Čtvrtek, 7. července, 2022

Znakem bezbrannosti při znásilnění může být věk, přestože oběť akt vnímá jako příjemný

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Znakem bezbrannosti při znásilnění může být věk, i když jednání pachatele nevnímá oběť jako něco ubližujícího. Trestní kolegium Nejvyššího soudu schválilo další právní větu týkající se tohoto trestného činu. Rodinný přítel, který znásilnil dítě svých známých, neuspěl s dovoláním.

Nejvyšší soud se trestným činem znásilnění zabýval letos podruhé, jak už Česká justice informovala. V prvním případě šlo o nesouhlas se souloží.

V tomto případě podal dovolání k Soudu muž odsouzený za znásilnění dítěte k šesti letům ve vězení s ostrahou. V pokoji a ve sklepě domu svých známých, kteří ho u sebe ubytovali, měl muž podle rozhodnutí zneužít důvěry jejich šestileté dcery. Dítě ho vnímalo jako člena domácnosti.

„Osahával ji rukou v rozkroku, v jednom případě na nahém těle a opakovaně přes oděv, dotýkal se jí penisem v oblasti nahých hýždí až do ejakulace, nechal se od ní orálně uspokojovat a stimulovat si penis její rukou rovněž až do ejakulace, přičemž využil dosavadní neznalosti nezletilé ohledně sexuální problematiky odpovídající jejímu nízkému věku, v důsledku čehož nebyla schopna pochopit smysl jeho jednání a adekvátním způsobem se mu bránit,“ popisuje případ soud v odůvodnění.

Muž v dovolání uvedl, že dřívější soudy vycházeli jen z výpovědi dívky. Jenže dívka výpověď podala až poté, „co ji matka nalezla v posteli, kde s ním ležela a mělo dojít ke vzájemnému dotýkání na intimních partiích“.

„Je logické, že na nezletilou naléhali již rodiče, aby co nejpřesněji popsala, co, kdy a jak probíhalo, kladli jí konkrétní otázky a vyvozovali závěry, což se opakovalo i při výslechu na policii,“ uvedl muž v dovolání, podle něhož byly dívce kladeny sugestivní a kapciózní otázky. Ze žádného důkazu nevyplynulo, že by spolu provozovali orální sex. Dítě podle něho bylo manipulováno a odpovídalo tak, aby vyhovělo.

Sex vnímala jako příjemný, tak to bylo jen zneužití Odsouzený muž se v dovolání dále zabýval skutkovou podstatou trestného činu znásilnění s tím, že obsahuje čtyři na roveň postavené premisy, a to spáchání činu násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nebo za zneužití bezbrannosti, uvádí díle odůvodnění. Zabýval se zejména bezbranností, kde argumentoval tím, že podle posudku dívka netrpěla duševní poruchou, „k obviněnému měla poškozená pozitivní vztah, aktivity, které popisovala, vnímala jako příjemné, v době vyšetření nejevila známky jakéhokoli onemocnění ani netrpěla posttraumatickou poruchou“. Proto podle něho nemohlo dojít ke znásilnění, nýbrž pouze k pohlavnímu zneužití. Muž se rovněž…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit