu; jejich detailní agenda doposud nebyla zveřejněna.

Nebezpečná antibiotika

Jedním cílů, na které klade Bratislava největší důraz, je boj proti antimikrobiální rezistenci. Nadužívání antibiotik v medicíně, ale rovněž v sektoru potravinářství, vede k neúprosně rostoucí rezistenci. V roce 2015 byly v Západní Evropě v dříve nebývalé míře detekovány u zvířat nové bakterie rezistentní vůči těm nejsilnějším antibiotikům. Varovné je, že se jedná o druhy, které jsou přenosné i na člověka.

V červnu 2016 publikovala Evropská komise výsledky průzkumu, který monitoroval chování Evropanů v otázce užívání antibiotik. Jakkoliv dochází k pozvolnému poklesu jejich spotřeby, povědomí obyvatel o rizicích s tím spojených zůstává nízké. Podle starších údajů (z roku 2007) umírá v Evropě ročně téměř 25 000 lidí právě v důsledku infekce rezistentní bakterií. Vzhledem k propojenosti Evropy jde o oblast, ve které není možné činit veškerá opatření pouze na úrovni jednotlivých členských států. Slovensko bude během svého předsednictví usilovat o to, aby se posílila jak osvěta, tak i konkrétní opatření.

Léková politika

Cena léků na území EU se stává stále zásadnějším problémem. Stárnoucí populace zemí Unie a rostoucí spotřeba všech typů léčiv kladou stále vyšší nároky na zdravotní systémy zemí EU – jejichž rozpočty nejsou vždy ve zcela uspokojivém stavu. Problematika cen léků se tak stala v oblasti zdravotnictví jednou z dominant holandského předsednictví a tato oblast bude i v centru pozornosti Slovenska. Ve všech zemích evropské osmadvacítky dochází stále častěji k situacím, kdy není možné konkrétní léčiva získat za přijatelnou cenu a v dostatečném množství.

Vlna zdražování léčiv je způsobena jak konkrétní politikou farmaceutických firem vůči jednotlivým zemím EU, ale také potřebou vyrovnávat deficity veřejných financí. Zejména v jižních státech Unie narostla spoluúčast pacientů, která následně vede k problémům s dostupností konkrétních léků. Na letošním červnovém jednání ministrů zdravotnictví již zazněly konkrétní návrhy, jak situaci řešit.

Jedním z nich je podpora dobrovolného sdružování jednotlivých zemí do koalic, které budou o konkrétních dodávkách léků jednat. Problém s výrobci totiž mají zejména menší trhy, kde může častěji docházet k výpadkům v dodávkách. To je i oblast, kterou by mohlo Slovensko dále prosazovat. Dalším tématem je pak propojení veřejné podpory farmaceutického výzkumu a ceny následných produktů – cílem je vyhnout se tomu, aby občan za jeden výrobek platil dvakrát: část při vývoji a pak plnou cenu i při nákupu.

Mezinárodní spolupráce

Hlavní mezinárodní událostí, kterou Slovensko v oblasti zdravotnictví čeká, je konference smluvních stran Rámcové konvence o kontrole tabáku, která se uskuteční v listopadu 2016. Úkolem Bratislavy je vyjednat společnou pozici zemí EU, které budou na této důležité akci prosazovat.

Rámcová konvence (FCTC), která je uzavřena pod zastřešením Světové zdravotnické organizace, představuje hlavní globální fórum na téma regulace tabákových výrobků. Evropská unie se nyní nachází v situaci, kdy v jednotlivých členských státe vstupují v účinnost opatření tzv. tabákové směrnice. Ta měla za cíl sjednotit regulační opatření v rámci jednotného trhu, jakkoliv dovolovala i některá konkrétní zpřísnění pro země, které se pro takovou politiku rozhodnou.

Slovensko bude při přípravě jednotné pozice čelit dvěma konkrétním výzvám. Za prvé, některé členské země jdou v opatřeních proti tabákovým výrobkům daleko za rámec poslední směrnice, zatímco jiné státy ji považují za dosavadní maximum možného. Lze očekávat, že na jednání FCTC budou navržena další restriktivní opatření – vyladit 28 stanovisek v takto politicky citlivé otázce bude velmi náročný úkol. I když nejsou závěry FCTC pro členské státy závazné, jde o důležité jednání, které může přinést jak pozitiva, tak i některá fiskální či právní rizika.

Druhým problémem může být sama důvěryhodnost WHO, která se dostala do pozornosti západoevropských médií v tomto roce, do detailu celou situaci popsal i ZD zde. Funkcionáři WHO se při debatě o kontrole tabáku zapletli s vedením států, které rozhodně nelze považovat ani vzdáleně za demokratické; poskytování ocenění a podpory za případný boj s kouřením tyto režimy jednoznačně zneužívají k vlastní legitimizaci. Pro Bratislavu bude proto důležité, aby při přípravě pozic spojovala primárně zdravotnické cíle i s těmi bezpečnostními a politickými.

Slovenské předsednictví v této oblasti bude mít na starosti nový ministr Tomáš Drucker. Jeho dosavadní působení bylo mimo oblast zdravotnictví, pracoval jako manažer ve státních podnicích a na Slovenské poště. Je tedy otázkou, zda bude mít ambici ve svém rezortu během půlročního předsednictví zajímat jak o komplikovaný stav slovenského zdravotnictví, tak i o evropskou agendu. Postoj a odhodlání ministra jsou totiž pro výkon předsednictví klíčový.

Antonín Berdych