Obce bojují s přestupkovou agendou, vnitro sníží nároky

V českém právním řádu je nyní zakotveno více než 7000 přestupků. Zhruba 100 zákonů upravuje jejich projednání územně správními celky, které jsou tak zahlceny výkaznictvím, agenda trpí neustálými novelami zákonů i nedostatkem vysokoškoláků. Vnitro navrhuje vysokou školu nahradit odbornou zkouškou a zrušit část výkaznictví. Současně se ale řízení stane složitějším o genderové násilí a vyšší počet přestupků. Novým limitem pro způsobenou škodu poslanci zvýší agendu obcí až o 5%.

Vyplývá to z návrhu novely zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, jak ji navrhuje ministerstvo vnitra. Obcím a městům by podle novely měla být například zrušena povinnost vést detailní přehled přestupků – seznam projednávaných přestupků za kalendářní rok. Podle důvodové zprávy k návrhu stát k ničemu přehled nezbytně nepotřebuje – pouze pro analýzu. Obce by přehled vypracovaly naposledy v roce 2020.

Obce musí jednat podle starých i nových zákonů

Podle důvodové zprávy se totiž u přehledu přestupků v praxi projevila mimořádná náročnost tohoto výkaznictví: „V souvislosti s přípravou na praktickou aplikaci se nicméně projevila značná technická a administrativní náročnost pro správní orgány zpracovávající přehled přestupků, zejména pro orgány územních samosprávných celků. Skutkové podstaty přestupků jsou dnes upraveny ve více než 250 zákonech (z toho zhruba ve 100 zákonech je upravena příslušnost orgánů územních samosprávných celků k projednávání přestupků). V právním řádu je zakotveno několik tisíc samostatných skutkových podstat přestupků (více než 7000), přičemž právní úprava přehledu přestupků předpokládá, že údaje budou vykazovány k jednotlivým skutkovým podstatám,“ uvádí se doslova v důvodové zprávě k navrhované změně.

Vypracování přehledu přestupků ztěžují rovněž neustálé novelizace právních předpisů, neboť správní orgány projednávají v příslušném roce přestupky i podle znění zákona, které již mohlo být v mezidobí několikrát změněno. „Z důvodu nadměrné zátěže pro správní orgány se proto navrhuje zrušit povinnost zpracovávat přehled přestupků. Poslední přehled přestupků bude zpracován v roce 2020 za rok 2019. Předpokládáme přitom, že údaje o přestupcích shromážděné během dvou po sobě jdoucích letech poskytnou dostatečný základ pro reformu zvláštní části přestupkového práva,“ uzavírá problém navrhovatel novely zákona.

Obcím chybí právníci a vysokoškolsky vzdělané úřední osoby

O další úlevu si kraje, města a obce řekly samy. Na obcích totiž chybí právní profesionálové: „V reakci na požadavky územních samosprávných celků, které poukazují na problémy při obsazování volných pracovních míst vysokoškolsky vzdělanými úředními osobami, což může ohrozit řádný výkon přestupkové agendy, se navrhuje zmírnit stávající kvalifikační požadavky. Namísto požadavku vysokoškolského vzdělání alespoň v bakalářském studijním programu doplněného zkouškou odborné způsobilosti se navrhuje vyžadovat pouze absolvování zkoušky odborné způsobilosti bez nutnosti mít zároveň vysokoškolské vzdělání. To znamená, že pokud úřední osoba nebude mít vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oboru právo, bude jí postačovat zkouška odborné způsobilosti provedená…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Irena Válová