Výdaje z fondů zákonného zdravotního pojištění na různé druhy speciálních terapií i kompenzačních pomůcek se v Německu od roku 2018 výrazně zvýšily. Objem peněz vydaných na ergoterapii, fyzioterapii, logopedii a podologii v roce 2020 poprvé přesáhl hranici devíti miliard eur. Meziročně se tak zvýšily o necelých šest procent. Vyplývá to z aktuální zprávy Vědeckého institutu zdravotní pojišťovny Allgemeine Ortskrankenkasse (WidO – Wissenschaftliches Institut der AOK).
V roce 2020 v Německu některou z léčebných terapií (ergoterapie, fyzioterapie, logopedie, podologie) doporučených na lékařských předpis využilo celkem 37,5 milionu pojištěnců. Předepsáno ale bylo téměř 44 milionů terapií. Celkový objem peněz vyplacených ze zákonného zdravotního pojištění na tyto druhy terapií dosáhl předloni 9,3 miliardy eur (přes 227 miliard korun).
Oproti předchozímu roku se výdaje z výšily o 5,2 procenta. V porovnání s rokem 2018 už byla tato suma vyšší přibližně o čtvrtinu.
Více peněz za méně péče
Ve zprávě rovněž stojí, že mezi lety 2019 a 2020 došlo ke zvýšení výdajů na zmíněné druhy péče v přepočtu na jednoho pojištěnce. Zatímco v roce 2019 pojišťovny zaplatily 120,07 eur, o rok později už to bylo 126,93 eur, tedy o 5,7 procenta více. Jenže současně došlo k poklesu počtu předepsaných výkonů v přepočtu na jednoho pojištěnce, a to z 4,4 na 4,1.
„Celkově bylo vyplaceno více peněz za méně ošetření,“ stojí mimo jiné ve zprávě. Výzkumníci to zdůvodňují propuknutím pandemie koronaviru, jejíž první vlna se v Německu objevila na jaře roku 2020, podobně jako v ostatních zemích Evropy.
Z údajů vyplývá, že došlo k poklesu počtu předepsaných terapií u všech čtyř typů. K nejmarkantnějšímu propadu došlo u fyzioterapie. V přepočtu na tisíc pojištěnců jich mezi lety 2019 a 2020 ubylo více než 32, což představuje pokles o 6,8 procenta. Také procentní pokles byl u fyzioterapie největší. Naopak nejméně klesl objem poskytnuté péče v případě podologie, a to jak absolutně, tak relativně.
Vede fyzioterapie
Fyzioterapie je vůbec nejvyužívanějším typem léčby v rámci těchto čtyř zmíněných. V roce 2020 zaujímala největší podíl jak na výdajích, tak na počtu předepsaných terapií. V přepočtu na jednoho pojištěnce pojišťovny vyplatily 90,44 eur, což představuje více než 71procentní podíl v rámci fyzioterapie, ergoterapie, logopedie a podologie. V případě počtu předepsaných terapií (ve skupině těchto čtyř typů terapií) pak 83 procent připadalo právě na fyzioterapii.
Fyzioterapii, ergoterapii, logopedii či podologii nejvíce využívali obyvatelé spolkové země Sasko-Anhaltsko. V přepočtu na pojištěnce zde byla využita 6,36krát. Na opačném konci pomyslného žebříčku se pak nachází Hesensko s přibližně třemi terapiemi připadajícími v průměru na jednoho pojištěného.
Rovněž výdaje na tyto druhy terapií byly nejvyšší v Sasku-Anhaltsku, a to 185,6 eur na jednoho pojištěnce, zatímco v Hesensku tato částka činila jen něco málo přes 95 eur. Tedy ani ne polovinu toho, co v Sasku-Anhaltsku.
Podologie až po 55. narozeninách
Ze zprávy WidO rovněž vyplývá, jak se využívání speciální péče mění s věkem. Zatímco v do 40. roku věku nevyužívá téměř nikdo podologii, po pětapadesátce je patrný strmý nárůst. A to jak u mužů, tak u žen. Využívání fyzioterapeutické péče prakticky nepřetržitě roste po dovršení pátého roku života. V případě logopedie objem poskytované péče kulminuje kolem pátého roku života, výrazně více (skoro dvojnásobně) se léčba logopedických vad týká chlapců.
V nízkém věku (do cca 15 let) je rovněž hojně využívána ergoterapie. Po 20. roce života se však její význam limitně blíží nule. Výraznější nárůst tohoto druhu poskytované péče pak přichází po šedesátce a kulminuje kolem 85. roku života, a to jak u mužů, tak u žen.
Petr Musil
