Ministerstvo zdravotnictví se i v letošním roce chystá vydat kompenzační vyhlášku. Poskytovatelé tento krok vesměs vítají, zároveň ale podtrhují, že by se měla týkat všech zasažených segmentů, a spíše než covid by podle mnohých měla kompenzovat náklady dané prudkým růstem cen energií a dalších komodit (psali jsme také zde, zde či zde). Zásadní je pro ně ale úhradová vyhláška pro příští rok, která je nyní v připomínkovém řízení. Už nyní totiž zdravotnická zařízení hledají rezervy a úspory, a pokud se krize bude prohlubovat, může to mít dopad na péči, který pocítí i pacienti.
„Pokud odhlédneme od podzimu, který zatím nedovedeme předvídat, soudíme, že kompenzační vyhlášku z důvodu covidu není potřeba naléhavě vydávat již v letošním roce. Považovali bychom ale za žádoucí, aby vláda vyhodnotila dopad na celý systém a učinila opatření zpětně, nejen z důvodu epidemie covid, ale i vzhledem k neustále vzrůstajícím nákladům (ceny energií, inflace obecně, tlak na růst platů a podobně), které nás samozřejmě také postihují a činí nám potíže,“ říká Petra Plutnarová, která má na starosti komunikaci ve skupině Vamed Mediterra, s tím, že letos už covid v jejich zařízeních dramaticky strukturu péče nemění.
Kritičtěji hodnotí postup ministerstva zdravotnictví prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. „Řešíme parametry vyhlášky na rok 2023, takže je absurdní vydávat nyní kompenzační vyhlášku. Peníze jsou jedny, tak proč je dělit dvakrát. Pokud někomu chybí hotovost, osobně jsem přišel s návrhem, ať pojiš’tovny zaplatí zúčtovatelné zálohy, aby si zdravotníci nemuseli brát úvěr,“ navrhuje Šmucler.
Hledání úspor
Pokud ale mininsterstvo chce kompenzační vyhlášku vydat, měla by se podle šéfa stomatologické komory týkat všech ve zdravotnictví. „Obvykle ale stomatologie nedostane nic. Je to zejména pro zařízení ve vlastnictví státu a krajů. Nám uberou peníze do budoucna, a pak si nás předvolají s tím, proč není dost péče ve stomatologii na pojišťovnu. Už toho máme dost a věřím, že se naštvou i pojištěnci. Stomatologie na pojišťovnu se omezuje od počátku každý rok. My už jen čekáme, kdy to přestane fungovat vůbec,“ zlobí se Roman Šmucler, podle kterého měly zejména nemocnice díky kompenzacím za covid dobu hojnosti, takže by několik měsíců do platnosti úhrad podle vyhlášky pro rok 2023 měly vystačit, případně si vzít půjčku.
Také podle Petry Plutnarové by se měla kompenzační vyhláška týkat všech poskytovatelů péče, kterých se současná situace bezprostředně dotýká. Už nyní přitom skupina Vamed Mediterra musí vzhledem k neustále vzrůstajícím nákladům intenzivně hledat možnosti úspor, což by nevydání kompenzační vyhlášky jen prohloubilo. Snaží se sice řešit potíže tak, aby to nemělo vliv na pacienty, ale vzhledem k obtížnému předvídání ekonomického vývoje jsou možnosti omezené. Do budoucna tak skupina nemůže vyloučit ani dopad v rámci objemu poskytované péče.
„Aktuálně jsou největším problémem vzrůstající náklady, nejistota ohledně vývoje cen energií, vysoká inflace, která je spojená se všemi oblastmi provozu zdravotnických zařízení, a z toho vyplývající tlak na tarifní růst cen platů. Rádi bychom věřili, že se těmito problémy bude ministerstvo zabývat ještě před vydáním úhradové vyhlášky,“ podtrhává Plutnarová.
Ministerstvo by mělo řešit sebraných 14 miliard
Ve zohledění současné situace v úhradové vyhlášce doufají i přímo řízená zdravotnická zařízení, jako je Ústav hematologie a krevní transfúze. Pro pro rok 2023 počítá ÚHKT s vyššími náklady na energie, situace je nejasná i u cen léčiv, které nejsou hrazeny jako zvlášť účtované léčivé přípravky, a to včetně centrových léků a krevních derivátů, či dalších nákladů v podobě vodného a stočného či stravování pacientů.
„V současné době je v připomínkovém řízení návrh úhradové vyhlášky na rok 2023, od které očekáváme například odpovídající zohlednění vysokých nákladů na centrová léčiva, která v ÚHKT poskytujeme ambulantním a hospitalizovaným pacientům,“ říká mluvčí ústavu Andrea Daňková.
Podle Romana Šmuclera by ale ministerstvo zdravotnictví i vláda nyní měly prioritně řešit to, že snížením plateb za státní pojištěnce snížily plátcům péče příjmy. „Ministerstvo vzalo pojišťovnám 14 miliard a nárůst plateb za státní pojištěnce na rok 2023 neodpovídá. Odůvodnilo se to tím, že je peněz nadbytek; jenže je neposlali zdravotníkům. Bylo by tedy na místě peníze vrátit a řešit toto. Zbytek si vyřeší pojišťovny a poskytovatelé,“ dodává Šmucler.
Michaela Koubová
