Plán nejdůležitějších akcí, která v souvislosti s evropským předsednictvím čekají ministerstvo zdravotnictví, představil na pátečním setkání s novináři náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, na snímku spolu s ředitelkou odboru mezinárodních věcí a EU ministerstva zdravotnictví Kateřinou Baťhovou. Foto: Michaela Koubová

Slyšení ministra Válka před výborem ENVI či onkologická konference v Brně. Co čeká v dalších dnech i měsících ministerstvo v rámci předsednictví?

Očkování, vzácná onemocnění či onkologie, to jsou jedny z hlavních témat, kterým se chce Česko v oblasti zdravotnictví věnovat během svého půlročního předsednictví EU. První velké vystoupení přitom čeká ministra zdravotnictví Vlastimila Válka už zítra, kdy je naplánováno slyšení před výborem ENVI. Vzápětí bude v Brně následovat onkologická konference, která naváže na francouzské předsednictví a zaměří se na témata centralizace péče, sběru dat a prevence. Plán nejdůležitějších akcí, které v souvislosti s evropským předsednictvím čekají ministerstvo zdravotnictví, představil na pátečním setkání s novináři náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

„Zdravotnické priority sice nejsou velkými vládními prioritami v rámci předsednictví, nicméně myslím si, že pohled na zdravotnictví se v rámci EU významným způsobem mění. Zdravotnictví bylo vždy vnímáno čistě jako agenda jednotlivých národních států a málokdy EU vstupovala do toho, jak se s ní státy vypořádávají. To se v posledních dvou letech změnilo,“ uvádí Jakub Dvořáček, který odkazuje například na evropský zdravotní datový prostor (psali jsme také zde).

Vůbec první akce, která nás nyní čeká, je zítřejší slyšení ministra Válka v evropském parlamentu na Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin ENVI, kdy s ním poslanci budou diskutovat o představách týkajících se evropského zdravotnického prostoru.

Hned poté se ministr vrátí do Česka, konkrétně do Brna, kde 13. až 14. července proběhne onkologická konference, která navazuje na francouzské předsednictví. Připomeňme, že v roce 2020 EU představila Evropský plán boje proti rakovině, což je nejrozsáhlejší strategický dokument, který byl vytvořen EU pro nějakou diagnostickou oblast a zároveň obsahuje i provázanost na evropské finanční nástroje. Plán má přitom čtyři pilíře – prevenci, včasnou diagnostiku, léčbu a kvalitu života.

„Naším cílem v této oblasti je větší specifikace plánu, tedy větší zaměření na implementaci a časové momenty, jak mají jednotlivé kroky probíhat. Z obecnějšího materiálu se tak stane něco, co mohou jednotlivé státy použít tak, aby souladily svůj postup boje s rakovinou,“ načrtává Dvořáček.

Na brněnské konferenci by přitom měli být vedle českých odborníků zastoupeni i ti z Francie a Švédska, které po nás bude předsednictví přebírat. Budou zde tři hlavní tematické bloky: Comprehensive Cancer Infrastructures, který se zaměří na centralizaci onkologické péče a vytváření multidisciplinárních týmů, dále Future of cancer registries and European Health Data Space zabývající se sběrem a zpracováním dat v oblasti onkologie, a konferenci završí blok Improving early detection of cancer and screening schemes in the EU zaměřený na včasný záchyt a screeningové programy.

Právě screeningům by se také měl věnovat návrh doporučení, který by Česká republika měla radě předložit v září. Na to v prosinci naváže setkání ministrů zdravotnictví v Bruselu.

Vzácná onemocnění mají mít podobný plán jako onkologie

S tématem onkologie je spojena i druhá priorita ČR v oblasti zdravotnictví, a to jsou vzácná onemocnění. S tím, jak poznáváme genetickou podstatu nádorů, se totiž diagnostické skupiny rozpadají na řadu vzácných chorob. I zde je přitom záměrem vytvořit plán podobně jako u onkologie.

Vzácným onemocněním se bude věnovat akce pořádaná 23. července v Brně, která se zaměří na novorozenecký screening. Nepořádá ji sice přímo ministerstva zdravotnictví, ale úzce na ní spolupracuje s odbornými společnostmi či ÚZIS. Další, tentokrát ministerská konference s názvem Towards a New European Policy Framework: Building the Future Together for Rare Diseases pak proběhne 25. a 26. října v Praze.

„Klíčovým cílem, kterého chceme dosáhnout, je výzva zaměřená na direktorát pro zdravotnictví, aby EU začala pracovat na materiálu s podobným obsahem a zacílením jako plán boje s rakovinou, ale zaměřený na vzácná onemocnění. Vzácná onemocnění přitom byla prioritou i minulého českého předsednictví, takže navazujeme na práci, kterou jsme udělali před 13 lety. Zároveň to byla i jedna z francouzských priorit,“ přibližuje Dvořáček. Součástí plánu by přitom taktéž mělo být provázání s evropskými financemi, a to nejen v oblasti vývoje a výzkumu, ale také sběru dat či fungování evropských referenčních sítí ERN.

Ruku v ruce s tím by mělo dojít k novelizaci nařízení pro vzácná onemocnění a nařízení pro pediatrické využití léčiv. Během našeho předsednictví dojde k otevření dokumentů, v jejímž projednávání pak bude pokračovat Švédsko.

