NS vyhověl stížnosti ministra Blažka na uznání rozsudku z Nizozemí. Způsob fikce doručení odporuje právu na spravedlivý proces

Je to fikce doručení, která v daném případě odporuje právu na spravedlivý proces. Vnitrostátní soudy vyložily rámcové rozhodnutí Evropské unie protizákonně. Vzájemná uznávání rozsudků nejsou nadřazena ochraně práv a svobod. Nejvyšší soud dal za pravdu ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS), který podal stížnost pro porušení zákona ve prospěch člověka, který byl Městským soudem v Brně odsouzen k zaplacení pokuty za rychlou jízdu v Nizozemí.

Občan P.Š. spáchal v Nizozemí v roce 2019 dopravní přestupek, když na tamní dálnici překročil rychlost o 24 kilometrů. Městský soud v Brně uznal podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci nizozemské rozhodnutí o pokutě 5 524 korun a odsoudil P.Š. k zaplacení pokuty. Nizozemí však pokutu „zúřadovalo“ fikcí doručení, přičemž tato země považuje za doručenou písemnost od data jejího odeslání.

Dne 10. 2. 2022 podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek usnesení Městského soudu v Brně stížnost pro porušení zákona, a to ve prospěch obviněného. Vnitrostátní soudy jsou povinny legislativu EU vykládat eurokonformně, avšak „eurokonformní výklad rámcového rozhodnutí nemůže jít contra legem“, uvedl ministr ve stížnosti.

Nejvyšší soud ministru Pavlu Blažkovi vyhověl v plném rozsahu, usnesení Městského soudu v Brně zrušil a nařídil soudu věc znovu projednat. Rovněž státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství se se stížností ministra spravedlnosti při veřejném zasedání ztotožnila včetně důvodů ministra.

Z rozhodnutí schválilo trestní kolegium Nejvyššího soudu právní větu na svém zasedání dne 21. září 2022. Úplné text rozsudku je zde. Fikce doručení bez záruky práva na obhajobu Nizozemský systém doručování úředních písemností je totiž ještě tvrdší, než ten český: Účinek rozhodnutí nizozemských úřadů nastává v Nizozemsku nikoli fiktivním doručením jako v ČR, nýbrž už odesláním rozhodnutí. V tomto případě datem odeslání dopisu z Nizozemí do České republiky. Jak ovšem argumentuje ve stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti, orgán vykonávajícího státu, který rozhoduje o uznání a výkonu rozhodnutí ukládajícího peněžitý trest nebo pokutu, musí ověřit, zda dotčená osoba toto rozhodnutí skutečně obdržela. „I Soudní…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Irena Válová