Foto: Depositphotos

Slovenská záchranka bude moci přepravovat pacienty i do zahraničí. Dosud se to dělo nezákonně

Neodkladnou přepravu pacientů ze Slovenska do zahraničí bude moci nově zastřešovat Zdravotnická záchranná služba (ZZS). Jde o takovou přepravu, kdy je na palubě záchranky například příjemce orgánu k transplantaci nebo pacient, kterému se během jízdy musí poskytovat zdravotní péče. Vyplývá to z návrhu novely zákona o zdravotnické záchranné službě z dílny ministerstva zdravotnictví, která v polovině října letošního roku prošla připomínkovým řízením. Dosud se stávalo, že záchranky převážely pacienty za hranice v podstatě nezákonně. Tak jako dosud budou náklady na přepravu pacientů mimo území Slovenska proplácet zdravotní pojišťovny.

Ministerstvo návrh změn odůvodňuje aplikační praxí a také plánem legislativních úkolů vlády ještě z loňska. Novela by měla mimo jiné řešit neodkladnou přepravu pacientů do zahraničí v případě okamžitého stanovení léčebného postupu. Současné znění legislativy totiž záchrankám neumožňuje, aby bez předchozího posouzení převážely dárce nebo příjemce orgánů, případně pacienty, kteří potřebují péči nedostupnou na Slovensku, do zahraniční nemocnice. Záchranná služba je přitom jediná, která může uvedený transport realizovat v případě okamžité potřeby.

Prezident Slovenské komory zdravotnických záchranářů František Majerský říká, že novela zlepší situaci, která momentálně nastává v praxi. „Stává se, že ze sítě pošlou záchranku do zahraničí, což je v podstatě nezákonné a nemůže se to dít. Záchranná služba slouží pacientům na území Slovenska a prioritně k primárním zásahům,“ říká Majerský pro Zdravotnický deník.

Při primárních zásazích jde případy, kdy posádka zasahuje jako první zdravotnická pomoc u pacienta, nebo jde o zásahy při hromadných neštěstích, katastrofách a jiných mimořádných situacích. Sítí Majerský myslí posádky záchranné služby v jednotlivých částech Slovenska. Ty, které jsou vyslány k přepravě pacienta do zahraničí, pak mohou v případě potřeby v daném regionu chybět.

Jak dodává, do zahraničí by se po schválení zákona měly posílat sekundární transporty, které v dané chvíli nebudou potřebné. Sekundární transporty v podstatě představují dopravu pacientů mezi zdravotnickými zařízeními. Může jít o posádky, které na daném místě a v dané chválí nebudou potřebné pro primární zásahy. „Mělo by se to řešit sekundárními transporty mimo síť,“ vysvětluje Majerský. Týkat se to bude státních i soukromých záchranných služeb.

Záchranná služba tak bude moci nově legálně převážet do zahraničí například příjemce orgánu na transplantaci. Půjde o případy, kdy se například v zahraniční nemocnici objeví vhodný orgán, ale než by se čekalo na schválení pojišťovny s předem dohodnutým poskytovatelem, životnost orgánu by mohla vypršet. Přeprava pacienta do zahraničí může být podle tohoto návrhu nezbytná například i tehdy, když na Slovensku nebude dostatek lůžek na odpovídající úrovni zdravotní péče. Proto se bude muset pacient neprodleně převést do nemocnice v zahraničí.

Náklady zaplatí pojišťovny

Zákon bude mít automaticky negativní vliv na rozpočet veřejné správy. Náklady na přepravu pacientů totiž budou muset zaplatit zdravotní pojišťovny. V tomto roce by to mělo stát 146 tisíc eur (cca 3,6 milionu Kč), v příštím roce 213 tisíc eur (cca 5,2 milionu Kč), o rok později 305 tisíc eur (cca 7,5 milionu Kč) ) a v roce 2025 ministerstvo počítá s výdaji na tuto změnu na úrovni 449 tisíc eur (cca 11 milionů Kč).

Zdravotní pojišťovna Union ale v připomínkách uvádí, že část návrhu ministerstva zdravotnictví nedává logiku. Novelou se má totiž zavést rozšíření zásahového území i na členské státy Evropské unie (EU) a Evropského hospodářského prostoru (EHP), pokud jde o neodkladnou přepravu v souvislosti s poskytnutím plánované zdravotní péče v cizině, na kterou zdravotní pojišťovna již udělila souhlas.

„Zdravotní péče, ke které zdravotní pojišťovna uděluje souhlas, je plánovaná a odkladná. Vzhledem k tomuto charakteru zdravotní péče je nelogická možná potřeba neodkladné přepravy do zdravotnického zařízení v cizině, kde má být poskytována plánovaná, odkladná zdravotní péče,“ vysvětluje pojišťovna Union v připomínce k návrhu zákona.

Ministerstvo to vyhodnotilo jinak

Připomínka pojišťovny Union byla přitom jediná, kterou do procesu vložila zdravotní pojišťovna. Označila ji přitom za zásadní, ale resort zdravotnictví ji označil jako běžnou. Zdravotnický deník se přitom obrátil i na ostatní zdravotní pojišťovny, kterých se připravovaná novela přímo týká.

„Všeobecná zdravotní pojišťovna (VšZP) novelu posuzuje a vyjádří se k ní v rámci probíhajícího meziresortního připomínkového řízení,“ řekla mluvčí VšZP Ivana Štefúnová. Připomínka pojišťovny se ale v dokumentaci neobjevila. Mluvčí pojišťovny Dôvera Matej Štepiansky jen krátce odpověděl, že návrh vyřeší problémy, se kterými se „v praxi sporadicky setkáváme“.

Do seznamu důležitých připomínek se dostaly například úpravy tabulky finančních vlivů, které navrhl resort financí. Ministerstvo hospodářství zase žádá o doplnění marginálního vlivu na podnikatelské prostředí.

„Materiál určuje zásahové území k provádění neodkladné přepravy letounem se souhlasem příslušné zdravotní pojišťovny i území mimo území Slovenské republiky. Možný nárůst transportů by měl za následek vyšší náklady na přepravu pro poskytovatele záchranné zdravotní služby,“ vysvětlilo v připomínkách své stanovisko ministerstvo hospodářství.

Připomínkování k návrhu skončilo 12. října letošního roku. Vzešlo z něj celkem 26 připomínek, ale jen čtyři považuje ministerstvo za zásadní. Všechny ale bude resort vyhodnocovat, přičemž některé se zapracují do samotného návrhu. Potom může jít návrh zákona na vládu.

Miroslav Homola