Digitální řešení pro zdravotnictví mají v Německu ještě daleko k tomu, aby se mohla používat plošně. Sama digitalizace zdravotnictví se navíc stále potýká s poměrně velkou skepsí u mnoha lékařů. Vyplývá to z aktuální studie jedné z nejstarších německých zdravotních pojišťoven DAK – Gesundheit. Informoval o ní deník Ärzte Zeitung.
Většina z téměř 600 lékařů a psychoterapeutů, kteří byli dotazování v rámci studie Digitalisierungsreport 2021 zpracované zdravotní pojišťovnou DAK – Gesundheit, se necítí dostatečně připravena a kompetentní na používání digitálních řešení ve zdravotnictví.
On-line průzkum, který se stal podkladem pro zmíněnou zprávu, proběhl začátkem loňského podzimu. Většina respondentů zná nejdůležitější digitální zdravotní řešení, ale v době průzkumu je ještě nepoužívala. Téměř polovina lékařů se cítí používáním digitálních aplikací zahlcena.
„Lékaři se ale už na masivnější používání digitálních nástrojů připravují, hlavně kvůli pandemii koronaviru,“ komentoval výsledy průzkumu Hauke Gerlof, šéfredaktor deníku Ärzte Zeitung, který na průzkumu spolupracoval.
Lékaři pod tíhou digitálních nástrojů
Podle Gerlofa však není divu, že zdravotníci s digitálními řešeními vesměs bojují. „Aplikace jako e-recept nebo elektronické karty pacienta ještě působí potíže. Technologie je ještě plná chyb a aktualizace poměrně často vedou k pádu systémů. Množství chybových hlášení bylo zpočátku odstrašující,“ dodal Gerlof. Odmítavý postoj řady lékařů k digitalizaci zdravotnictví tak není překvapivý.
Z průzkumu vyplynulo, že vůbec nejrozšířenějším digitálním nástrojem v ordinacích praktických lékařů v roce 2021 bylo elektronické plánování objednávek. Pravidelně jej využívá téměř 15 procent dotázaných praktiků. Dalších 14 procent je využívá alespoň někdy.
Téměř dvě třetiny těch, kteří digitální aplikace používají, potvrzují, že jim to šetří čas a zlepšuje organizaci práce. 56 procent lékařů, kteří mají s digitálními nástroji zkušenost, vidí zlepšení kvality péče o pacienty, a to například skrze používání elektronického léčebného plánu.
Inventura a přeměna společnosti Gematik na zdravotnickou agenturu
Pokud ale některý z digitálních nástrojů naráží u lékařů na nedůvěru, pak je to telematická infrastruktura. Více než devět z deseti zdravotníků, kteří ji někdy použili či používají, dalo v průzkumu najevo negativní zkušenost.
„Výsledky naší zprávy o digitalizaci by měly zafungovat jako budíček, na který stát musí reagovat,“ zdůraznil člen představenstva zdravotní pojišťovny DAK – Gesundheit Andreas Strom. Podle něho by si nová vláda Olafa Scholze měla z výsledků vzít ponaučení ve dvou klíčových bodech. Prvním je provedení poctivé a rychlé inventury ke zjištění, kde má digitalizace největší problémy. Druhým je potřeba optimalizace struktury řízení.
Podle Stroma by vláda měla transformovat veřejnoprávní společnost Gematik na zdravotnickou agenturu, do níž by samosprávní partneři měli být daleko více zapojeni. „Potřebujeme novou kvaltu spolupráce. Zásadní bude zapojit jak lékaře, tak zdravotní pojišťovny, digitalizace by se měla utvářet společně a klíčovým bodem by měl být jednoznačně přínos pro pacienty,“ dodal Andreas Strom.
Větší zapojení všech, jichž se digitalizace týká
Hauke Gerlof považuje za důležité právě zapojení většího množství všech, kterých se digitalizace zdravotnictví týká. „Pokud se k tomu propracujeme, pak do ordinací lékařů budou v mnohem větší míře chodit pacienti, kteří již skutečně potřebují ošetřit osobně,“ uvedl Gerlo. To podle něho zvýší efektivitu poskytování zdravotní péče.
Andreas Strom v tomto ohledu plány Scholzovy vlády v oblasti digitalizace zdravotnictví chválí. Líbí se mu, že strategie počítá s větším prostorem pro spolupráci se zdravotními pojišťovnami ve smyslu, že jejich vlastní digitální řešení nemají být státem považována za druhořadá. Po tom ostatně zdravotní pojišťovny volaly poté, co byla kvůli nefunkčnosti státem vytvářené infrastruktury odložena plošná povinnost používání elektronických receptů.
Petr Musil
