Německým politikům se mnoho let nedaří najít recept na snížení nedostatku lékařů napříč zdravotnictvím. Přestože jejich počet mírně roste, stále nestačí pokrýt rovněž rostoucí poptávku po zdravotní péči. „Bude to jedna z největších výzev budoucnosti, jejíž rozsah zatím nedokážeme předvídat,“ uvedla podle deníku Deutsches Ärzteblatt na 126. Dni německých lékařů viceprezidentka Spolkové lékařské komory Ellen Lundershausenová.
Ellen Lundershausenová zmínila paradoxní jev, kterému v personální oblasti německý zdravotnický systém čelí. Počet pracujících lékařů totiž v Německu roste – loni jich přibylo meziročně o 1,7 procenta, ale na obsazení stejného počtu míst na plný úvazek je zapotřebí stále více lékařů. „Na obsazení jednoho místa na plný úvazek je nyní potřeba 1,2 člověka,“ zmínila viceprezidentka Spolkové lékařské komory na 126. Dni německých lékařů, který se v tomto týdnu konal v Brémách.
Lundershausenová zdůraznila, že roste podíl lékařů a lékařek, kteří pracují na částečný úvazek. Zatímco v roce 2009 jen čtyři procenta lékařů odpracovala méně než 30 hodin týdně, v roce 2021 už se tento podíl vyšplhal až k 31 procentům. „Musíme si také položit otázku, proč přibývá lékařů pracujících na částečný úvazek,“ řekla viceprezidentka Spolkové lékařské komory. Podle ní je hlavní příčinou rostoucí pracovní vytížení zdravotnického personálu.
Podíl částečných úvazků výrazně vzrostl
Jenže zmíněných 31 procent je průměrné číslo, za kterým se skrývá poměrně výrazná variabilita. „70 procent mých specialistů a primářů pracuje na částečný úvazek, což je enormní počet. Lékařů, kteří se dále vzdělávají, pracuje na částečný úvazek o něco méně,“ uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt Kai Johannig, primář oddělení anesteziologie na klinice v Bielefeldu, který se rovněž účastnil Den německých lékařů v Brémách.
Ellen Lundershausenová zmínila, že práce na částečný úvazek je jednou z posledních záruk pravidelné pracovní doby a přesného konce pracovního dne. Podle ní se částečné úvazky týkají zejména žen, pro které hraje slučitelnost práce a rodiny mnohem větší roli. „Pracovní podmínky současného zdravotnického systému nejsou vytvořeny pro ženy,“ dodala Lundershausenová.
V tom jí dává zapravdu Wenke Wichmannová, lékařka univerzitní kliniky v Drážďanech. „Já osobně jsem stále v současné době na rodičovské dovolené,“ řekla deníku Deutsches Ärzteblatt. Wichmannová se ale chtěla vrátit do práce, potřebovala však zajistit péči o své dítě. „Získala jsem místo v jeslích u nás ve fakultní nemocnici. Byl to ale tvrdý boj, protože tato místa jsou velmi žádaná a je jich málo. Zařízení péče o děti by mělo být mnohem více, aby je rodiče měli možnost využít, i když pracují na směnný provoz,“ dodala.
Dominovat budou ženy
Takový stav je ale podle viceprezidentky Spolkové lékařské komory dlouhodobě neudržitelný. Podle ní totiž budou v příštích desetiletích v medicíně dominovat právě ženy. „Zdravotní péči v budoucnosti budou ženy zajišťovat z velké části. Mezi lety 1991 a 2021 vzrostl podíl žen v lékařské profesi z přibližně 34 na téměř 50 procent,“ dodala Lundershausenová. Tento trend bude podle ní pokračovat, jelikož v roce 2020 se medičky podílely z 62 procent na celkovém počtu absolventů lékařských studií.
Lundershausenová rovněž varovala, že se zvyšuje, a i nadále bude zvyšovat, potřeba lékařské péče, což je ale v konfliktu s rostoucím podílem částečných pracovních úvazků v lékařských profesích. Poptávka po lékařské péči bude podle ní růst nejen kvůli demografickému stárnutí populace, ale i v důsledku nárůstu počtu onemocnění, která souvisejí i se špatnými civilizačními návyky. V Německu již žije kolem 6,3 milionu diabetiků, spolu s prediabetem a nediagnostikovaným diabetem se ale počet lidí zápasících se zvýšenou hladinou cukru podle odhadů pohybuje kolem 10 milionů.
Podle viceprezidentky Spolkové lékařské komory jsou již dnes patrné důsledky tohoto stavu. Lůžková péče je nedostatečně personálně zajištěna a bude to ještě horší, pokud vláda nepřijme adekvátní protiopatření. „Dojdou nám lékaři. Je nutné začít okamžitě jednat,“ uzavřela Ellen Lundershausenová.
Propagovat profesi a lékaře adekvátně zaplatit
Jaká opatření by to ale měla být? „Musíme zvýšit zájem o lékařskou profesi, zvětšit počet míst na lékařských fakultách a naše povolání propagovat. Pro mě je to ta nejlepší práce na světě,“ řekla deníku Deutsches Ärzteblatt Petra Kobová, která má soukromou gynekologicku praxi. Podle ní je problém v tom, že řada lékařů, kteří pracují ve výzkumu, odchází do zahraničí nebo do jiných oblastí a nevěnují se lékařské praxi.
Podle Hanse-Martina Wollenberga, který pracuje jako psychiatr v na klinice v Rintelnu (město na půli cesty mezi Bielefeldem a Hanoverem), je třeba zohlednit také finanční stránku věci. „Musíme pochopit, že kvalitní péče znamená také to, že za ni musíme být ochotni zaplatit. Bez adekvátního ohodnocení nedostatek lékařů nevyřešíme,“ řekl Wollenberg tento týden v Brémách.
Petr Musil
