Ilustrační foto: Pixabay

Dynamický nákupní systém má v nemocnicích zelenou. Při nákupu léků šetří čas a snižuje administrativu

Vyšší flexibilita, menší časová i procesní zátěž. Tak ve zkratce hodnotí fakultní nemocnice zavedený tzv. dynamický nákupní systém, který v oblasti nákupu léků doporučuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Jisté pochyby zaznívají z nemocnic krajských, chybí však zkušenost z praxe, neboť systém je zatím pouze testován nebo diskutován. Vyžíván zatím není ani některými zařízeními v přímé působnosti ministerstva zdravotnictví, jeho zavedení však nestojí v cestě žádné zásadní překážky.    

Pro nákup léků, podobně jako pro jiné komodity, platí pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Jedná se však o velmi specifickou oblast, ve které je nutné zohledňovat mnoho různých parametrů. Jak mají poskytovatelé zdravotní péče k této problematice přistupovat, přibližuje Úřad ve vydaném Metodickém doporučení pro nákup léčivých přípravků v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek. Pro nákup léků doporučuje zavést tzv. dynamický nákupní systém (DNS).

„DNS pro nákupy léků máme zavedený a používáme jej již od roku 2016. Tento systém je flexibilní, velmi urychluje délku veřejných zakázek. Jde o jednotnou metodiku, kterou by se měly řídit i ostatní nemocnice, takže doporučení vnímáme jako přínos,“ konstatuje za Fakultní nemocnici Ostrava mluvčí Petra Petlachová.

Nevýhody jsou marginální

Víceleté zkušenosti s nákupy léčiv v DNS má také Ústřední vojenská nemocnice v Praze (ÚVN). „Doporučení již aplikujeme a považujeme je za přínosná. Pro ÚVN je řešením právě založený DNS, který není časově ani finančně limitován a zařadit do něj lze jakéhokoli dodavatele léčiv kdykoli po dobu trvání DNS,“ uvádí mluvčí nemocnice Jitka Zinke. Výhodou systému je podle jejích slov vyšší flexibilita a menší časová i procesní zátěž nákupů léčiv. „Nevýhody nejsou, potažmo jsou-li nějaké, je jejich význam marginální,“ dodává.

Fakultní nemocnice Plzeň doporučený systém zatím využívá při nákupu informačních technologií a nábytku, do budoucna však předpokládá využití DNS i u dalších komodit, včetně léčiv. „S doporučením ÚOHS k nákupu léčiv jsme se seznámili, nejsou překvapivé. Řada velkých nemocnic se uvedenými principy řídila i před vznikem metodiky. Nicméně, pozitivně hodnotíme, že komplexní metodika úzce zaměřená na relativně problematickou oblast nákupu vznikla a veřejně zazněl pohled orgánu dohledu na danou problematiku,“ oceňuje Gabriela Levorová, mluvčí FN Plzeň.

Jako jednu z možností, jak v komoditě léků dosáhnout v budoucnosti případných úspor, vnímá DNS vedoucí ekonomicko-technického útvaru pražského Revmatologického ústavu Jaroslav Mrázek. „Zavedení systému je zatím v jednání,“ konstatuje.

Významná časová i administrativní úspora je předpokladem a zároveň důvodem k zavedení systému nákupu léků na základě DNS také ve Fakultní nemocnici Motol, kde tato příprava již probíhá. „Přínosem je, že metodika obsahuje dosud roztříštěné a nejednotné výklady obecných pojmů zákona ve vztahu k nákupu léků – například používání ATC pro popis předmětu zakázky,“ uvádí mluvčí Pavlína Danková.

Zavedení DNS bude náročné

Kromě v zásadě pozitivních hodnocení spatřují někteří poskytovatelé zdravotní péče v doporučeném nákupním systému také jistá úskalí. „Doporučení je určitě přínosné, ačkoliv zavedení DNS bude pro zadavatele administrativně časově velice náročné. Uvítali bychom popis na vzorových příkladech či uvedení příkladů z praxe a také popis postupů při zavádění DNS, čili jednotlivé kroky, které musí zadavatel při zavedení DNS udělat,“ uvádí tisková mluvčí akciové společnosti Jihočeské nemocnice, a.s. Kateřina Koželuhová.

