Popasovat se s neochotou lidí znovu začít navštěvovat zdravotnická zařízení, s otazníky ohledně fungování nemocnic a úhradou jejich péče v nadcházejícím období, ale zejména s obrovskou nejistotou plynoucí z vývoje ekonomiky – to jsou úkoly, s nimiž nyní bojuje (nejen) Vojenská zdravotní pojišťovna. Ta by sice v letošním roce neměla evidovat závazky po lhůtě splatnosti, již v prvním čtvrtletí příštího roku se ale podle jejího ředitele Josefa Diessla může celý systém zdravotního pojištění dostat do velmi nepříjemné situace. Vojenská zdravotní se každopádně nyní snaží dělat vše pro to, aby snižovala provozní náklady, podpořila pojištěnce v tom, aby se nebáli navštívit lékaře, a těm, kteří tak nechtějí učinit, i nadále umožnila hrazené videokonzultace.
„Máme strach, že 337 miliard, které mělo být podle posledních odhadů v systému na letošní rok, významně nebude naplněno a že skončíme na nějakých 325 miliardách. Budeme se muset poprat s úhradou zdravotní péče ne tak, jak byla odvedena, ale jak byla predikována na konci roku 2019. Tím pádem budeme s velkou pravděpodobností konstatovat, že někdy v prvním čtvrtletí příštího roku rezervy zdravotních pojišťoven nebudou žádné. Máme tedy čas do konce letošního roku, to se nestane nic dramatického a všechny zdravotní pojišťovny budou korektně péči platit. Po prvním čtvrtletí může být ale situace velmi nepříjemná,“ uvádí Josef Diessl s tím, že situace bude záležet na výkonnosti české ekonomiky a stavu na trhu práce.
Hlavním otazníkem je přitom příjmová strana. Náklady jsou totiž z velké části dány úhradovou a kompenzační vyhláškou (budou činit cca 346 miliard za celý systém), a podle VoZP je zde největší nejistotou prázdninový provoz a fungování nemocnic celkově. V tuto chvíli to vypadá, že nevykazovaly veškerou péči, a tím pádem by mohly být nízko nastaveny limity plnění produkce v kompenzační vyhlášce.
U příjmové strany jsou ale otazníky o řád vyšší. Podle VoZP ani navýšení plateb za státní pojištěnce, které do systému přinese 21 miliard, pokles příjmů nevyrovná a v porovnání se zdravotně pojistnými plány tak lze očekávat propad minimálně o deset miliard korun.
Vojenská zdravotní pojišťovna se proto obává, že brzy zase bude na stole diskuze o slučování pojišťoven. „Jediný způsob, jak proti tomu můžeme bojovat, je slušným ekonomickým výsledkem. Ve Vojenské zdravotní pojišťovně i ke 30. 6. naplňujeme historický zdravotně pojistný plán. Od 1. 7. se pak drobně navyšuje počet pojištěnců. Budeme pojišťovnou, která bude rozšiřovat elektronické služby pro naše pojištěnce i místa, kde pojištěnci mají svá jednatelství a pobočky. Proti trendu slučování tedy bojujeme tím, že se snažíme udržovat jméno Vojenské zdravotní pojišťovny,“ konstatuje Diessl.
VoZP na svůj provoz využívá necelé tři procenta vybraného pojistného, beztak by ale náklady ještě chtěla snížit. Přijala proto opatření směřující k úsporám v oblasti marketingu, servisu a rozvoji některých IT projektů či v oblasti mzdových prostředků. „Vypracovali jsme krizový scénář a snažíme se ho naplnit, abychom snížili objem provozních prostředků, které spotřebováváme,“ dodává ředitel Diessl.
Důležitým úkolem pro VoZP také bude na podzim obnovit kontrolní činnost, která byla přerušena s odpuštěním plateb OSVČ. Pojišťovna proto v současnosti nevystavuje exekuční výměry s tím, že nechce situaci dále jitřit. Ke konci září se chce ale VoZP vrátit do běžných kolejí a peníze začít náležitě vymáhat.
Videokonzultace má mít jasná pravidla
Pojišťovna má nyní přes čtyři stovky zaměstnanců, během krizového období jich ovšem dvě třetiny pracovaly na home office. Dálkový přístup pojišťovna podpořila i pro ochranu pojištěnců a zároveň se snažila pomáhat pacientům, aby se dostali k péči. „Od března do současnosti jsme neměli negativní reakci, že bychom nepomáhali našim pojištěncům v nalezení zdravotní péče. Dokonce bych řekl, že poskytovatelé zdravotní péče byli velmi ochotní a otevření, aby nám říkali, jaké mají kapacity a jak jsou připraveni poskytovat péči. Tato vypjatá doba tedy semkla nás, pojištěnce i poskytovatele zdravotní péče,“ poukazuje Josef Diessl.
