Zdravotní výbor včera na svém zasedání projednal návrh rozpočtu ministerstva zdravotnictví pro příští rok. Ten má být jak po příjmové, tak po výdajové stránce nižší než letos. Více peněz přitom ale půjde na projekty spolufinancované EU či na mimořádný dotační program pro nemocnice. Poslanci se pak na jednání výboru zajímali zejména o reformu hygieny, kde se škrtají místa, či o navýšení peněz na specializační vzdělávání.
Příjmy rozpočtu ministerstva zdravotnictví pro příští rok by podle návrhu měly činit 5,57 miliardy korun a výdaje 15,593 miliardy. Příjmy se skládají z daňových příjmů ve výši 30 milionů a nedaňových příjmů organizačních složek státu ve výši 5,547 miliardy (příjmy z prodeje vakcín tvoří jednu miliardu, 4,497 miliardy pocházejí z EU a finančních mechanizmů a 50 milionů je z dalších nedaňových příjmů).
Co se týče výdajů, kryjí 4,497 miliardy rozpočty EU a finanční mechanizmy, 1,826 miliardy putuje na výzkum, vývoj a inovace a miliarda jde na nákup očkovacích látek na covid. Běžné výdaje kapitoly ministerstva financí pak jsou navrhovány na osm miliard korun (zahrnuje výdaje na provoz 20 organizačních složek státu, příspěvky na provoz příspěvkovým organizacím, provoz letecké záchranky, specializační vzdělávání, činnost Českého červeného kříže či zajištění přípravy na krizové situace). Na financování národních programů reprodukce majetku má jít 2,229 miliardy.
Na výdaje spolufinancované z rozpočtu EU a finančních mechanizmů je v rozpočtu navrženo 5,322 miliardy, z čehož 825 milionů je na kofinancování a 4,497 z rozpočtu EU. Největší příjem souvisí s Národním plánem obnovy, kde jde o 3,18 miliardy.
Pokud přitom plánovaný rozpočet srovnáme s tím letošním, bude ponížena příjmová i výdajová stránka. V letošním rozpočtu totiž byly naplánovány příjmy 12,85 miliardy a výdaje skoro 18 miliard korun. Rozdíl je dán z velké části covidovými náklady.
„Oproti schválenému rozpočtu pro letošní rok byly pro rok 2023 zahrnuty ve výdajích tyto změny: valorizace platů včetně povinných odvodů o 134 milionů, podíl státního rozpočtu na projekty spolufinancované z EU byl navýšen o 204 milionů, na mimořádný dotační program pro poskytovatele lůžkové péče bylo alokováno 300 milionů korun, specializační vzdělávání plus sto milionů korun, letecká záchranná služba navýšení o 75 milionů, na posílení prostředků na energie byly výdaje navýšeny o 37 milionů korun a výdaje na chytrou karanténu byly 161 milionu korun,“ shrnuje náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rögnerová.
Také se navýšily investice, a to z 149 milionů na 2,229 miliardy, což se týká majoritně vysoutěžených strategických investic.
„Dobré jsou investiční záležitosti v položce lůžková péče, kde to dělá téměř 2,2 miliardy. Pozitivní je také v položce ostatní činnosti ve zdravotnictví školení doktorů a rezidenční místa, kde se navýšila částka o sto milionů z 500 na 600 milionů. U platů bylo dle zákona přidáno šest procent, ale zároveň výdaje v rámci celého objemu lehce klesly, což je také pozitivní. Oproti loňskému roku, kdy jsem zpravodajoval ne úplně dobře vyhlížející rozpočet, tady mohu říci, že pro příští rok je to mnohem lepší,“ konstatuje zpravodaj tisku poslanec Jan Kuchař (STAN).
Ne každý je ale z návrhu tak nadšen. Už na projednávání státního rozpočtu na plénu v minulém týdnu si na zdravotnickou část postěžoval Kamal Farhan (ANO). Podle něj nejde dost peněz například na vzdělávání zdravotníků. „V Česku nám aktuálně chybí 3000 sester, 1000 lékařů. To nejsou abstraktní čísla. Tito lékaři chybí konkrétním pacientům, našim spoluobčanům, 30 až 49 % praktických lékařů a pediatrů je v důchodovém věku. To je z mého pohledu tikající bomba. Je nepochybné, že bez zvýšení objemu peněz do přípravy lékařů a sester a projektů získávání zdravotnických pracovníků z jiných zemí se bude situace nadále zhoršovat. Stárnutí populace nedostatek zdravotnických pracovníků ještě zvýrazní. Jenže tudy návrh rozpočtu na rok 2023 nejde. Zajištění dostatečného počtu lékařů a sester pro české pacienty není ani rozpočtovou, ani faktickou prioritou vlády Petra Fialy,“ řekl Farhan.
