Foto: Evropská unie, 2020

Pouze malé a dočasné změny. Nová studie zkoumala vliv očkování proti covidu-19 na menstruaci

Vakcíny proti covidu-19 u některých žen mohou prodloužit v průměru o méně než jeden den délku menstruačního cyklu. Tyto změny jsou dočasné a cyklus se sám upraví do původní podoby. To jsou hlavní zjištění nové americké studie financované National Institutes of Health publikované v žurnálu Obstetrics & Gynecology. Jedná se o jednu z prvních vědeckých prací, která se zaměřila právě na dopady vakcinace proti covidu-19 na menstruační cyklus žen.

„Neuvěřitelně uklidňující“, tak podle britského deníku The Independent, okomentovala závěry studie Alison Edelmanová, profesorka gynekologie a porodnictví, která působí na Oregon Health and Science University a vedla tým zkoumající vliv očkování proti covidu-19 na menstruační cyklus žen, konkrétně na jeho délku.

Jedná se o jednu z vůbec prvních studií na toto téma. Financoval ji americký National Institutes of Health a tato vědecká práce byla publikovaná v žurnálu Obsterics & Gynecology. Závěr je jednoznačný: „Nenalezli jsme na úrovni populace žádnou klinicky významnou změnu délky cyklu spojenou s očkováním proti covidu-19.“ Pokud ke změnám došlo, pak znamenaly v průměru prodloužení délky cyklu o méně než jeden den, k návratu do původního stavu došlo samo od sebe.

Vlív očkování na menstruaci zatím stál spíše stranou zájmu

Případný vliv vakcinace proti covidu-19 na průběh menstruačního cyklu stál zatím trochu stranou hlavního výzkumného zájmu. O to cennější pak tato první studie a její výsledky jsou. Pokud chybí, roste nejistota a snáz se šíří informace, které mohou být zavádějící, protože jsou postavené jen na osobních zkušenostech jednotlivých žen. Ne každá změna menstruačního cyklu, k níž dojde v časové souvislosti po očkování, musí mít příčinnou souvislost s vakcinací. Už jen proto, že menstruační cyklus může být proměnlivý, aniž by to znamenalo cokoliv patologického. Na druhé straně právě menstruaci vnímá řada žen jako znak fyzického zdraví, a na jakékoliv změny jsou tak velmi citlivé.

Podle říjnové souhrnné zprávy Evropské lékové agentury patří poruchy menstruačního cyklu mezi hlášené nežádoucí události po očkování vakcínou Pfizer/BioNTech, což samo o sobě neznamená příčinnou souvislost. Hlášení o výskytu nežádoucí události po očkování může udělat jak zdravotnický personál, tak sama očkovaná osoba. Státní ústav pro kontrolu léčiv pak k 3. 1. 2022 uvádí celkem 511 hlášení „příznaků svědčící pro ovlivnění reprodukčního cyklu“, například krvácení mimo menstruaci, nepravidelnou nebo opožděnou menstruaci, její vynechání, silnější či slabší krvácení a podobně. SÚKL nicméně uvádí, že tyto údaje jsou pouhá hlášení o výskytu reakcí, které mohou s očkováním souviset pouze časově. Celkově pak bylo v Česku podáno více než 15 milionů dávek vakcín proti covidu-19.

Vlastní možná souvislost mezi podáním očkování proti covidu-19 a mírnými a dočasnými změnami menstruačního cyklu neznamená, že by očkování negativně ovlivňovalo ženskou plodnost. Už jen proto, že tento případný vliv na průběh cyklu je pravděpodobně minimální a dočasný. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pak jednoznačně doporučuje, aby proti covidu-19 byli očkováni všichni, kteří v současnosti nebo v budoucnu plánují těhotenství, stejně jako jejich životní partneři.

První prospektivní studie

Nová americká studie zahrnula data o celkem 3.959 ženách, z toho 2.403 bylo očkováno a 1.556 nikoli. Celkem tak bylo vyhodnoceno 23.754 menstruačních cyklů. V očkované kohortě dostalo 55 procent žen vakcínu Pfizer/BioNTech, 35 procent očkovací látku Moderna a 7 procent žen vakcínu Janssen. Jednalo se o ženy ve věku 18 až 45 let, které neužívají hormonální antikoncepci a mají normální délku cyklu mezi 24 až 38 dny.

Konkrétně pak vědecký tým vyhodnocoval data získaná z aplikace pro sledování ženské plodnosti Natural Cycles, která vyhodnocuje průběh cyklu na základě vývoje tělesné teploty. Přesněji byly sledovány tři cykly před aplikací vakcíny a následující tři cykly. Tyto údaje se pak porovnaly s daty žen, které očkovány nebyly. Cílem studie bylo zjistit, zda se očkování projeví v délce cyklu či způsobí jiné změny.

„Nedostatek důkazů o vztahu mezi očkováním proti covidu-19 a menstruačním cyklem na populační úrovni získaných prospektivně omezuje naši schopnost řešit tyto obavy a poskytnout rady konkrétním ženám, které menstruují, v souvislosti s očkováním,“ vysvětluje autorský tým s tím, že právě menstruace je vnímaná jako ukazatel zdraví. Nicméně určité kolísání a změny v podobě cyklu jsou normální, jednotlivé menstruační cykly se tak mohou lišit jak mezi sebou, tak v průběhu života ženy.

