Atopický ekzém: Klidně se objeví až v dospělosti a ničí psychiku i sex

„Každá z nás chce být co nejkrásnější pro svého partnera. Žena atopik by mohla mít na sobě vlastně cokoliv, ale umaštěné ruce, které případně zdobí bavlněné rukavice na noc, nepřipadají sexy ani nám samotným, natož pak partnerovi. Něžné pohlazení druhého je pak kapitola sama pro sebe...,“ popisuje mladá žena trpící atopickým ekzémem. Ilustrační foto: Dermaproblems

Neprávem má pověst nemoci, která se týká jen malých dětí a zasahuje pouze kůži. Přitom jde o chronické onemocnění ovlivňující celý život nemocného, včetně intimních okamžiků. Být sexy s extrémně citlivou pokožkou vyžadující neustálé promašťování je nemožné. Pokud se atopikovi vůbec podaří navázat partnerský vztah.

 

Atopický ekzém může mít mnoho podob, které se v průběhu dětství a dospívání mění. Nemoc může zasáhnout jen část pokožky, ale i kůži celého těla. To se může stát u dospělých pacientů, u kterých se atopický ekzém může projevit odlišně od dětí. Například na přední straně krku se objevují ragády, což je různě hluboké poškození kůže, a také projev „špinavého krku“. Takto je označovaná zvýšená pigmentace kůže, která může vypadat jako důsledek nedostatečné hygieny. Dospělá forma ekzému se nejčastěji objevuje u lidí, kteří trpěli ekzémem nebo jiným alergickým onemocněním jako děti, ale může se objevit i náhle, byť první příznaky až v dospělosti bývají poměrně vzácné. „Častější je, že i v dětství mívá pacient alespoň mírnou formou atopického ekzému, která ho nikterak neobtěžuje, a teprve v dospělosti se změní v klasický obraz atopického ekzému,“ vysvětluje profesor Petr Arenberger, přednosta Dermatovenerologické kliniky FNKV a 3. LF UK Praha a předseda České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP.

Začarovaný kruh škrábání

Nepříjemné a docela časté onemocnění, které nejvíce trpí děti. Taková bývá laická představa o atopickém ekzému. Alespoň část lidí si dokáže vybavit, že ekzém znamená úporné svědění a suchou pokožku, ale jen málokdo si uvědomí, jak hodně toto chronické onemocnění ovlivňuje každodenní život pacientů. „Bylo by chybou vnímat atopický ekzém jen jako na kožní problém. Jde o nemoc ovlivňující prakticky všechny aspekty života našich pacientů, a to od toho, co budou jíst, přes to, jak se budou oblékat, až třeba po volbu koníčků nebo povolání,“ upozorňuje dermatoložka Iva Stárková, která působí na Poliklinice Vltava v Českých Budějovicích.

Při nemoci dochází k poruše přirozené ochranné kožní bariéry, protože klesá produkce přirozeného kožního mazu. Kůže nadměrně ztrácí vodu a současně se ztenčuje rohová vrstva kůže. Oslabená pokožka je tak bránou ke vstupu bakterií, virů a alergenů, tak pak podrážděnou pokožku, která nezvládá svou ochranou funkci, ohrožují ještě víc. Pacienti také mají nižší práh pro svědění, tedy i zdánlivě malé podráždění kůže u nich vyvolává nepříjemné pocity svědění a ty nutí ke škrábání, čímž se stav pokožky dále zhoršuje. „Někdy hovoříme o tak zvaném bludném kruhu, kdy suchost kůže vede ke svědění a ke škrábání, tím k dalšímu porušování kožního povrchu, zvýšenému průniku infekce a alergenů do kůže, z toho dále vzniká zánět provázený svěděním kůže,“ dodává Stárková. Čím víc atopiky kůže svědí, tím víc se škrabou a bohužel si více ubližují.

Špatný stav kůže pak ovlivňuje celkovou životní pohodu pacientů a zasahuje i do zdánlivě banálních situací. Nemocní musí zapomenout na módní přiléhavé oblečení a volit jen takové, které nebude dráždit jejich pokožku. Použití jakýchkoliv čistících prostředků v domácnosti znamená riskovat zhoršení stavu. „Běžný úklid kuchyně, koupelny i podlah znamená zhoršení projevů ekzému a bohužel většině atopiků nepomohou ani rukavice, které kůži dráždí stejně jako saponát. Komplikací může být třeba i banální praní a věšení mokrých záclon, které po kontaktu s rozpraskanou kůží můžete prát znovu,“ popisuje třicetiletá Lenka Čarková, která s atopickým ekzémem bojuje už od dětství. Roky se u ní střídají období, kdy je nemoc pod kontrolou a ona může vést relativně normální život, s týdny a měsíci, kdy atopický ekzém propukne naplno.