I on ovšem potvrzuje nepříznivý trend, že se i nyní poskytuje péče velmi málo a lidé se bojí zdravotnická zařízení navštěvovat. „Byli bychom rádi, aby 700 tisíc našich pojištěnců k lékařům zase našlo cestu. Mediálně vyzýváme k tomu, aby se věnovali svému zdraví a nebáli se vrátit do ordinací. Z druhé strany individuálně jednáme s poskytovateli zdravotních služeb,“ říká ředitel VoZP.
Pojišťovna by tak alespoň ráda využila impulsu, který dostala během pandemie telemedicína, a chtěla by ji hradit i v dalších měsících. „Budeme i nadále podporovat, aby diagnóza a léčebné postupy byly stanoveny na základě jednoznačného kontaktu mezi lékařem a pacientem, umožňujeme ale u těch lékařů, kteří mají dispenzarizovaný okruh pacientů, aby některé úkony mohli dělat když ne po telefonu, tak nějakým zobrazovacím prostředkem, jako je videokonference. Mělo by to ale mít jasně dané základy,“ přibližuje Josef Diessl.
Vojenská pojišťovna totiž nechtěla zůstat v nejasné situaci během nouzového stavu, kdy se objevily například snahy o to, aby i fyzioterapeuté vedli pacienty formou videohovorů a ukazovali, jak cvičit. Pojišťovna proto včerejším dnem zavedla výkon 09557, který mohou využívat praktici pro dospělé i děti a ambulantní specialisté. Nebude se ovšem vztahovat na náhradu preventivní prohlídky, telefonické konzultace a k objednání na vyšetření či oznámení výsledku vyšetření.
„Videokonzultaci lze u praktického lékaře či lékaře – specialisty využít z důvodu změny zdravotního stavu, u kterého není nutná osobní návštěva, například při běžném virovém nachlazení s kašlem a rýmou. Navíc díky tomu nedojde k vzájemné nákaze pacientů v čekárně. Na kameru můžete lékaři ukázat třeba vyrážku na kůži, zánět spojivek, ječné zrno a mnohé jiné příznaky. Ošetřující lékař rozhodne o dalším postupu,“ říká revizní lékař VoZP Ladislav Hadravský s tím, že možné je videokonzultaci využít i při kontrolním vyšetření, kdy se hodnotí účinnost terapie.
VoZP se chystá na podzimní volby do řídících orgánů. Dle nové legislativy
Podmínkami vykázání výkonu je fyzická přítomnost lékaře ve zdravotnickém zařízení pro provádění výkonu, prohlášení pacienta o vlastnictví technického vybavení pro vedení videohovoru (aplikace je na domluvě), informovaný souhlas s distančním kontaktem a vzájemné odsouhlasení podmínek pro technické zabezpečení provádění výkonu a ochrany osobních údajů. V zápisu ve zdravotnické dokumentaci také bude muset být uveden důvod upřednostnění videokonzultace, její obsah, čas a výsledek spolu se záznamem vyšetření. Nasmlouvat výkon bude možné na žádost na dobu určitou, a to do konce roku. Pak chce pojišťovna využívání telemedicíny vyhodnotit a případně podmínky upravit.
„Předpokládáme, že to nahradí nějaký počet klasických kontrolních vyšetření, takže čekáme, že se náklady částečně vyrovnají,“ doplňuje vedoucí oddělení úhrad VoZP Petr Hrabák.
Na závěr připomeňme, že VoZP čekají na podzim 3. – 5. listopadu volby do řídících orgánů, které už proběhnou podle nových legislativních pravidel. „Naším zájmem je, abychom i nadále byli vojenskou zdravotní pojišťovnou. Všichni vojáci jsou ze zákona pojištěni u VoZP a my budeme mít eminentní zájem na tom, aby ti, kdo jsou u nás ze zákona, měli vliv na další vývoj pojišťovny,“ dodává Diessl.
V současnosti má ČR zhruba 25 tisíc vojáků, spolu s nimi ovšem bývají pojištěny i jejich rodiny a zůstávají zde i bývalí vojáci. U VoZP jsou pak pojištěni také občanští zaměstnanci ministerstva obrany a Armády ČR. Tento kmen tak činí skoro čtvrtinu ze 700 tisíc pojištěnců VoZP.
Michaela Koubová
