Otázka podjatosti soudce Vojtěcha Šimíčka rozhádala ústavní soudce

Nezvyklým problémem se nedávno zabývalo plénum Ústavního soudu (ÚS). Orgán, který je určen k rozhodování v těch nejdůležitějších otázkách, k jejichž řešení je ÚS povolán, se musel tentokrát zabývat v podstatě procesní banalitou. Totiž spor o podjatost jednoho z členů sboru, ústavního soudce Vojtěcha Šimíčka.

Na počátku celého sporu byla ústavní stížnost jednoho z komunálních politiků, který se cítil být poškozen postupem státu, respektive Ministerstva spravedlnosti (MSp), při zveřejňování jeho majetkového přiznání podle zákona o střetu zájmů. Stížnost napadla třetímu senátu ÚS, jehož členem je i Vojtěch Šimíček.

Šimíček byl ale také soudcem zpravodajem v plenární věci, v níž ÚS v únoru 2020 rozhodl o protiústavnosti plošného zveřejňování majetkových přiznání komunálních politiků. Nález však měl odloženou vykonatelnost až od 1. ledna roku následujícího a MSp tak i po rozhodnutí ÚS po nějakou dobu nadále údaje z registru oznámení nechalo volně přístupné. Tato praxe byla ukončena až v listopadu 2020 v reakci na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS).

V březnu 2021 mělo na MSp proběhnout jednání ohledně další podoby zákona o střetu zájmů, kterého se zúčastnili zástupci Sdružení místních samospráv, při němž měl ředitel odboru střetu zájmů a boje proti korupci Jiří Kapras sdělit, že postup MSp v podobě plošného zveřejňování údajů byl konzultován i se zpravodajem nálezu ÚS, tedy Vojtěchem Šimíčkem. A právě tato zmínka v zápisu z tohoto jednání byla důvodem, proč stěžovatel vznesl vůči Šimíčkovi námitku podjatosti.

SMS vyvolala pochybnosti

O té rozhodl v červenci letošního roku čtvrtý senát ÚS (soudci Josef Fiala, Jan Filip, Radovan Suchánek) tak, že konstatoval Šimíčkovu podjatost. Přestože samotný Šimíček se vyjádřil tak, že se podjatým být necítí. Šimíček námitku označil za zcela nepodloženou, neboť ředitele Kaprase nezná, nikdy v životě se s ním nepotkal a nekomunikoval s ním v žádné podobě. O dané problematice nemluvil ani s nikým z ministerstva, a proto se necítí být podjatým, jelikož nemá žádný poměr k věci, k účastníkům, vedlejším účastníkům ani jejich zástupcům.

Podle názoru čtvrtého senátu však důvody pro vyloučení Šimíčka z důvodů podjatosti existují.

„Informace poskytnutá na oficiálním jednání představitelů ministerstva se zástupci SMS o konzultaci věci se soudcem zpravodajem ve věci sp. zn. Pl. ÚS 38/17 a zveřejněná v zápise z tohoto jednání, je způsobilou vyvolat objektivně pochybnost o jeho podjatosti. Na tomto závěru nemůže nic změnit soudcův pocit, že se necítí být podjatým. K tomu lze dodat, že podle úpravy institutu vyloučení soudců v § 36 a násl. zákona o Ústavním soudu nejde o to, zda se soudce „cítí“ více či méně nebo se naopak částečně či vůbec „necítí“ podjatým, nýbrž je podstatné, zda se zřetelem na jeho poměr ke konkrétní právní věci napadlé…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Petr Dimun