Vnitro, spravedlnost i Úřad vlády odmítají vést registr lobbistů

Věcný záměr zákona o lobbingu prošel Legislativní radou vlády (LRV). Podle dvanácti stran připomínek tohoto orgánu je však návrh plný neurčitých pojmů, definice lobistů je nejasná, sankce nepřiměřené. Z materiálu plyne, že registr lobbistů žádné ministerstvo nechce vést a ministerstvo financí ho nehodlá platit. Lobbisté ze zákona odmítají být lobbisty, LRV navrhuje do výčtu lobovaných doplnit prezidenta republiky a varuje před lobbyistickými politickými stranami.

Materiál Legislativní rada „propustila“ ve čtvrtek 23. listopadu 2017 s doporučením vládě pracovat na návrhu zákona a zohlednit připomínky. Návrh věcného záměru předložil ministr pro legislativu a lidská práva Jan Chvojka (ČSSD) letos v srpnu. „Chci, aby skončila praxe obchodníků s teplou vodou a podivných našeptávačů pohybujících se po Poslanecké sněmovně,“ komentoval po jednání Rady regulaci lobbistů předkladatel návrhu, předseda Legislativní rady vlády a ministr pro legislativu a lidská práva Jan Chvojka (ČSSD).

O obsahu rozsáhlého návrhu Česká justice již dříve informovala. Návrh obsahuje kromě definice lobbingu také výčet lobovaných osob, povinnost lobbistů registrovat se v registru, vést čtvrtletní zprávy o činnosti pod hrozbou pokuty až 200 000 korun při zjištění nepravdivých skutečností ve zprávě nebo povinou legislativní stopu, která bude zaznamenávat kdo měl vliv na zákon ve kterékoli fázi legislativního procesu.

K legislativní stopě se vyjádřila ve svém stanovisku komise LRV pro pracovní rávo a sociální věci a vyslovila pochybnosti o tom, že by „na základě předloženého věcného záměru zákona bylo možno zabránit faktickému neregistrovanému lobbingu“. „Komise má za to, že okruhy lobbistů i lobbovaných osob a administrativa s tím spojená budou příliš široké a složité a povedou k nepřehlednosti místo zprůhlednění legislativního procesu. Povinnost vedení legislativní stopy a ukládání sankcí považuje zejména u členů vlády za nereálné,“ uvedla komise s návrhu, podle kterého budou výčtem ze zákona všichni ministři a jejich náměstci automaticky lobovanými osobami.

Zákonem označený za lobovaného je automaticky podjatý

Budou-li ze zákona výčtem automaticky označeny lobovanými osobami statutární zástupci ministerstev, poslanci a zástupci dalších orgánů a institucí státu, logicky se ocitají v permanentním střetu zájmů, co se týče kontroly a evidence lobbingu a trestání jednání v rozporu s navrhovaným zákonem. Jak vyplývá ze zprávy LRV, je to důvod, proč ministerstva a další orgány státní moci jako budoucí lobovaní odmítají spravovat registr lobbistů a vést správní řízení.

Vést registr odmítly tři orgány: „Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Úřad vlády České republiky odmítají, aby správa registru lobbistů a související správní činnosti, včetně vedení připomínkových řízení, byly svěřeny právě jim. Ani jeden z uvedených úřadů neshledává relevantní důvod, proč by tato působnost měla být svěřena právě jemu. Ministerstvo vnitra upozorňuje, že s ohledem na zamýšlený okruh lobbovaných osob, mezi něž by spadali kromě jiných též ministr vnitra jakožto člen vlády a náměstek ministra vnitra pro státní službu, se jeví svěření této agendy Ministerstvu vnitra jako potenciálně problematické s ohledem na možný střet zájmů či z procesního hlediska podjatost,“ cituje materiál LRV z připomínkového řízení.

Ministerstvo financí pak odmítlo celou akci platit a udělilo v připomínkovém řízení návrhu rozpor: „Rozpor s Ministerstvem financí se týká pasáže návrhu věcného záměru, podle níž má být vyčíslení nákladů spojených s vedením registru lobbistů ponecháno až na dobu zpracování prováděcích předpisů k zákonu o lobbingu. Ministerstvo financí trvá na rozpočtově neutrálním řešení bez navýšení personálních kapacit. Podle předkladatele si však nová úprava, která v preferované variantě III. počítá se zřízením registru lobbistů, nutně jisté finanční či personální prostředky vyžádá,“ shrnuje zpráva LRV.

Lobbisté ze zákona odmítají být za lobbisty

Ze zprávy dále vyplývá, že četné instituce navíc odmítají být označeny za lobbisty. Některé výslovně požádaly o vynětí ze seznamu – například Česká národní banka, které už nyní ze zákona nesmí přijímat žádné pokyny od jiného a zákon by toto ustanovení naopak „rozmělnil“.  S totožnou připomínkou přišly Český telekomunikační úřad a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, které jsou ze zákona nezávislé.

Ministr Jan Chvojka z ČSSD Foto: archiv

Další skupinu, která požaduje vyloučení ze zákona jsou potenciální lobbisté, kteří to ovšem mají jako zákonný popis práce. Jsou to odbory a Svaz obcí a měst, který žádá z úpravy „vyloučení osob hájících zájmy územních samospráv“. A v neposlední řadě se proti definici lobbingu ohradily zástupci zaměstnavatelů, firem a korporací Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy: „V návrhu podle něj chybí jasné vymezení základních definic, poukazuje například na nejednoznačnost pojmů opakovaná, systematická a organizovaná aktivita a na absenci vymezení okruhu osob blízkých nebo postavení profesních organizací, povinností lobbovaných, práv lobbistů nebo nastavení podmínek odpovědnosti za porušení povinností.“ Hospodářská komora navíc nesouhlasí s registrem lobbistů.

LRV naopak navrhuje doplnit do výčtu lobovaných prezidenta republiky, neboť i ten se podílí na legislativním procesu.

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Irena Válová