Další nedostatečně pokrytou oblastí jsou podle něj investice do modernizace nemocnic, zejména ty z Národního plánu obnovy. „Jenže aby se tyto investice mohly zrealizovat, je potřeba mít peníze na finanční spoluúčast a DPH na projekty. Přestože ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že na všechno peníze má, v tichosti píše dopis ministru financí s žádostí o peníze, které resort nemá, a hrozí, že pokud nedostane od vlády další peníze na DPH, realizace investic v nemocnicích je nereálná a Česku hrozí propadnutí evropských peněz. Ministerstvo financí žádné peníze na DPH ovšem nedalo a nedá v tomto státním rozpočtu, který projednáváme, tudíž peníze na DPH pro nemocnice nejsou. Ptám se tedy ministra zdravotnictví nebo vlády, z čeho zaplatí třeba FN Motol DPH a spoluúčast, které budou dosahovat miliardových hodnot? Ptám se proto ministra zdravotnictví: Už jste, pane ministře, našel těch 1,7 miliardy na DPH, o které jste si psal ministrovi financí a v dopise mu sděloval, že bez nich investice ve zdravotnictví se nepodaří?“ poukázal Kamal Farhan.
SZÚ a hygieny podle ministra nespolupracují
Poslanci na včerejším výboru se zase po představení základních parametrů rozpočtu doptávali na škrty v hygieně, kde má být o 134 míst méně. Podle Rögnerové má dojít k celkové reformě systému, kdy by se měla ušetřit místa personalistů, právníků či účetních, protože by bylo zřízeno jedno ústředí, k němuž by fungovaly odborné útvary. Zároveň ministerstvo přebírá systémy chytré karantény, které dříve byly pod Národní agenturou pro komunikační a informační technologie a jinde, na což bylo třeba dedikovat navíc 160 milionů.
Reformě hygien by se chtěl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek hlouběji věnovat na některém z nadcházejících výborů, který by proběhl přímo na ministerstvu. „Vidím tam několik slabých míst. Jedním je to, že se spolupráce hygien a Státního zdravotního ústavu signifikantně blíží nule. Laboratoře SZÚ prakticky nevnímají hygieny jako primární místo, pro které by měly dělat servis. To, v čem se hygieny neskutečně liší, je platové zařazení zaměstnanců dělajících stejnou činnost, a některé hygieny vracejí peníze, které měly použít na odměny. Obtížně vysvětlitelné jsou také počty zaměstnanců, jako jsou řidiči a personalisté. Chci posílit odbornou složku hygien, kde vzhledem k tomu, že není dostatek lékařů hygieny, to musíme pro futuro stavět na jiných specialistech. SZÚ by se také měl vrátit k tomu, co měl v popisu práce, tedy aby šlo o referenční pracoviště tvořící standardy, dělající studie a chystající materiály. A chci, aby výbory odborných společností, kterých se to týká, byly vtaženy do hry,“ vypočítává Válek.
Zároveň je podle ministra třeba jasně nadefinovat, co od hygien chceme. Nyní sice mluvíme o epidemiích, ale celkově jde zhruba jen o 10 procent jejich práce. Některé činnosti jsou přitom dublované jinými institucemi, takže je třeba debatovat o tom, co skutečně musejí dělat právě hygieny. K tomu by bylo na místě určit, kdo musí pracovat pod služebním zákonem, protože ten klade velmi omezující nároky.
Povede se produkovat 250 praktiků pro dospělé a 80 až 100 praktiků pro děti ročně?
Dalším tématem, o němž se na výboru jednalo, byla podpora dostupnosti zdravotních služeb praktiků. Ministerstvo se rozhodlo, že peníze na předatestační přípravu soustředí na čtyři obory, a to praktiky pro děti a dospělé, dětské neurology a dětské psychiatry. Na to byly v rozpočtu navýšeny peníze o sto milionů s tím, je dalších sto milionů je v rezervě.
Projekt počítá s tím, že nemocnice budou přijímat nad rámec tabulkových míst praktické lékaře do předatestační přípravy, a ti pak odejdou do terénu. Současně se zjednoduší možnost akreditace pracovišť. Dále budou moci být zřizovány ambulance u fakultních nebo krajských nemocnic při dětských odděleních, kde vznikne možnost kapitačních plateb. Na zřízení ambulance by přitom měl jít zhruba milion a půl od UNICEF. Debata je také o zjednodušení přechodu a rekvalifikaci internistů na praktiky pro dospělé.
„Rychlá je možnost rekvalifikace internistů na praktiky. V druhé fázi, která je méně rychlá, ale také v dohledné době tohoto volebního období, chceme umožnit lékařům v nemocnicích, aby měli část praxe v ambulancích. V dlouhodobějším horizontu je pak větší produkce lékařů, kteří v oboru budou mít atestaci,“ shrnuje ministr Válek. Pokud se systém povede nastavit, měli bychom se tak dostat na produkci 250 praktiků pro dospělé a 80 až 100 praktiků pro děti ročně.
Michaela Koubová
