V každé české školní třídě jsou zhruba tři až čtyři děti, které jsou ve vysokém riziku rozvoje některého z duševních onemocnění. Rozhodující je, zda se jim včas dostane odpovídající pomoci. Ta přitom nemusí být z rukou dětské psychiatra nebo psychiatričky, kterých je v Česku dlouhodobě velký nedostatek. Mimo jiné to znamená aktivně pracovat na tom, aby se zranitelné skupiny populace dozvěděly o tom, že existují služby, které mohou využít.
Rodiny s malými dětmi, rodiny z vyloučených lokalit, rodiny s dětmi se zdravotním postižením, rodiny se speciálními potřebami, třeba pro to, že některý z rodičů žije s duševním onemocněním, které není odpovídajícím způsobem léčeno, ukrajinští uprchlíci s nedostatečnou znalostí češtiny nebo romští uprchlíci, to všechno jsou z hlediska duševního zdraví dětí zranitelné skupiny. Spolu se zhoršující se socio-ekonomickou situací se do problémů dostávají další rodiny a duševní zdraví dětí je bohužel oblastí, která je ohrožená.
„V českých školách jsou děti, které potřebují zvýšenou míru pozornosti. V každé školní třídě jsou zhruba tři až čtyři děti, které jsou ve vážném riziku rozvoje duševního onemocnění,“ uvedla Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva a současně předsedkyně Meziresortní koordinační skupiny pro dětské duševní zdraví, na tiskové konferenci Všeobecné zdravotní pojišťovny zaměřené na duševní zdraví dětí.
Zásadní podle ní je pochopit, že duševní zdraví dětí a mladistvých je úzce propojeno s tím, jaké životní podmínky mají rodiny, v nichž děti vyrůstají. Tedy vývoj ve společnosti, ať už to byla pandemie covid-19 nebo nyní energetická krize a růst cen se projevují v celkové atmosféře uvnitř rodin. „Už před nástupem pandemie byly mezi námi zvláště zranitelné skupiny. Proto musíme myslet na to, jak vytvořit bezpečné vztahové prostředí ve školách, nepřetěžovat je tlakem na výkon. Jak české, tak ukrajinské děti potřebují podporu a stabilitu vzhledem k tomu, s jakými obtížnými zkouškami se perou,“ dodala.
Potřeba odborné péče roste
Data VZP ukazují, že potřeba dětské psychiatrické péče roste, přesněji narůstá počet vykázané péče. „Zažíváme lineární nárůst, kdy počet dětí a mladistvých v ambulantní psychiatrické péči trvale roste. Během posledních deseti let vzrostl o 50 procent,“ uvedl Ivan Duškov, náměstek ředitele VZP ČR pro služby klientům, s tím, že nárůst dětských a dospívajících pacientů mimo jiné souvisí i s klesající mírou stigmatizace. „Lidé už se tolik nestydí, že vyhledají pomoc, ať již pro sebe nebo své dítě,“ dodal. Nárůst počtu pacientů se týká všech diagnóz, od autismu, přes poruchy příjmu potravy, obsedantně kompulzivní poruchu, až třeba po poruchy sexuální identity.
Duševní zdraví (nejen dětí) je pak pro VZP jednou z oblastí, které se snaží více věnovat. Nicméně jako plátce péče naráží na limity systémů. „Obrací se na nás klienti s tím, sežeňte dětského psychiatra, ale když v systému nejsou, je to extrémně obtížné. Bohužel řešení rapidního nedostatku dětských a dorostových psychiatrů nepřijde z roku na rok, protože není možné připravit nové specialisty tak rychle. Navíc v systému chybí i potřební školitelé, a tak mnohdy nemá kdo učit nové psychiatry. Proto bychom si přáli, aby vzdělávací systém pro lékaře byl průchodnější,“ shrnul.
Ze strany VZP došlo k navýšení úhrad pro akutní psychiatrickou péči během posledních let s tím, že podpora se týká také ambulancí. Současně se původně pilotní projekt psychosociální péče, jak pro děti, tak dospělé, dostal do trvalé nabídky preventivních programů. Také dochází k rozšiřování nabídky terapeutů, kteří mohou pracovat s dětmi. „V rámci pilotního projektu, který byl zaveden v reakci na covidovou pandemii, čerpalo příspěvek více než 2 700 klientů starších 18 let. Nyní mohou příspěvek až 5 000 Kč na 10 sezení čerpat všichni klienti starší 7 let. Od 1. srpna 2021 do 31. srpna letošního roku pak příspěvek v programu využilo 4 800 klientů,“ popsal Duškov.
V roce 2022 pak terapie pro děti ve věku od 7 do 14 let v rámci tohoto programu poskytovalo celkem 177 terapeutů a 324 pak nabízelo terapie pro mladistvé ve věku 15 až 18 let. „Máme k dispozici velmi průkazná data, že v oblasti úzkostí a depresí tato psychosociální podpora pomáhá. U valné většiny klientů dochází k poměrně razantnímu zlepšení jejich stavu,“ shrnul náměstek.
Jít rodinám naproti a nečekat, že si pomoc najdou samy
Zásadní však je nabídnout odpovídající včasnou intervenci dětem ještě dříve, než se u nich objeví závažné psychické problémy. „Řada velmi vážných stavů se rozvine v důsledku absence včasné psychosociální podpory, což jsou právě ty kapacity, které je potřeba rozvíjet, abychom byli schopni poskytnout krátkodobou pomoc dětem i celým jejich rodinám. Současně podpora této formy pomoci je důležitá pro překlenutí období, než budeme schopni vyřešit strukturální problémy a připravíme dlouhodobé řešení,“ vysvětlila Šimáčková Laurenčíková.
Podle ní je důležité vnímat investice do včasné podpory dětí a jejich duševního zdraví v širším kontextu, a nikoliv jen pouze jako čistě zdravotní téma. „Máme k dispozice data z rozsáhlé studie WHO, která byla prováděna také v Česku, a sledovala souvislosti mezi negativními faktory v dětstvím a pozdějším životem. Ukázalo se, že například duševní onemocnění rodičů bez odpovídající léčby nebo třeba chudoba rodiny je spojeno s rizikem rozvoje duševního onemocnění u dětí, předčasným ukončením školní docházky a zejména, pokud se objevuje více rizikových faktorů současně, tak také nižší délkou dožití i rozvojem kardiovaskulárních onemocnění nebo diabetu,“ přiblížila širší souvislosti.
Podle ní to znamená systémově zlepšovat podmínky, ve kterých děti vyrůstají a současně napříč zdravotnickým, sociálním i vzdělávacím systémem tak, aby se „dětem z rozkolísaného rodinného prostředí“ včas dostalo potřebné podpory. „Znamená to budování systému prevence, rozvoj dětské krizové péče, lepší dostupnost terénních služeb i krizové pomoci. Pokud nezvýšíme kapacity zde, budeme potřebovat více akutních psychiatrických lůžek,“ shrnula zmocněnkyně.
Ludmila Hamplová
