V roce 2021 bylo ze systému německého zákonného zdravotního pojištění vyplaceno za léky kolem 45 miliard eur. To je o 10,1 procenta více než o rok dříve. V absolutních číslech pak zdravotní pojišťovny loni za léky zaplatily o necelých sedm miliard eur více než v předpandemickém roce 2019.
Výdaje za léky v loňském roce v Německu stouply o 10,1 procenta na 45 miliard eur (v přepočtu asi 1,1 bilionu korun). Jedná se o peníze vyplacené z fondů zákonného zdravotního pojištění. Vyplývá to z údajů Spolkové asociace německých lékárenských svazů (ABDA – Bundesvereinigug Deutscher Apothekerverbände).
„Také ve druhém roce pandemie koronaviru se ukázala důležitost nabídky léčivých přípravků pro pacienty. A to zejména v době, kdy docházelo k uzávěrám, což způsobovalo výkyvy v poptávce pacientů po lécích,“ uvedl v tiskové zprávě předseda ABDA a Saského lékárenského svazu.
V porovnání s předpandemickým rokem 2019 byly loňské výdaje za léky ze systému zákonného pojištění vyšší o necelých sedm miliard eur. Během dvou let se tak tato suma zvýšila o více než 17 procent, přičemž loni se růst těchto výdajů zrychlil. V roce 2020 totiž došlo k meziročnímu zvýšení útrat za léky ze systému zákonného zdravotního pojištění o 6,6 procenta.
Loňský rok byl v tomto ohledu mimořádný i s ohledem na očekávání zdravotních pojišťoven. Ty totiž předpokládaly růst o 5,1 procenta, tedy asi poloviční, než k jakému skutečně došlo. A rychlejším než očekávaným tempem rostly výdaje na léky také v roce 2020. Thomas Dittrich nabízí hned dvě vysvětlení. „Mezi hlavní důvody patří demografický vývoj a medicínský pokrok,“ uvedl.
My za to nemůžeme, říká šéf lékárenské asociace
Dittrich současně zdůraznil, že z růstu výdajů na léky nelze obviňovat lékárny. „Lékárny nejsou tím, kdo může za růst nákladů. Naopak, jejich podíl na výdajích za služby zákonných zdravotních pojišťoven už několik let klesal a nyní je těsně nad dvěma procenty. Přitom četné zvláštní úkoly, které lékárny během boje s pandemií na sebe vzaly, většinou nebyly ze systému zákonného zdravotního pojištění hrazené,“ dodal předseda ABDA.
U meziročních nárůstů výdajů na léky je patrná sezónnost. Nejvíce se totiž zvyšovaly v dubnu a srpnu, a to o více než 15 procent. Rovněž v průběhu letních měsíců se meziroční růst výdajů na léky držel blízko 15procentní hranice. Naopak v lednu a březnu se přírůstek držel pod pěti procenty. Jednociferné nárůsty byly zaznamenány také v únoru, říjnu a prosinci, což může souviset se střídáním intenzity přísnosti protiepidemických opatření.
Výdaje za léky v Německu ze systému zákonného zdravotního pojištění se od roku 2015 zvýšily o více než 10 miliard eur (asi 243 miliard korun). Před šesti lety totiž pojišťovny za léčivé přípravky zaplatily jen necelých 35 miliard eur. Během těchto šesti let se tedy výdaje zvýšily asi o třicet procent. Nejmenší nárůst ve sledovaném období nastal v roce 2018, meziročně o miliardu eur, tedy asi o 2,7 procenta.
Hodnota předpisu je 4,5krát vyšší než před 30 lety
Zajímavý je také vývoj eurové hodnoty léků předepsaných na jednom předpisu. Od roku 1992 došlo k jejímu nárůstu na 4,5násobek. Zatímco před 30 lety činila 16,1 eur, v roce 2020 to bylo už necelých 72 eur. Poměrně dramatický nárůst nastal v posledních deseti letech. Ještě v roce 2012 nedosáhla hodnota léků uvedených na jednom předpisu ani 50 eur, dnes je tato hodnota skoro o polovinu vyšší.
Od roku 1992 do roku 2004 v Německu soustavně klesal počet vystavených předpisů. V roce 1992 to byla více než miliarda, o 12 let později klesl tento počet téměř na polovinu (570 milionů). Od té doby ale můžeme být svědky obratu trendu a pozvolného nárůstu počtu vystavených předpisů na léky.
V současné době se toto číslo pohybuje nad 680 miliony. Oproti roku 2004 jde o nárůst asi o 20 procent, což lze připsat již zmíněnému demografickému vývoji. Tedy stárnutí německé populace, která se tak stává závislejší na užívání léčivých přípravků.
Petr Musil