Nicméně společnost s DNS seznámila a v současné době probíhá jeho testování. Pokud se systém osvědčí, společnost hodlá tento princip využívat. „Systém jsme prozatím nepoužili, jelikož jsme koncem dubna vypsali veřejné zakázky za naše nemocnice na léčiva formou nadlimitních otevřených zadávacích řízení. Příprava veřejných zakázek začala počátkem roku 2022, než byl metodický pokyn zadavateli doručen,“ uvádí mluvčí.

V současné době zkouší společnost tento způsob ve dvou nemocnicích. „Uvidíme, jaké s tím budou praktické zkušenosti. Jelikož budeme mít po ukončení aktuálně probíhajících výběrových řízení z velké části nákup léčiv vyřešen na nadcházejících 24 měsíců, uvidíme, co přinese za tuto dobu praxe v oblasti nákupu léčiv přes DNS u jiných zadavatelů a rozhodovací praxe ÚOHS. Poté se rozhodneme, zda budeme využívat DNS pro nákup léčiv či budeme soutěžit v klasickém nadlimitním otevřeném řízení tak, jako soutěžíme nyní,“ konstatuje Koželuhová.

Problematika ATC skupin  

Na některá negativa upozorňuje také Pavel Voral, pověřený řízením obchodu Krajské zdravotní, a.s., která sdružuje sedm nemocnic Ústeckého kraje. „Hlavním problémem DNS je fakt, že pokud se otevře v celém segmentu léčiv, jedná se o finanční rozsah v řádu jednotek miliard korun bez DPH ročně. Při využití omezení na jednotlivé ATC skupiny definované „nosnou“ účinnou látkou, jsme na druhém pólu extrému a to definicí tisíců jednotlivých DNS. Mnohdy není účelné soutěžit samostatně konkrétní ATC s účinnou látkou, protože lze jeden typ onemocnění léčit různými preparáty s jinou skladbou účinných látek,“ podotýká.

Přibližně stejný finanční objem podle Vorala činí spotřební zdravotnický materiál (SZM), který ale už není diferencovaný pomocí jednoznačné struktury nějaké obdoby obdobné ATC skupinám u léčiv. „Dále je sice možné léčiva i SZM soutěžit formou tendrů, ale tomu musí předcházet skutečnost, že se do DNS zapojí všichni dodavatelé. Pozitivem DNS jsou především možnosti časové pružnosti tendrů v reakci na změnu úhrad nebo výpadky zboží,“ dodává Voral, podle kterého Úřad „v podstatě změnil v definici léčiv jednu předponu (nahodilé versus nenahodilé nákupy), což mělo za následek změnu vnímání nákupů léčiv v České republice. V Krajské zdravotní již delší dobu využíváme k pořizování léčivých přípravků formu vyhlašování veřejných zakázek na profilu zadavatele,“ konstatuje.

Nehledě na doporučení ÚOHS se o DNS v Krajské zdravotní diskutuje. „V současné době turbulentních změn na trhu se často stává, že dodavatelé neudrží ceny nebo dojde k výpadkům zboží. V rámci DNS bychom byli reakceschopnější. Musela by tomu však předcházet úvaha, co vše do DNS zahrnout, jak u léčivých přípravků, tak spotřebního zdravotnického materiálu či materiálně technického zabezpečení,“ uzavírá Voral.

Názor farmaceutického průmyslu

Zdravotnický deník nabízí kromě pohledu ze strany zadavatelů výběrových řízení také názor takzvaně z „druhého břehu“, tedy zástupců farmaceutického průmyslu. „Obecně tuto aktivitu Úřadu vítám a věřím, že by mohla přispět ke sjednocení výkladu zákonných pravidel pro nákup léčivých přípravků. V materiálu nespatřuji žádné zásadní rozporuplné části. Z pohledu inovativního farmaceutického průmyslu je důležité vždy plně respektovat patentovou ochranu léčiv. Téma navazuje na probíhající sektorové šetření ÚOHS, v němž je otázka nákupu léčiv také řešena,“ uvádí v této souvislosti výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář.

Vydané doporučení pro Zdravotnický deník zhodnotil dále také výkonný ředitel Asociace velkodistributorů léčiv Tomáš Votruba, právní zástupce Unie distributorů léčiv Jan Strelička a výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel. Jejich vyjádření si můžete přečíst zdezde a zde.

Metodické doporučení pro nákup léčivých přípravků v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek vydal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po téměř roce příprav a konzultací ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv, velkými poskytovateli zdravotní péče a především pak ministerstvem pro místní rozvoj.

Silvie Purmová