Pátek, 30. září, 2022

Nechceme se podřizovat moci peněz, vzkázali mladí němečtí lékaři. Důležitý je balanc s etikou

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Nalezení správné rovnováhy mezi tím, co je medicínsky proveditelné, eticky ospravedlnitelné a ekonomicky možné, je pro většinu mladých německých lékařů a lékařek každodenním balancováním, které ale často vede k frustraci. Vyplývá to z diskuse na fóru nazvaném Den německých lékařů, které se pod záštitou Spolkové lékařské komory konalo v Brémách.

Letošní 126. den německých lékařů nesl podtitul: Moc peněz nad lékařskými rozhodnutími. Mladí lékaři a lékařky dali jasně najevo, že této se nechtějí podřizovat, avšak je pro ně těžké hledat každodenní rovnováhu mezi tím, co je nejen ve finančních možnostech, ale také možnostech současné medicíny a co je ještě eticky přijatelné a ospravedlnitelné.

Mladí němečtí lékaři na diskusním fóru hovořili o „skutečném šoku“, když popisovali své zkušenosti s komercializací medicíny v lůžkové a ambulantní péči. Z diskuse vyplynulo, že pro mediky na začátku jejich kariér je stále více problematické, když jsou jejich lékařská rozhodnutí a blaho pacientů nepříznivě ovlivněny ekonomickými zájmy. A dále, že nová generace lékařů fakticky není ochotna se bez diskuse a odporu vystavovat tlaku a podřizovat lékařské jednání optimalizaci komerčních výhod.

Mladí mají celkem jasno

„Vidím ale záblesk naděje. Pokud si uvědomíme, že jsme součástí systému a aktivně se zapojíme, můžeme společnými silami dosáhnout mnoha věcí,“ vyjádřila naději Christina Hillebrechtová, viceprezidentka Brémské lékařské komory, která je zároveň internistkou.

Mladí lékaři se shodli, že je třeba rozlišovat mezi ekonomikou lékařské péče a komercializací. „Člověk by si měl být vždy vědom ekonomického tlaku, aby byl schopen jasně rozlišovat mezi lékařskými a ekonomickými rámcovými podmínkami,“ řekla Melissa Camara Romerová z Fóra mladých lékařů Lékařské komory Severního Porýní-Vestfálska.

Romerová apelovala na začínající lékaře, aby se hned na počátku své kariéry snažili pochopit ekonomické aspekty zdravotní péče, aby se jimi při léčbě nenechali ovládat. „Abyste toho dosáhli, měli byste hledat vzory na manažerské úrovni a být také v kontaktu s ostatními kolegy, s nimiž byste mohli vše diskutovat,“ dodala.

Spoléhejte na etický kodex, radí lékaři mladým kolegům

Jako jednu z možností, kde hledat odpovědi na to, jak ustát ekonomický tlak ve zdravotnictví, Romerová zmínila etický kodex lékařů, k němuž se připojilo 42 lékařských organizací včetně Spolkové lékařské komory, Marburger Bundu nebo Hartmannbundu.

„Lékařský etický kodex má pomoci mladým lékařům kriticky reflektovat dopady ekonomizace v jejich pracovní oblasti,“ řekla Petra-Maria Schumm-Draegerová, bývalá předsedkyně Německé společnosti pro interní lékařství, která je jedním z iniciátorů kodexu.

V kodexu se mimo jiné uvádí, že lékař nebude činit žádná rozhodnutí ani opatření, která by z ekonomických důvodů mohla zhoršit pohodu pacienta nebo mu způsobit újmu. Dále také, že lékaři budou svůj um praktikovat, aniž by při tom byli pohnuti ekonomickým tlakem, systémy finančních pobídek nebo ekonomickými hrozbami, které by vedly k odvrácení lékařského řemesla od profesionální etiky a imperativů lidskosti.

Největší ekonomický tlak způsobuje DRG systém, zaznělo v diskusi

Diskutující u této příležitosti podrobili kritice systém DRG, který podle některých zmíněný ekonomický tlak zvyšuje. „Politicky je zamýšleno, aby se do vztahu lékař – pacient vetřela nákladová efektivita. Jediné, co může pomoci, je zrušení paušálních plateb za případ,“ uvedla Eleonore Zergiebelová, internistka a členka představenstva Lékařské komory Severního Porýní-Vestfálska. Stejný názor projevila také Schumm-Draegerová.

Tématem diskusního fóra se staly také pracovní podmínky lékařského personálu. Lucac Kemmesies anesteziolog a internista skupiny Helios kritizoval, že jsou lékaři přetíženi a nemají za to adekvátní příplatky. „Žijeme v 21. století a stále platit přesčasy se nám stále příliš nedaří,“ uvedl podle Marburger Bund Monitor 2019.

Více než 40 procent německých lékařů odpracuje mezi 49 a 59 hodinami týdně, více než pětina odpracuje dokonce přes 59 hodin týdně.

Účastníci konference rovněž připomněli, že nemocnice zvětšují objem služeb, které si nezajišťují „in house“, ale outsorcují. Mezi lety 2010 a 2018 se platby za outsourcované služby dvojnásobily z původních dvou na čtyři miliardy eur za rok. Podle Kemmesiese to nemocnice dělají s cílem snížit personální náklady a obejít kolektivní smlouvy. „Neoliberalismus požírá systém zdravotní péče,“ řekl.

Petr Musil

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY