Fronty u některých odběrových míst, zatímco jiná zejí prázdnotou, a také dlouhé čekání na výsledky testů by se měly stát minulostí. Alespoň o to usiluje Národní strategie testování nemoci covid-19, kterou včera představilo ministerstvo zdravotnictví. Jejím základem je stanovení páteřní sítě odběrových míst a laboratoří, kam by měla být směrována většina testovaných. K tomu má pomoci nová modalita eŽádanky, která uvádí místo, na něž se má daný člověk na testování dostavit. Zároveň praktičtí lékaři dostanou instrukce, které pacienty mají na vyšetření covid-19 poslat prioritně v případě, že budou mít na podzim plné čekárny lidí se symptomy respiračního onemocnění.
„Strategie řeší oblast využití jednotlivých laboratoří, tedy páteřní síť laboratoří a odběrových míst. Nemůžeme ale vycházet pouze z ní, proto jsou definovány sekundární kapacity, které budou využívány v případě nutnosti. V první fázi však chceme, aby tu byla jasná páteřní síť, kdy v každém kraji bude minimálně jedna taková laboratoř. Ta musí být připravena testovat od pondělí do neděle, bez prodlev a pokud do ní doputuje vzorek, měla by dodržet maximální lhůtu 48 hodin. V některých laboratořích se tak bohužel neděje, a proto tvoříme páteřní síť s garancí,“ uvádí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Páteřní síť by měla fungovat minimálně osm hodin denně při fakultních nebo krajských nemocnicích a měla by zajistit jak stacionární, tak mobilní odběrový tým, alternativně budou odběrová místa fungovat i průjezdově. Počet bude záviset na velikosti kraje, v Praze pak budou minimálně tři. Vedle toho budou fungovat standardní odběrová místa a laboratoře, které v případě potřeby doplní odběrná místa Armády ČR a tzv. laboratoře v zásobníku (akademické a další).
Zásadní přitom je, že se celý systém ve velmi krátkém čase povedlo elektronizovat a zavést eŽádanky. „Díky tomu, že je do jednoho zelektronizovaného systému zaveden pacient, který jde na vyšetření, a my můžeme sledovat tok jeho vzorku, je možné plánovat kapacity. Když víme, že krajská hygienická stanice indikovala eŽádankou určitý počet osob k vyšetření, můžeme naplánovat kapacity v daném regionu na odběrných místech a v laboratořích, aby byl průběh co nejrychlejší,“ říká hlavní hygienička Jarmila Rážová.
„V tuto chvíli nám ještě chybí lepší plánování, kdy na některá odběrová místa může denně přijít deset lidí, i když tam mají od rána do 18 hodin. To není efektivní využívání kapacit. Proto chceme indikované směřovat, kam potřebujeme. Cíl je, aby se nikde netvořily fronty, lidé se dostali k testu včas, a pokud někde budou kapacity vyčerpány, může být člověk směřován do jiného odběrového místa,“ doplňuje Vojtěch.
Národní strategie nás má mimo jiné připravit na podzimní nárůst pacientů, k němuž se nepochybně přidá vlna dalších respiračních onemocnění s podobnými příznaky – každý rok má nachlazení či chřipku kolem milionu lidí v Česku. „Bude nutné jasně specifikovat, jak mají být laboratorní kapacity využity a jaké skupiny mají být prioritně testovány. To je součástí národní strategie, kterou si dnes dovolujeme představit,“ doplňuje Adam Vojtěch.
Praktici tak prostřednictvím strategie dostanou návod, jak při náporu pacientů s respiračními chorobami určit, koho otestovat na covid na prvním místě. Mělo by pochopitelně jít o pacienty nejrizikovější, tedy zejména ty starší s komorbiditami, u nichž hrozí závažný průběh nemoci.
Dokument, který vytvořila skupina odborníků v čele s šéfem ministerské laboratorní skupiny pro covid-19 Mariánem Hajdúchem, má být nyní veřejně konzultován. Připomínky je možno zasílat do poloviny srpna na mail strategietestovani@mzcr.cz (strategie je k nalezení zde). Předběžnou verzi strategie by měla schválit rada vlády pro zdravotní rizika a hlavní hygienička.
„Je to dokument živý a pravděpodobně to tak i dlouhodobě zůstane, protože stav vědomostí o této nemoci se neustále vyvíjí a my to musíme v jednotlivých opatřeních v budoucnu reflektovat,“ říká k tomu docent Hajdúch.
Strategie se zabývá celou řadou bodů: řízením a koordinací testování covid na národní úrovni, infrastrukturou testování, laboratorní diagnostikou a jejím napojením na chytrou karanténu, cílovými skupinami testování metodou PCR, testováním protilátek, studiemi protilátkové imunity, řízením kapacit a adaptivním škálováním systému, příležitostmi pro rozvoj vědy a průmyslu či budoucími hrozbami a příležitostmi.
Zásadní jsou v celém procesu elektronické nástroje. Dnes odborníci využívají EPI dashboard, což je interaktivní mapa, která vizualizuje získaná data a pomáhá vyhodnotit jednotlivé hrozby. Klíčovým nástrojem pro monitorování epidemie je Informační systém infekčních nemocí (ISIN), kde se scházejí veškeré informace. Armáda ČR vedle toho vyvinula aplikaci Covid forms, která shromažďuje data z laboratoří, odběrových míst a hygienických stanic. Samy laboratoře pak mohou využívat volnou platformu CovIT. Vůbec nejdůležitější je ale eŽádanka, kterou vyvinul ÚZIS. Ta umožňuje sledovat tok vzorků v systému a propojuje indikujícího lékaře s odběrným místem a laboratoří. Dnes právě formou eŽádanky probíhá 95 procent odběrů.
„Primárním důvodem pro vznik eŽádanky bylo, že v době vrcholící pandemie nebylo možné zpracovávat papírové žádanky. Jednak byly infekční, jednak parametrizace jedné žádanky zabere tři až pět minut. To je při tisíci vzorků nezvládnutelná věc. Navíc nám papírová žádanka neumožňuje sledování toku vzorku v systému. Jsem proto rád, že vznikla a funguje elektronická žádanka, protože výrazně zjednodušuje a zlepšuje práci laboratoří. My se také díky ní můžeme podívat na konkrétní data, jak systém funguje,“ popisuje Marián Hajdúch.
Momentálně je v Česku 105 laboratoří, které covid-19 mohou testovat; v červenci jich testovalo 90. Testovací kapacita je přes 17 tisíc vzorků denně, přičemž v současnosti se dělá kolem 4300 testů denně (průměr 48 testů denně na laboratoř, medián 18). Valnou většinu vzorků ovšem vyšetřuje deset laboratoří a ukazuje se, že centralizace a budování velkokapacitních laboratoří práci zefektivňuje. Ministerstvo by proto dále chtělo navyšovat kapacity páteřní sítě, a to tak, že by postupně měla zvládnout až 15 tisíc vzorků denně; celková kapacita všech laboratoří by se pak pohybovala kolem 25 tisíc vzorků denně.
Pokud bychom se pak podívali na to, jak dlouho pacient čeká od vydání eŽádanky do obdržení výsledku, v červenci celých 56 procent lidí čekalo maximálně den. V 37 procentech případů ovšem uplyne den a víc mezi vydáním eŽádanky a odběrem, což je zčásti dáno tím, že se daný člověk dřív na test nedostaví, důvodem však může být také nedostatečná kapacita odběrných míst.
„To je také důvod, proč se snažíme budovat páteřní síť odběrných míst u velkých nemocnic. Nemocnice, která má tři tisíce zaměstnanců, je nepochybně schopna vyčlenit dva zaměstnance pro navýšení odběrného místa ve chvíli, kdy to bude potřeba,“ přibližuje Marián Hajdúch s tím, že zpožďování je primárně dáno na úrovni odběrných míst, ne laboratoří. Nyní je proto tok řízen tím, že v eŽádance přibyla modalita, kam má daný člověk na test zamířit.
„K dnešnímu dni je v elektronickém systému eŽádanek pro Prahu indikováno přes 1300 vyšetření. Ve chvíli, kdy to víme, se adaptabilně zvýšila kapacita ÚVN až na 600 odběrů denně a zvyšuje se i kapacita v dalších zařízeních, primárně těch přímo řízených, aby číslo bylo možno zvládnout. Díky tomu, že máme systém eŽádanek, o tom víme – jinak bychom byli slepí a hluší,“ vysvětluje docent Hajdúch.
Testování má také reagovat na stupně pohotovosti, tzv. semafor. Vedle toho strategie klasifikuje důvody pro vyšetření metodou PCR. Ty mohou být buď diagnostické, kdy indikuje ošetřující lékař, epidemiologické indikované krajskou hygienou lidem v karanténě, anebo preventivní indikované ošetřujícím lékařem, obvykle praktikem, a to buď lidem v rizikové skupině, nebo pracovníkům v kritické infrastruktuře při nouzové situaci.
Michaela Koubová, grafy a tabulky: MZ ČR
