Ilustrační foto: Pixabay

Němečtí diabetologové bijí na poplach: Je nás málo, stárneme a pacientů bude přibývat

Stárnoucí populace lékařů není nový fenomén ani problém, který by řešila pouze Česká republika. Již řadu let na něho upozorňují nejrůznější lékařské organizace také u našich západních sousedů. Německá diabetologická společnost ale nyní přichází s důrazným varováním a vyzývá politiky, aby začali neprodleně jednat.

Němečtí diabetologové upozorňují, že lékaři s jejich specializací stárnou. Každý třetí diabetolog v Německu je totiž dnes starší 50 let. Pokud vláda nepodnikne potřebné kroky, zanedlouho se budou naši západní sousedé potýkat s nedostatkem lékařů, kteří by dokázali poskytnout potřebnou péči diabetickým pacientům.

Podle odhadů Německé diabetologické společnosti (DDG – Deutsche Diabetes Gesellschaft) se totiž bude v Německu do roku 2040 léčit kolem 12 milionů lidí s cukrovkou. Většina z nich bude čelit diabetu druhého typu. Zároveň prý hrozí, že během dvaceti let významně poklesne počet diabetologů. Na varování DDG upozornil portál ÄrzteZeitung.de.

Chybí odborníci na fakultách

Předseda Německé diabetologické společnosti Andreas Neu je přesvědčen, že ke zvýšení počtu následovníků stávajících diabetologů je zapotřebí tento medicínský obor lépe ukotvit ve studiu medicíny jako takovém. Podle něho by se měl zvýšit počet kateder diabetologie na lékařských fakultách, a to nejméně na 37, jako tomu bylo dříve. „Jinak ve střednědobém horizontu narazíme na deficit této specializované lékařské péče,“ uvedl Neu pro ÄrzteZeitung.de.

Je to prý jednoduchá matematika. „Čím méně odborníků, kteří na univerzitách učí diabetologii, tím méně absolventů svou lékařskou kariéru v diabetologii začne,“ myslí si Andreas Neu. Podle šéfa DDG se počet kateder diabetologie na německých lékařských fakultách v posledních letech snížil téměř na polovinu.

To ale není vše. Podle DDG docházelo od roku 2017 k soustavnému rušení kapacit pro poskytování péče diabetikům v německých nemocnicích. Zatímco před čtyřmi lety jich zde bylo přes 900, o dva roky později už jejich počet dosahoval jen asi 500.

Viceprezident Německé diabetologické společnosti Andreas Fritsche proto navrhuje, aby diabetologie byla zachována jako samostatné oddělení ve všech velkých německých nemocnicích. Fritsche upozornil, že by to dávalo smysl už jen z toho důvodu, že čtvrtina ze všech hospitalizovaných zároveň cukrovkou trpí.

Diskuse jako nedílná součást terapie

Podle Fritscheho je nedílnou a podstatnou součástí léčby pacientů s dabetem diskuse, v jejímž rámci se od lékařů k pacientům dostávají důležité informace. To ale prý zároveň vyžaduje existenci multiprofesních diabetických týmů. „Jedná však přesně o ty služby, za které kliniky v rámci systému DRG nedostávají prakticky žádné peníze,“ upozornil Andreas Fritsche.

Informační a vzdělávací péči považuje viceprezident DDG za „jasně opomíjenou“. Pokud nebude lépe odměňována, výrazně tím podle něho vzroste riziko nedostatku personálních kapacit v oboru s dalekosáhlými důsledky pro pacienty s cukrovkou.

S tím souhlasí také Asociace diabetologických poradenských a vzdělávacích profesí Německa (VDBD – Verband der Diabetes-Beratungs- und Shulungsberufe in Deutschland). Podle ní by se měla v tomto směru více využít digitalizace. „Digitalizace umožňuje efektivnější procesy, přispívá k bezpečnosti pacientů a podporuje informace o pacientech a komunikaci s nimi,“ uvedla předsedkyně VBDB Nicola Hallerová. Podle ní diabetologové už mají s digitalizací dobré zkušenosti. Během pandemie využívali jak zdravotnické aplikace, tak telemedicínu, pomocí níž s pacienti komunikovali.

Diabetes stojí Německo 21 miliard eur ročně

V současné době trpí v Německu cukrovkou kolem osmi milionů lidí. Do roku 2040 by se tedy jejich počet měl zvýšit přibližně o polovinu. Podle DDG jsou náklady na jejich léčbu přibližně 1,8krát vyšší než náklady na péči srovnatelného pojištěnce bez cukrovky. Ročně si tak léčba diabetu v Německu vyžádá kolem 21 miliard eur (necelých 540 miliard korun).

Taková suma podle Německé diabetologické společnosti odpovídá asi 11 procentům z celkových nákladů na zdravotní péči v Německu. Nejsou v nich ale započteny ještě nepřímé náklady jako například vynucený odchod do předčasného důchodu nebo pracovní neschopnost.

Petr Musil