Foto: PxHere

Očkování proti covid-19 spolehlivě funguje, potvrzují dvě nové české studie

Vakcinace má zásadní ochranný efekt proti těžkému průběhu infekce covid-19, což je důležité zejména pro nejrizikovější pacienty. To jsou závěry dvou českých studií, které se dostaly do prestižních odborných časopisů Annals of Internal Medicine a Journal of Infectious Diseases. Očkování, zejména podání třetí dávky, navíc poskytuje solidní ochranu i proti variantě omikron. Tato data jsou podle ministerstva zdravotnictví a Ústavu zdravotnických informací a statistik i jasným doporučením pro to být před pravděpodobnou podzimní vlnou infekce očkován, případně přeočkován.

Očkování spolehlivě chrání proti těžkému průběhu covid-19, platí to i v případě varianty omikron nebo pacientů po transplantaci ledvin. Tak lze stručně shrnout dvě nedávno publikované české studie, které se dostaly do prestižních mezinárodních časopisů Annals of Internal Medicine a Journal of Infectious Diseases. I tato data potvrzují význam vakcinace.

„Jsem velmi rád, že z České republiky a z českého zdravotnictví vzešla studie potvrzující účinnost očkování proti covid-19 v reálné klinické praxi,“ ocenil výsledky nové studie, která se věnovala dopadům vakcinace na pacienty po transplantaci, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Zásadní podle něj byl plošný sběr dat v průběhu pandemie: „Pro mne jako pro ministra zdravotnictví je velmi důležité, že k realizaci studie napomohla centrálně sbíraná data o covid-19. Centrální informační systém udržujeme samozřejmě nadále funkční, abychom byli připraveni na případnou další vlnu epidemie na podzim. Chtěl bych touto cestou poděkovat všem nemocnicím, laboratořím a dalším subjektům za odpovědný sběr kvalitních dat.“

Očkování chrání i pacienty po transplantacích, i když méně než zdravé jedince

Zmiňovaná retrospektivní observační studie byla provedena v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), kde pečují o více než 5 400 pacientů žijících s transplantovaným orgánem. Do studie bylo zařazeno 2 101 pacientů po transplantaci ledvin, kteří do té doby neprodělali onemocnění covid-19. Sledování pacientů pokrylo období od února do května 2021, tedy etapu vrcholného šíření varianty viru alfa.

Analýza primárních dat prokázala až 65% ochranný efekt očkování proti nákaze. Významná redukce rizika nákazy, téměř o 50%, byla u očkovaných pacientů potvrzena i po komplexní analýze zohledňující široké spektrum faktorů, které mohou ovlivňovat pravděpodobnost nákazy u jednotlivých pacientů. Výsledky okomentoval profesor Ondřej Viklický, vedoucí autorského týmu, přednosta Transplantačního centra v IKEM a přednosta Kliniky nefrologie IKEM: „Účinnost očkování proti covid-19 prokázalo mnoho vědeckých prací, přesto poznatky z klinické praxe u transplantovaných pacientů dosud chyběly. Výsledky naší studie považuji za zásadní, protože pacientům po transplantaci hrozí vysoké riziko těžkého průběhu covid-19. Podávané imunosupresivní léky totiž významně zvyšují riziko infekčních onemocnění a zároveň omezují účinnost vakcín,“ dodal s tím, že ve spolupráci s ÚZIS budou ve výzkumu nadále pokračovat a mimo jiné se zaměří na „studium dlouhodobých zdravotních dopadů u našich pacientů, kteří se virem nakazili“.

Studie má také praktický význam pro každodenní klinickou praxi. „Hlavním poselstvím naší studie je, že očkování je schopné chránit i tak rizikové pacienty, jakou jsou pacienti po orgánových transplantacích. Přesto je ale nutné myslet na to, že tato ochrana je o řád nižší než u obecné populace. Zároveň jsou tito pacienti více ohroženi těžkým průběhem covid-19,“ přibližuje Ivan Zahrádka, první autor studie, který působí na Klinice nefrologie IKEM.

Podle něj je naprosto klíčové, aby odpovědné bylo i okolí těchto pacientů. „Zásadní je, aby se očkovali všichni v okolí pacientů po transplantaci, tedy jejich rodiny, pracovní kolektivy i zdravotníci, kteří o ně pečují. Pokud se pak tito pacienti budou cítit nemocní, měli by být důsledně a rychle otestování, aby se následně mohla včas zahájit antivirotická léčba,“ shrnuje nefrolog s tím, že nově je k dispozici směs dlouhodobě působících protilátek tixagevimabu a cilgavimabu, které lze využít pro pasivní imunizaci u nejohroženější části pacientů, kteří nezareagují na očkování. „Pacienti po transplantaci ledviny mají výrazně horší odpověď na očkování než obecná populace nikoliv kvůli tomu, že mají více komorbidit, ale kvůli působení imunosuprese, kterou musí používat, aby nedošlo k odhojení transplantovaných orgánů,“ vysvětluje souvislosti Zahrádka.

