Ilustračné foto: Pixabay

Slovenské zdravotní sestry a porodní asistentky nejsou spokojeny s návrhem na zvýšení mezd

Slovenská komora sester a porodních asistentek (SKSaPA) oceňuje fakt, že v návrhu na změnu Zákona č.j. 578/2004, Z.z. se definuje započtení let praxe pro sestry a porodní asistentky, včetně započítávání části let strávených na mateřské a rodičovské dovolené. „Na tento problém jsme roky upozorňovali,“ konstatuje Iveta Lazorová, prezidentka SKSaPA, v otevřeném dopise slovenskému premiérovi a ministrům financí a zdravotnictví. Jenže komora také poukazuje, že co se týče navyšování základních koeficientů pro jednotlivé kategorie zdravotníků, podle zveřejněných návrhů si několik profesí ve zdravotnictví přilepší více než samotné sestry a porodní asistentky, a to navzdory tvrzení představitelů resortu zdravotnictví a financí.

„Podle našeho názoru se tím nenaplňují deklarované sliby vlády, že kvůli nedostatku sester a porodních asistentek je třeba jejich mzdy výrazně zvýšit. Toto není akceptovatelné nejen z naší strany, ale i ze strany sester a porodních asistentek,“ říká Iveta Lazorová. Na základě průzkumu, který si SKSaPA realizovala po zveřejnění návrhů na úpravu mezd sester a porodních asistentek, se z 2 433 respondentů nesouhlasně vyjádřilo více než 80 procent, čímž deklarovali svůj nesouhlas s předloženým návrhem.

Polovina absolventek studia nenastupí do zdravotnictví

Základní plat sestry, který je dnes určen koeficientem jako 0,89 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství před dvěma lety, se má zvýšit na rovný jedennásobek průměrné mzdy. Znamená to, že sestra by v příštím roce měla mít po skončení školy při nástupu do nemocnice základní plat 1 211 eur, jde tedy o 11 procentní nárůst.

„Systém takto nastaveného odměňování myslí prioritně na starší sestry s 20 letou praxí, avšak nemyslí na mladé sestry a absolventy studijního oboru ošetřovatelství, u kterých nám více než polovina do systému zdravotnictví po absolvování studia nenastoupí. Vidíme tedy diskrepance v přístupu vlády k jednotlivým profesím. Například vůči lékařům absolventům budou absolventi jiných zdravotnických obor výrazně diskriminováni,“ upozorňuje Iveta Lazorová.

Vlastní návrh SKSaPA, předložený předsedovi vlády i ministrům, obsahoval zvýšení koeficientů základní složky mzdy u sestry s odbornou způsobilostí z dnešních 0,89 na 1,3, u sestry s certifikátem z dnešních 0,94 na 1,35, u sestry specialistky z dnešních 1,06 na 1,45, a u sestry s pokročilou praxí z dnešních 1,10 na 1,5.

„V neposlední řadě upozorňujeme na základě diskusí a průzkumů u sester a porodních asistentek, že návrhem zákona nijak nevyřešíme mzdy těchto profesí v ambulantní péči, včetně sester v agenturách domácí péče a v zařízeních sociálních služeb, přičemž výkon činností sester a porodních asistentek je považován za výkon práce ve veřejném zájmu, a měl by proto odrážet nejen jejich společensky nenahraditelný přínos, ale i základní principy „za stejnou práci stejná odměna“ podle ústavy Mezinárodní organizace práce, který je zakotven i v Evropském sociálním pilíři. Zároveň tento princip obsahuje nejen Ústava SR, ale i zákoník práce,“ připomíná prezidentka SKSaPA.

Kompromisní návrh na zvýšení mezd

Předložený návrh podle ní nereflektuje na požadavky komory a ani navrženou výši koeficientů pro jednotlivé kategorie sester a porodních asistentek. Jelikož SKSaPA neměla možnost zúčastnit se jednání a diskutovat o možných kompromisech, které by byly akceptovány ze strany ministrů i ze strany sester a porodních asistentek, připravila kompromisní návrh s novým přepočítáním výše koeficientů u jednotlivých kategorií sester a porodních asistentek.

Ten obsahuje úpravu navrhovaných koeficientů základní složky mzdy u sestry a porodní asistentky s odbornou způsobilostí (počáteční koeficient) z dnešních 0,89 na 1,15, u sestry a porodní asistentky s certifikátem z dnešních 0,94 na 1,20, u specialistek z dnešních 1,06 na 1,30, a u sester a asistentek s pokročilou praxí z dnešních 1,10 na 1,35. Po zohlednění odpracovaných let odborné praxe by se sestra a porodní asistentka dostaly na komorou navrhované koeficienty po 15 odpracovaných letech.

Jozef Brezovský