Atopický ekzém je ale pro ní něco, co jí neustále doprovází a na co musí brát ohledy. V zimě může zapomenout na náramky, hodinky i prstýnky, protože kov její kůži dráždí. Samozřejmostí jsou pro ni krátce zastřižené nehty. Kdyby měla pěstěné delší nehty, mohla by se nevědomky častěji škrábat a tím zhoršovat svůj stav. „Atopik zažívá muka při seznamování. Zkuste se seznamovat s někým novým, když máte krvavé ruce a kůži hrubou jako struhadlo. Ve finále je vlastně jedno, jestli se jedná o potenciálního budoucího životního partnera nebo novou kolegyni v práci,“ dodává. I pouhé podání rukou pro ni znamená bolest, protože podrážděná kůže je až příliš citlivá.

Sexy? V bavlněných rukavičkách těžko

Atopický ekzém patří k onemocněním, které se negativně podepisují na psychickém stavu nemocných. Úporné svědění, poruchy spánku, které jsou s ním spojené, ale také zhoršení sociální života a depresivní stavy, to vše patří k častým projevům této chronické choroby. Navíc jsou pacienti často vystaveni posměškům okolí, stydí se za svůj vzhled a mnohem hůře navazují kontakty s jinými lidmi. Atopici se pak dostávají do začarovaného kruhu, protože se jejich psychický stav kvůli nemoci zhoršuje, a tím se zhoršují i projevy atopického ekzému. Dlouhodobý stres negativně ovlivňuje průběh nemoci. Proto je v mnoha případech na místě psychoterapie, případně některé z technik psychodermatologie Ta propojuje znalosti a přístupy dermatologie, psychologie a psychiatrie a v praxi znamená třeba nácvik relaxačních technik, biofeedback nebo kognitivně-behaviorální terapii.

Podle studie publikované v Journal of European Academy of Dermatology and Venerology ovlivňuje atopický ekzém kvalitu života nemocných negativněji než vysoký krevní tlak nebo cukrovka. Čtyři pětiny pacientů uvedly, že nemoc zasahuje do jejich rodinného života, 57 % respondentů uvádí problémy v sexuálním životě a téměř u třetiny došlo v důsledku atopického ekzému a jeho léčby k výraznému poklesu průměrné mzdy. To, že onemocnění komplikuje uplatnění na trhu práce, není podle autorů studie nijak překvapivé. Nejen, že pacienti bojují s tím, jak ekzém nehezky mění jejich vzhled a oni mohou působit zanedbaným dojmem, ale také musí věnovat mnoho času péči o svou kůži. Studie dokonce uvádí, že polovina nemocných stráví dvě a více hodiny denně tím, že se snaží svou pokožku přivést do „přijatelného stavu“. U dětských pacientů se také objevují problémy se soustředěním ve škole, a také častěji mají horší školní výsledky, protože se kvůli nepříjemným pocitům spojeným s ekzémem nedokáží koncentrovat.

S tím, že nemoc ovlivňuje i partnerský život má zkušenost Lenka Čarková. „Každá z nás chce být co nejkrásnější pro svého partnera. Žena atopik by mohla mít na sobě vlastně cokoliv, ale umaštěné ruce, které případně zdobí bavlněné rukavice na noc, nepřipadají sexy ani nám samotným, natož pak partnerovi. Něžné pohlazení druhého je pak kapitola sama pro sebe…,“ popisuje mladá žena.

Mnoho příčin a složitá léčba

Na vzniku atopického ekzému se podílí mnoho faktorů a jen těžko se dá odhalit jedna, kterou by stačilo odstranit a pacient by neonemocněl. „Z vnitřních faktorů jsou to především dědičnost a různé druhy alergií, z vnějších faktorů pak nadměrné mytí a používání mýdel, sprchových gelů a kosmetiky, prací prostředky, nošení nevhodného oblečení, kontakt se saponáty, chemikáliemi a jinými dráždidly v běžném životě i v pracovním prostředí,“ přibližuje dermatoložka Starková. Velký vliv na vznik a zhoršování ekzému má také špatné životní prostředí a v neposlední řadě i stres.