Současné vakcíny dobře chrání i proti variantě omikron

Reálná data ÚZIS, která hodnotí průběh pandemie, potvrzují efekt vakcinace i v měsících, kdy už v Česku převážila varianta viru omikron. „Výsledky studie potvrzují vysokou účinnost očkování, kterou můžeme na reálných českých datech doložit u dalších skupin chronicky nemocných, například u diabetiků či u onkologických pacientů. Účinnost vakcín proti covid-19 se udržela i na počátku roku 2022 a velmi podstatně snížila zdravotní dopady nové varianty viru omikron. Ochrana posilující dávky očkování proti těžkému průběhu nákazy dosahovala ve zranitelných populačních skupinách na počátku roku až 90%“ doplnil Ladislav Dušek, ředitel ÚZIS ČR.

Ochranný efekt vakcinace i proti variantě omikron potvrzuje také další česká studie, která byla přijata k publikaci v Journal of Infectious Diseases. „Na úplných datech z České republiky dokazujeme, že vakcíny jsou dostatečně účinné proti těžkému průběhu. Například podání booster dávky v případě varianty omikron má proti hospitalizaci účinnost 80%, což je srovnatelné s postinfekční imunitou,“ popisuje Martin Šmíd, vedoucí autorského týmu, který působí Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR a současně v Centru pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP).

Studie přinesla i další cenné závěry ohledně imunity po očkování a prodělání covidu. „Z našich výsledků vyplývá, že takřka stoprocentní ochranou i proti nákaze je hybridní imunita, tedy vakcinace a prodělání infekce. Ačkoliv nejsou zásadní rozdíly v tom, v jakém pořadí uvedené nastane, vzhledem ke značné účinnosti vakcín proti těžkému průběhu nemoci je lepší, pokud k očkování dojde dříve,“ dodává matematik. Jednoduše řečeno, být nejdříve očkovaný znamená následné prodělání infekce zvládnout lépe a výrazně nižším rizikem komplikací.

Tato data jsou podle Šmída také odpovědí na různé značně zkreslené „analýzy“ toho, že je v nemocnicích hospitalizováno stejně očkovaných jako neočkovaných. Nejde jen o zásadní nepoměr mezi velikostí očkované a neočkované populace – podle údajů ÚZIS bylo v Česku plně očkováno 75% dospělé populace a posilující třetí dávku dostalo 47% dospělých.

Navíc hospitalizovaní, kteří nebyli očkováni, se od očkovaných jedinců podstatně liší. „Nevyvracím to, že i člověk po očkování se může nakazit a vzácně u něj může nastat těžký průběh onemocnění. Jedná se však o velmi vzácné případy polymorbidních a velmi křehkých lidí. Naproti tomu u neočkovaných i supertěžký průběh infekce, kdy bylo nutné připojení na ECMO, nastával i u mladých lidí v kategorii 45+,“ dodává profesor Dušek s tím, že závěr obou studií i dostupná data ÚZIS jednoznačně ukazují, že očkování zachraňuje životy.

Proti covid-19 nás pravděpodobně čeká pravidelné přeočkování

Reálná česká data tak opakovaně potvrzují ochranný efekt vakcinace, což je důležité i pro rozhodování před nástupem podzimní vlny infekce. „Na podzim nás opět čeká další vlna. Pokud se jakýkoliv rizikový pacient nenechá očkovat navzdory tomu, že očkování bude plně dostupné a bude probíhat informační kampaň k němu, bude riskovat ohrožení svého života. To je zbytečné, hloupé a nerozumné,“ vysvětlil ministr zdravotnictví.

Podle něj je realistickým scénářem to, že bude probíhat pravidelné přeočkování podobně, jak je tomu u chřipky. „Podání čtvrté dávky se bude týkat téměř všech, kteří třetí dávku dostali letos v lednu, březnu nebo dříve, protože vysoká hladina protilátek trvá 4 až 5 měsíců. Největší riziko šíření infekce pak bude od poloviny října, během listopadu, prosince a ledna. Tedy tito lidé by ideálně měli být někdy v srpnu nebo září znovu očkováni,“ dodal Válek s tím, že vir SARS-CoV-2 bude přítomný v populaci nejspíš trvale, jen bude někdy méně a jindy více agresivní: „Dokud tady covid-19 bude, bude to nejzávažnější respirační onemocnění.“

Ludmila Hamplová