Zdravotnický deník zjišťoval, zda lékařské fakulty jednotlivých univerzit plánují otevření nového oboru, spojujícího studium urgentní medicíny se vzděláváním v oblasti požární ochrany. Resumé je jasné, většina z nich o spuštění takového programu neuvažuje, žádná se ho aktuálně nechystá otevřít. Některé fakulty pouze potvrdily spolupráci s hasičským záchranným sborem, u kterého například probíhá praxe studentů. Dotaz byl kladen v souvislosti s nedávno zveřejněným článkem, týkajícím se tématu centralizace zdravotních záchranných služeb.
V článku zazněla mimo jiné informace o existenci snahy hasičského záchranného sboru (HZS) o zajišťování přednemocniční péče pod svým sborem a o jednáních generálního ředitelství HZS s některými fakultami o vytvoření studijního oboru hasič-zdravotnický záchranář. Informaci uvedl ředitel Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky Marek Slabý.
K tématu se vyjádřila i mluvčí generálního ředitelství HZS Pavla Jakoubková. Uvedla, že integrovaný záchranný systém je ve své stávající podobě plně funkční, avšak informovala o nové koncepci, která se týká navýšení počtu hasičů-zdravotníků na každé centrální stanici územního odboru HZS, kde by nově měli sloužit sloužit dva hasiči-zdravotníci, a to v každé ze tří směn. „Od navýšení jejich počtu si slibujeme především zlepšení kvalifikované podpory zdravotnickým záchranářům a poskytnutí co nejkvalitnější a nejrychlejší pomoci občanu v tísni,“ komentuje důvody této koncepce Jakoubková. V současné době slouží v řadách zhruba 170 hasičů se zdravotnickým vzděláním.
Pouze jednáme, konečné rozhodnutí nepadlo
Zdravotnický deník tedy oslovil lékařské fakulty všech univerzit s dotazem, zda otevření tohoto studijního oboru mají v plánu. Reakce však byly negativní, o vzniku oboru hasič-zdravotnický záchranář uvažuje pouze Ostravská univerzita.
„Doposud proběhla jednání s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava, Zdravotnickou záchrannou službou Moravskoslezského kraje a dalšími zainteresovanými subjekty. Ale konečné rozhodnutí, zda bude studijní obor tohoto typu otevřen, nepadlo. Jeho vznik je pouze ve fázi úvah,“ uvádí za univerzitu její tisková mluvčí Lucie Fremrová.
Také zástupce lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, odborný asistent Institutu biostatistiky a analýz Martin Komenda potvrzuje, že s ohledem na aktuální znění legislativy v tomto okamžiku o vytvoření nového studijního programu neuvažují. Dodává však, že fakulta je v intenzivním kontaktu s hasičským záchranným sborem a probíhá úzká spolupráce.
Pětinásobný převis zájemců
Univerzity tedy dále nabízejí pouze klasický studijní program Zdravotnické záchranářství. O studium je zejména v posledních letech velký zájem, uvádí za Univerzitu Palackého v Olomouci její tiskový mluvčí Egon Havrlant. „U prezenční formy se v přijímacím řízení pro akademický rok 2021/2022 jednalo o více než pětinásobný převis, u kombinované formy o téměř čtyřnásobný převis oproti kapacitě oboru,“ popisuje. Ta je u prezenční formy třicet, u kombinované formy patnáct studentů.
Zároveň poukazuje na náročnost studia, které i přes vysokou motivaci řada studentů nedokončí. Na Fakultě zdravotnických věd v minulém roce jich úspěšně ukončilo studium 38, což je přibližně 65 % studentů, kteří se do studia 1. ročníků zapsali.
Hasičský záchranný sbor je však jedním z míst, kde probíhá praxe stávajícího studijního programu.
Silvie Purmová
