Studie: Zrak lidí, kteří přežili mírně a středně těžkou otravu metanolem, se dokáže zregenerovat

Tým doktora Sergeje Zacharova z Kliniky pracovního lékařství 1. LF a VFN sleduje zdravotní stav pěti desítek lidí, kteří se otrávili při metanolové aféře. Foto: 1. LF UK

Zrak lidí, kteří přežili mírně a středně těžkou otravu metanolem, se postupem času zlepšuje. Zjistili to vědci z Kliniky pracovního lékařství 1. LF a VFN. U těch těžce postižených se však ani s postupem času stav nelepší, ba naopak se může zhoršovat. Zkoumání následků otravy metanolem může pomoci odpovědět na to, zda dlouhodobé působení jedu, byť v malých koncentracích, může ovlivnit vznik neurodegenerativních onemocnění.

 

Výzkumný tým pod vedením Sergeje Zacharova z Kliniky pracovního lékařství 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze provádí v určitém časovém odstupu sledování zdravotního stavu pěti desítek lidí, kteří se otrávili při metanolové aféře v letech 2012 a 2013. Jejich průměrný věk v době otravy byl 46 let.

„Ukázalo se, že se námi měřené parametry zrakových funkcí u většiny pacientů po roce a půl od otravy vrátily k normálním hodnotám. Lidé subjektivně pociťovali, že vidí lépe než brzy po propuštění z nemocnice,“ říká doktor Zacharov. „U těžce postižených pacientů, jichž byla zhruba pětina, jsme však žádné zlepšení zrakových funkcí nezaznamenali, naopak u některých z nich došlo ke zhoršení,“ doplňuje.

Kyselina mravenčí vznikající při otravě metanolem poškodila téměř u poloviny pacientů i neurony v hlubokých strukturách mozku. Z dlouhodobého hlediska to může vést k určitému poklesu intelektuálních schopností, paměti či poruchám jemné motoriky. Chronický neurodegenerativní proces je příznačný zejména pro takzvané civilizační nemoci – Parkinsonovu a Alzheimerovu chorobu, jež v současné populaci postihují čím dál mladší lidi. Vědci nyní zkoumají, zda regenerativní a neurodegenerativní procesy podobné těm, co probíhají v zrakovém nervu v letech následujících po otravě metanolem, jsou přítomny i v hlubokých strukturách mozku.

Metanol je často přítomen v malých koncentracích v ovzduší pracovišť – v potravinářství, chemickém či farmaceutickém průmyslu. Používá se například jako rozpouštědlo, součást barviv, nemrznoucích směsí a pohonných hmot. Dlouhodobé zkoumání následků akutní otravy může dát mimo jiné odpověď na otázku, zda vystavení člověka působení tohoto jedu, byť v malých koncentracích, ale po delší dobu, může mít vliv na vznik neurodegenerativních onemocnění, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba nebo poškození periferních nervů.

„Ve zkoumání neurodegenerativních procesů u pacientů po akutní otravě metanolem bude tým pokračovat i v příštích letech, protože uspěl ve veřejné soutěži o grant z ministerstva zdravotnictví na roky 2016–2019,“ uvádí děkan 1. lékařské fakulty UK profesor Aleksi Šedo. Doplňuje, že na studii se kromě Kliniky pracovního lékařství podílejí lékaři z dalších klinik 1. LF UK a VFN, a to Neurologické, Radiodiagnostické a Oční kliniky a Kliniky adiktologie. Na výzkumu spolupracují rovněž vědci z IKEM a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

V období hromadných otrav metanolem v letech 2012 a 2013 bylo ve zdravotnických zařízeních v České republice hospitalizováno více než 100 pacientů po akutní otravě, z nichž přibližně 80 procent přežilo.

-tz 1. LF UK-