Jak dostat komplexní zdravotně sociální péči až k lidem bez střechy nad hlavou. Stále aktuálnější téma, jímž se zabývali diskutující na konferenci MediDays 2023, kterou pořádaly spolky Mladí lékaři a Mladí lékárníci. Shodli se na tom, že propojování zdravotnických a sociálních služeb v Česku brzdí hlavně dva klíčové faktory. Tím prvním je chabá společenská informovanost o akutních problémech lidí bez domova, druhým pak nízká motivace pracovníků, kteří jim pomáhají. Potřeby lidí žijících na ulici jsou z pohledu zdravotních sklužeb náročnější, než u většinové populace. S bezdomovectvím se totiž rovněž pojí problémy s duševním zdravím, jak na konferenci zdůraznil ředitel Centra sociálních služeb hlavního města Prahy Martin Šimáček.
Podle místopředsedkyně poslanecké sněmovny Olgy Richterové má Česká republika aktuálně k dispozici šest ordinací pro lidi bez domova. „V ordinacích pro lidi bez přístřeší je zvýšená časová dotace. Lékař má proto více prostoru k léčbě každého pacienta. Naším cílem je tuto úhradu učinit úhradou pro zdravotní pojišťovny. Je to ale zatím koncepční řešení,“ uvedla na konferenci Richterová. Šimáček dodal, že je zapotřebí dosáhnout větší intervence mezi zdravotní a sociální službou. Praha podle něj potřebuje minimálně 100 až 200 dalších lůžek pro lidi bez střechy nad hlavou. „V sociálním zařízení Naděje máme pro lidi v nouzi nyní k dispozici 35 lůžek. To je zoufale málo.“
U klientů nevyžadujeme abstinenci, jde nám o kvalitu života, říká Dutka
Na konferenci odborníci otevřeli téma principu harm reduction (HM) neboli souboru přístupů, které se zaměřují na duševní i psychickou pohodu u závislých jedinců. Substituční možnosti jsou pro klienty dle mnoha výzkumů výrazně lepší možností než pouze abstinenční léčba. „U klientů je pro nás důležitá kvalita života,“ zdůraznil na konferenci Jakub Dutka. Podle náměstka ministra zdravotnictví Josefa Pavlovice se nesmí zapomínat ani na přítomnost sociálního pracovníka v ordinacích. „Musíme lidem bez domova poskytnout alternativu sociálního života. V naší společnosti chybí tlak na ukončování bezdomovectví.“ Podle vedoucího neziskové organizace SANANIM Davida Peška představuje další problém nedostatek lékařů v jejich zařízení, které poskytuje pomoc drogově závislým. „Chybí nám zubař, dermatolog, psychiatr i gynekolog. Existuje jen málo gynekologů, kteří by naše klientky provázeli celým těhotenstvím,“ uvedl.
Podle Olgy Richterové by měla vláda projednat legislativní rámec týkající se ubytování pro bezdomovce. „Je zapotřebí motivovat pracovníky zdravotních a sociálních služeb a dostatečně finančně kompenzovat delší čas strávený v ordinaci. Zde se jedná o celorepublikové řešení, na němž vláda pracuje,“ doplnila.
Pouliční medicína pomáhá prevenci, shodli se odborníci
Hlavní metodik neziskové organizace Naděje Jakub Dutka na konferenci poukázal na benefity poskytování pouliční medicíny, které potvrdily výstupy z loňského pilotního projektu ministerstva zdravotnictví pro osoby bez domova. „Docházelo k omezení počtu výjezdů záchranářů, ale také se významným způsobem snížila chronifikace onemocnění pacientů na ulici.“ S tím souhlasila také Olga Richterová, která koncept pouliční medicíny označila za prevenci ohrožení veřejného zdraví. „Spousta klientů trpí různými nemocemi a parazity. Díky prevenci se nemoci nebudou šířit mezi populaci.“
Medička z 2. lékařské fakulty UK Mariya Kalantay se na konferenci podělila o své zážitky, které získala jako lékařka pomáhající lidem na ulici. „Mnoho mediků se díky street medicine může dostat ke zcela ojedinělým zákrokům, které ve škole nikdy neuvidí.“ Zároveň dodala, že lidé na okraji společnosti jsou častokrát stigmatizovaní a mnoho zdravotníků se k nim staví neochotně a odmítavě. Problémem je i nedostatečná finanční motivace pro pracovníky. „Motivací pro mě vždy bylo vidět vděčnost u lidí, kteří nemají vůbec nic,“ dodala.
Nela Slivková