Nemoc se nejčastěji objevuje v dětství a může během dospívání vymizet. Statistiky ukazují na poměrně slušnou šanci, že dítě z ekzému „vyroste“, ale neplatí to vždy. Zatímco v dětství trápí ekzém zhruba 15 až 20% dětí, v dospělosti je to „jen“ 3 až 5 %. Podle studie publikované v prestižním The Journal of Allergy & Clinical Immunology ale může být dospělých atopiků mnohem víc. Studie vycházela z dat o více než 27 tisících dospělých z 50 amerických států. Podle ní trpí atopickým ekzémem dokonce 10,2 % dospělých a další 3,2 % lidí trpělo současně atopickým ekzémem a astmatem nebo alergickou rýmou. Častěji se toto onemocnění týkalo seniorů, žen, Hispánců, osob s vyšší úrovní dosaženého vzdělání i majetku a také pracujících lidí. Podle autorů studie tak existuje souvislost mezi výskytem onemocnění a socioekonomickým statusem pacientů. Navíc už předchozí studie prokázaly, že počet nemocných atopickým ekzémem neustále přibývá a během posledních třiceti let se dokonce ztrojnásobil. A to nemluvě o tom, že nemoc nemá jednu příčinu. Atopický ekzém vzniká složitou souhrou vrozených, imunologických, biochemických mechanizmů. I proto jeho léčba není vůbec snadná.

Léčit celého člověka, ne jen kůži

Při léčbě atopického ekzému se obvykle kombinuje hned několik postupů spojených s úpravou životního stylu. „Základem úspěšné léčby je dobrá spolupráce mezi lékařem a pacientem, případně jeho rodiči,“ je přesvědčená Iva Stárková.  Pacient se tak neobejde bez značné dávky trpělivosti a svědomitosti. Při nemoci se mohou střídat období relativního klidu, kdy se atopický ekzém navenek neprojevuje, s obdobími, kdy naopak propukne naplno a působí problémy. V obou případech je ale na místě „dohled“ dermatologa. „Úkolem lékaře je nabídnout pacientovi své odborné znalosti, aby svou nemoc mohl dobře zvládnout,“ dodává. Pacient samotný by pak měl rozumět smyslu léčby a vnímat ji jako něco, na čem se sám podílí a může to ovlivnit.

Pro atopiky platí několik pravidel jako například nepoužívat běžná mýdla a mycí prostředky, které pokožku nadměrně vysušují, omezit koupele, včetně pobytu v bazénu a také se vyhýbat prašnému prostředí spolu s prokázanými alergeny, pokud nemoc souvisí s alergií. Od věci také není vyměnit oblečení z umělých materiálů za přírodní textilie, které jsou vůči pokožce šetrnější a méně ji dráždí. Domácí prostředí by mělo být přizpůsobené nemocnému, proto by nemělo být příliš suché, ideální je relativní vlhkost nejméně 55%.

Samozřejmostí je pak pravidelná péče o pokožku. „Vždy doporučujeme výrazně suchou kůži promazávat, aby byla vláčná, tedy nebyla podrážděná a vnímavá pro průnik škodlivin ze zevního prostředí,“ vysvětluje profesor Arenberger. Právě emolencia neboli promašťovadla a bariérové krémy jsou hlavním léčebným prostředkem, když je nemoc v relativním klidu. Dokáží pokožce dodat potřebnou hydrataci, změkčit ji a také zmírnit pocity suchosti i nepříjemné svědění. Další možností je nasazení celkem běžně dostupných antihistaminik, které brání alergické reakci. Vedle toho se nasazují i kortikoidy, ať už lokální nebo celkové. Ty jsou ale spojené s nepříjemnými vedlejšími účinky, byť jejich protizánětlivý a protisvědivý účinek nastupuje rychle. Kortikoidy však neléčí atopický ekzém jako takový a pouze zklidňují jeho projevy a to jen po dobu, kdy je pacient užívá. Proto se po zlepšení stavu vysazují a znovu aplikují až při dalším zhoršení.

Existují ale i další modernější postupy, které nejsou spojeny s tolika vedlejšími účinky. „V posledních letech máme k dispozici kromě již dlouhodobě používaných kortikoidních preparátů i tzv. lokální imunosupresiva. Ta potlačují prakticky stejně účinně kožní zánět jako kortikoidy a přitom nemají jejich nežádoucí účinky,“ doplňuje dermatolog. Imunosupresiva ovlivňují nemoc jako takovou a to zejména produkci zánětlivých látek. Navíc je možné je užívat dlouhodobě a to i u těžších případů atopického ekzému. Ale i u této léčby platí, že je na místě obrnit se trpělivostí.

Ludmila Hamplová