Rychlejší schvalování covidových vakcín na nové mutace

Třetí prioritou, které se budeme během předsednictví věnovat, je očkování. V této oblasti se sice na půdě EU nechystá projednávání žádného významného materiálu, jde ale o problematiku, která na neformálních setkáních ministrů velmi rezonuje. Nejde přitom výhradně o covid – ministři by stáli o to, aby EU pracovala na přístupech, které budou v oblasti komunikace, jednotlivých nařízení i limitací přijímaných během pandemie více v souladu.

Během meetingu naplánovaného i s ECDC a Evropskou lékovou agenturou na 21. a 22. září v Praze by se Česko chtělo zaměřit zejména na komunikaci. „Vím, že v tomto ohledu Česká republika nemůže ukázat best practice, na druhou stranu je to něco, co v Evropě může fungovat jen společně. Chtěli bychom se proto podívat na to, co jsme v oblasti komunikace my i další státy udělali dobře a co se nám nepovedlo, a pokusili se vytáhnout poučení tak, abychom to do budoucna zvládali lépe. Jak je totiž patrné z vývoje posledních dnů, covid nás neopustí,“ konstatuje Jakub Dvořáček.

15. července by také mělo dojít k doposud prvnímu fyzickému setkání Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (DG HERA). Klíčovým tématem je přitom renegociace smluv v oblasti vakcín proti covid-19 tak, aby odpovídaly aktuálním potřebám jak v souvislosti s časovými vlnami onemocnění, aby se státům vakcíny nehromadily, tak aby bylo dostupné očkování na nové mutace.

„Máme připravit zadání pro výrobce, jak upravit a dodatkovat existující smlouvy v oblasti vakcín tak, aby odpovídaly současné situaci, tedy abychom dovedli lépe koordinovat tok vakcín napříč Evropou a jejich dostupnost. Chtěli bychom, aby vzniklo několik scénářů, které budou následně představeny na neformálním setkání ministrů 6. a 7. září v Praze,“ načrtává Jakub Dvořáček s tím, že renegociované smlouvy by mohly platit od začátku příštího roku.

Vedle toho by se mělo jednat také o způsobu schvalování covidových vakcín Evropskou lékovou agenturou. Nyní všechny procházejí klasickým schématem a klinickým hodnocením, cílem však je, aby byl postup podobný jako u vakcín proti chřipce, kdy je proces rychlejší, protože jsou vakcíny technologicky podobné. Díky tomu budou pro pacienty rychleji dostupná očkování proti novým mutacím viru.

Společné nákupy léčiv i srovnání lhůt pro vstup do úhrad

Během našeho předsednictví se však bude řešit také posílení role EU v globálním přístupu ke zdraví. Evropa totiž trpí nekoordinovaností jednotlivých národních politik, co se týče přístupu a pomoci třetím zemím.

„Naše předsednictví se zaměří na posílení koordinace mezi státy EU, ale také se Světovou zdravotnickou organizací a OSN. Je to potřeba i s ohledem na projednávání nové pandemické úmluvy na úrovni Světové zdravotnické organizace, což je několikaletý projekt vyhodnocující fungování mezinárodních zdravotnických předpisů v rámci covidu, kde nyní probíhá revize. Evropská unie tam vystupuje jednotně, takže naším úkolem bude koordinovat pozice jednotlivých států vůči návrhu a prezentovat názor EU jako celku,“ vysvětluje ředitelka odboru mezinárodních věcí a EU ministerstva zdravotnictví Kateřina Baťhová.

Diskutována je aktuálně také strategie EU pro léčivé přípravky, konkrétně se jedná o společných nákupech. V minulosti tu byly pokusy například v podobě iniciativ BeNeLuxA, Nordic Countries či Valletta, nikdy ale neuspěly. Důvodem bylo to, že se do detailu zabývaly konkrétním nákupem. Během pandemie se ale ukázalo, že funkčním modelem je negociace podmínek nákupu.

„Nedávno se DG HERA podvedlo nejen negociovat cenu, ale zároveň i nakoupit vakcínu proti opičím neštovicím. Je to poprvé, co Evropa postupovala takto společně. V momentě, kdy je tu komplikovaně dostupná vakcína, která není vyráběná ve velkém množství, tu máme cestu, jak ji velmi rychle evropským pacientům zajistit. Na tom bychom chtěli dále pracovat a podpořit, aby tato vize nezanikla a EU se tím zabývala nejen v kontextu emergentních léčiv, ale i dostupnosti léčiv například v oblasti vzácných onemocnění,“ popisuje Jakub Dvořáček.

Pro členské státy je velkým tématem také zajištění veškerých léčiv. Rychlost toho, jak rychle se po schválení Evropskou lékovou agenturou dostanou do úhrad v jednotlivých státech, se totiž výrazně liší. Zatímco v Německu úhradu mohou mít i za několik týdnů, v menších státech na Balkánu či v Pobaltí jsou to roky. To by se do budoucna mělo změnit. „Ministři chtějí, aby národní státy měly možnost stanovit úhradu léčivého přípravku zhruba ve stejné době po celé Evropě,“ dodává Dvořáček.

Michaela Koubová