Změny cyklu jsou normální, mohou ale vyvolávat obavy

International Federation of Gynecology and Obstetrics pak charakterizuje jako „normální“, pokud je tato změna kratší než osm dnů. I pravidelně menstruující ženy pak mohou zažívat cykly, kdy například vlivem stresu dojde ke změnám ovulace, což se následně může projevit posunutím menstruace nebo jejím vynecháním. „Tato normální variabilita může být vnímaná jako znepokojivá, zejména ve spojení s novou expozicí, například covidu-19,“ konstatuje autorský tým.

Podle kanadsko-americké gynekoložky Jen Gunterové, která se dlouhodobě věnuje popularizaci tématům ženského zdraví ve světle medicíny postavené na důkazech, přináší tato studie „údaje, na které jsme dlouho čekali“. „Na sociálních sítích se objevilo mnoho anekdotických zkušeností o potenciálním dopadu vakcín proti covidu-19 na menstruaci. Protože klinické studie hodnotící očkovací látky nezaznamenaly změny menstruačního cyklu jako nežádoucí účinky, nebylo možné se obrátit na tyto studie při hledání odpovědí,“ popsala gynekoložka s tím, že různé změny cyklu jsou běžné, aniž by znamenaly důvod k obavám. O to složitější pak je od sebe odlišit pouhou časovou korelaci od skutečného kauzálního vztahu.

„Představa menstruačního cyklu časově přesného jako atomové hodiny jednoduše není pravdivá. Kolísání délky menstruačního cyklu kratší než osm dní je normální. Navíc se odchylky o více než osm dní vyskytují častěji, než si lidé myslí, což dokazuje i zhruba 5 procent osob, které nebyly očkovány a mají odchylky v každém cyklu více než osm dní,“ vysvětlila Gunterová. A souhlasí s tvrzením autorského týmu, že závěry studie jsou „uklidňující“. Na úrovni populace tak podle této studie nedošlo ke klinicky významným změnám délky cyklu. Mezi očkovanými a neočkovanými ženami nebyly zjištěny významné rozdíly v odchylkách v délce cyklu o více než osm dní.

Nicméně u některých žen, zejména, pokud dvě dávky vakcíny dostanou během jednoho menstruačního cyklu, může dojít k několikadenní dočasné změně v jeho délce. „Tato studie neposkytla údaje o množství krve, změnách krvácení nebo špinění (krvácení uprostřed cyklu). Doufejme, že brzy budou k dispozici další data. Celkově je ale velmi uklidňující, že se zdá, že očkování má minimální vliv na délku cyklu. U malého procenta žen, které dostanou dvě dávky během jednoho cyklu, může dojít ke zpoždění v dalším cyklu o osm dní a déle. Cyklus se ale v průběhu dalších dvou vrátí ke své původní podobě,“ popisuje gynekoložka s tím, že tato zjištění nemají být důvodem k tomu, aby žena oddalovala očkování s cílem rozložit vakcinaci mezi dva cykly. Pravděpodobnost, že se u ní objeví změna menstruačního cyklu není vysoká, naopak větší narušení by mohlo způsobit onemocnění covidem-19.

Je potřeba další výzkum

Publikovaná studie nesledovala další aspekty menstruačního cyklu, jako je například intenzita krvácení, výskyt bolestí či změny nálad. Zjištěné malé a dočasné změny cyklu u očkovaných žen nelze podle autorskému týmu vysvětlit „pandemickým stresem“, protože kontrolní neočkovaná skupina žen nevykazovala během sledovaného období změny cyklu.

Je možné, že zejména mRNA vakcíny jsou schopné vyvolat silnou imunitní odpověď a mohou podle autorského týmu zafungovat jako stresor ovlivňující cyklus, zejména pokud obě úvodní dávky vakcíny dostane žena v průběhu jednoho cyklu. Přesněji může dojít k dočasnému ovlivnění osy hypotalamus-hypofýza-vaječníky. Nicméně je třeba podle nich dodat, že těžké infekční onemocnění, jako například covid-19, tuto osu může trvale „katastrofálně“ poškodit.

Závěry studie mají své limity a nelze je zevšeobecnit na celou americkou populaci. Analyzovaná data pochází od uživatelek aplikace, kterou používají především bělošky s nižším BMI a vyšším vzděláním a současně nejsou uživatelkami hormonální antikoncepce. Nejedná se tedy o žádný reprezentativní vzorek. Současně byly ve studii analyzovány pravidelné menstruační cykly tak, aby bylo možné jasně odlišit případný dopad vakcinace. Ne všechny cykly žen jsou ale takové, zejména pokud se jedná o ženy s BMI vyšším než 35.

Na druhé straně tato studie může a také by měla otevřít cestu k další vědecké práci, která bude specificky cílit na dopady vakcinace proti covidu-19 na menstruaci. Už jen proto, že více dat může znamenat lepší argumentační podporu pro rozhovory se ženami, které mají obavy ohledně možných dopadů očkování.

Ludmila Hamplová