Kněžínek pro soudce zavádí výběrová řízení a povinnost hlásit vedlejší aktivity

Zrušení institutu laických přísedících ve všech typech řízení, zavedení výběrových řízení na nové soudce, výslovný zákaz opakování mandátu funkcionáře soudu či nová povinnost soudců každoročně oznamovat přehled své vedlejší činnosti. To jsou hlavní body novely zákona o soudech a soudcích, jejíž text měla Česká justice možnost prostudovat.

Česká justice již jako první informovala o tom, že resort poslal novelu do připomínkového řízení. Zrušením laického prvku při rozhodování soudů ve všech typech řízení tak na okresních soudech zaniknou senáty a bude se na tomto stupni vždy rozhodovat samosoudcem. Ministerstvo spravedlnosti již v některých návrzích zákonů naznačovalo možný odklon od tohoto institutu. Například v nedávné novele trestního řádu a zákona o Probační a mediační službě se však s institutem laických přísedících stále počítá, což nesvědčí minimálně o dobré koordinaci legislativních prací na ministerstvu.

V důvodové zprávě k této novele se zmiňuje jak kritika ze strany nemalé části soudcovské veřejnosti na adresu institutu laických přísedících, tak problémy spojené s nezájmem o výkon této funkce. Ministerstvo argumentuje dokonce již ohrožením důvěry v justiční systém, protože jej zatěžuje průtahy a administrativní náročností.


„Tento návrh reaguje na značné problémy, které začlenění přísedících do soudního řízení přináší, a to zejména administrativní náročnost, spojovanou s často nedostatečnou participací na soudním řízení a komplikacemi při sestavování senátů. Problémem, spojovaným s institutem přísedících, je také změna přísedících v průběhu řízení (ať již z důvodů neočekávané absence, nemoci apod.), kdy je v takovém případě nutné například opakovat hlavní líčení v trestních věcech, aby se nový přísedící s dosavadním průběhem řízení seznámil. Tento postup značným způsobem prodlužuje délku celého řízení a také rozhodování ve věci samé. V praxi je tato komplikovaná situace v některých případech řešena preventivně přibráním jednoho či dvou náhradních přísedících již na počátku celého řízení. Tento přístup sice působí jako prevence, nicméně je spojován s nárůstem nákladů souvisejících s odměnou těchto náhradních přísedících. Dále také může řízení prodloužit potřeba přísedících seznámit se spisem před samotným jednáním. V případě komplikovanějších řízení je nezbytné poskytnout přísedícím delší čas na prostudování podkladů, jelikož s takovými typy materiálů nepracují na denní bázi a oproti soudcům jim tak objektivně trvá nastudování celého spisového materiálu déle. Je tedy nezbytné provést v otázce přísedících zásadní změnu oproti dosavadní právní úpravě, aby bylo zajištěno jak zjednodušení celého rozhodovacího procesu, tak i zachování práv účastníků řízení.“ – Z důvodové zprávy k novele zákona o soudech a soudcích.


Dalším zásadní změnou novely je zavedení jednotného výběrového řízení na místa soudců. Ruší se institut justičního čekatele, kterého nahrazuje justiční kandidát. Nově se počítá se zavedením juniorních a seniorních asistentů, tedy před a po složení justiční zkoušky.

Následovat bude výběrové řízení na pozici justičního kandidáta, kde se nově počítá otevření vstupu do justice i s „odborníky ze státní správy“ s více jak 15ti letou praxí. Toto je v návrhu odůvodněno tím, že je především v oblasti správního soudnictví dát prostor pro uplatnění zkušených úředníků v justici. Následovat by měla přípravná služba, završená výběrovým řízením na konkrétního soudce.

Pro funkcionáře soudů se do zákona zavádí výslovný zákaz opakování mandátu. Novinkou je zákaz „létajících předsedů“ soudů, kdy se předseda soudu po ukončení mandátu účastí výběrového řízení u jiného soudu na stejném stupni. Délka mandátu zůstává zachována, tedy v případě funkcionářů obou nejvyšších soudů 10 let, pro ostatní předsedy a místopředsedy soudů let 7. Ministerstvo tak oslyšelo volání předsedů soudů, kteří se v praxi potýkají s důsledky aplikace rozhodnutí Ústavního soudu z toku 2010, kdy se do výběrových řízení u okresních soudů na funkci předsedy hlásí jeden uchazeč či je musí opakovat.

„Obava, že u těchto soudů může dojít k tomu, že pozice předsedy nebo místopředsedy není obsazena nejvhodnějším kandidátem, ale kandidátem, který je z hlediska vhodnosti tzv. „dalším v pořadí“, nebo dokonce kandidátem, který je pouze „ochoten funkci vykonávat“, je dlouhodobě užívána jako hlavní argument pro opakované jmenování funkcionářů alespoň u okresních soudů. Nedostatek personálních kapacit malých soudů nemůže být však argumentem k prolomení ústavní kolize opakovaného jmenování“, vyrovnalo se ministerstvo s těmito argumenty z praxe. Návrh neřeší zákaz „člunku“, kdy se předseda bude ucházet u téhož soudu o pozici místopředsedy a opačně, jakkoliv ji nedoporučuje. Dá se očekávat, že v soudcovské veřejnosti vyvstanou…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Petr Dimun