Nejvyšší soud: Povolební změny v čele obcí nejsou důvodem pro ukončení jednání o smlouvách předchozího vedení

Povolební změny ve vedení radnic nejsou samy o sobě spravedlivým důvodem, který by umožňoval novému vedení obce ukončit jednání o smlouvách, které bylo vedeno předchozí reprezentací. K takovému závěru dospěl Nejvyšší soud (NS), když zamítl dovolání města Vysoké Mýto ve sporu s firmou B. Braun Avitum. Firmě tak muselo město vyplatit odškodnění za neoprávněné ukončení jednání o pronájmu nebytových prostor v místní nemocnici.

V současné době dochází či dojde v mnoha obcích a městech ke změně vedení, a to v souvislosti s výsledky nedávných komunálních voleb. Změna politické reprezentace však sama o sobě nemůže být důvodem, aby byla ukončena jednání o kontraktech, která byla započata ještě za předchozího vedení obce. Ukazuje to případ města Vysoké Mýto, které minulý rok pravomocně prohrálo spor s firmou B. Braun Avitum, když neuspělo s dovoláním u NS. Město žalovala firma právě proto, že z jejího důvodu bezdůvodně ukončilo roční jednání o uzavření smlouvy o pronájmu prostor pro provoz dialýzy v místní nemocnici. Změna v přístupu města nastala právě po komunálních volbách, kdy se změnil starosta a část rady města.

Vedení Vysokého Mýta vedlo s firmou jednání od jara 2014, kdy se B. Braun jako jediný přihlásil do městem vyhlášeného řízení. Tehdejší rada následně konstatovala záměr prostory firmě pronajmout a jednat o uzavření smlouvy. Na podzim 2014 byl schválen text nájemní smlouvy, kroky k jejímu uzavření pak byly činěny ještě po proběhlých komunálních volbách v říjnu téhož roku.

Nový záměr

V březnu 2015 však nové vedení města zveřejnilo nový záměr o pronájmu, do něhož se vedle B. Braun přihlásil i další uchazeč, s nímž byla následně nájemní smlouva uzavřena.

Firma B. Braun podala žalobu, kterou prvoinstanční soud zamítl. Soud sice konstatoval, že město Vysoké Mýto se chovalo nepoctivě, neboť jednání obou stran směřovalo k odsouhlasení nájemní smlouvy, avšak podle názoru soudu nedospělo do stadia, kdy by bylo možné v dobré víře očekávat její uzavření.

Účastníci se totiž podle soudu neshodli na konečném znění smlouvy, ani nebylo přijato žádné finální rozhodnutí rady města, které by schválilo text smlouvy. Soud zohlednil způsob utváření vůle obce v majetkoprávních úkonech, kdy rozhodování o nájemních smlouvách přísluší radě obce, jejíž usnesení je podmínkou pro následný podpis smlouvy starostou obce. Třetím osobám tak musí být podle soudu zřejmé, že o právním jednání musí obec nejprve kladně rozhodnout prostřednictvím příslušného orgánu. Podle názoru prvoinstančního soudu bylo také třeba přihlédnout k personálním změnám v radě města po volbách a žalobkyně tudíž nemohla důvodně očekávat automatické převzetí již zpracovaného dokumentu. Tento názor však…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Petr Dimun