Lékárníci by rádi 16procentní navýšení úhrad, což pojišťovny odmítly. Vlastní návrh zatím nepředložily. Foto: Piqsels

Lékárníci žádají 16procentní růst úhrad, pojišťovny to odmítají. S vlastním návrhem ale nepřišly

Tento týden proběhlo druhé kolo jednání přípravné fáze dohodovacího řízení. Ačkoliv ale bylo o dva týdny odloženo, aby plátci i poskytovatelé měli v rukou aktualizovanou zprávu analytické komise zohledňující nejnovější predikci ministerstva financí, přinejmenším v segmentu lékárenské péče se situace nijak nepohnula. Lékárníci sice přišli s vlastním návrhem, ten ovšem pojišťovny odmítly, přičemž svůj návrh nepředložily s tím, že tak učiní za dva týdny. Stále totiž zůstává otázka, jak vysoké budou platby za státní pojištěnce v příštím roce.

Lékárníci na středečním druhém kole jednání předložili za svůj segment návrh, aby v příštím roce byla úhrada signálního kódu za položku 21 korun a za digitalizaci listinného receptu 16 korun. V rámci fondu malých lékáren by pak lékárníci chtěli podporu ve výši 50 milionů korun a ve fondu pohotovostních lékáren s režimem 24/7 10 milionů korun. Už na minulém zasedání přitom koordinátor segmentu Marek Hampel připomněl, že zatímco mezi lety 2016 a 2021 rostly výdaje v ostatních segmentech v intervalu 158 až 172 procent, u nákladů na receptové léky to bylo necelých 112 procent.

U pojišťoven však na středečním jednání lékárníci příliš pochopení nenašli, zároveň se ale ani nedozvěděli, jak si úhrady v příštím roce představují plátci. „VZP a Svaz zdravotních pojišťoven nepředložily NIC!?!? K našemu návrhu se vyjádřily nesouhlasně – 16procentní nárůst ve výši 270 milionů Kč pro segment lékárenské péče na rok 2023 (pro všechny lékárny) je neakceptovatelný.… Předčasně jsme toto kolo ukončili. Nebylo o čem dále jednat,“ napsal na Twitteru Marek Hampel.

Podle něj by přitom písemný návrh od VZP a svazových pojišťoven měli lékárníci dostat až 16. května, což je dva dny před dalším plánovaným kolem jednání. „Vyčkávají takticky, jak dopadne hlasování o tzv. státních pojištěncích a valorizačním mechanismu ve sněmovně,“ dodává Hampel.

Že konkrétní návrhy budou od plátců padat až v závěru dohodovacího řízení, sdělil v úterý ZD také prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. „S napětím sledujeme, jakou platbu státu nastaví novela zákona pro státní pojištěnce od 1. ledna 2023. Cenová jednání se stále ještě zabývají diskusí o vhodných nástrojích úhrad a regulací. Konkrétní cenové parametry budou zřejmě diskutovány až v samém závěru,“ uvedl Friedrich.

-mk-