Problematika nedostatku některých léků poslední měsíce hýbe nejen českým zdravotnictvím. Chladné nenechává ani poslance hnutí ANO, kteří k ní včera narychlo uspořádali kulatý stůl. Na akci svého hnutí pozvali také ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), ten se ale nakonec, stejně jako ředitelka SÚKL Irena Storová, nedostavil, což opoziční poslance řádně rozhořčilo. Závěry, k nimž přítomní dospěli, nijak nepřekvapily. Faktorů, které za nedostatkem stojí, je více a u různých léků se liší, v Česku však celosvětový problém ještě zhoršuje cenová regulace. Kvůli nízkým cenám totiž určitě nepatříme ke státům, do nichž by výrobci měli zájem léky dodat prioritně.
„Důvodů příčin nedostupnosti je mnoho, ale řešení mnoho není a nejsou jednoduchá. Není řešením jednorázový zásah státu ani budování obřího systému, který by dokázal v reálném čase ukazovat obrázek trhu, protože ten se bude v rámci hodin měnit,“ uvedl výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel, který tak reagoval na nápad, že by na výpadek léku mohl být lékař upozorněn v rámci systému eReceptu.
Vrubel také připomněl, že Evropa je ze 60 procent závislá na dodávkách surovin pro výrobu léků z Asie, a jakákoliv komplikace ve složitém dodavatelském řetězci může mít za následek výpadek léčiva. Zejména u levnějších léků je přitom výroba v Evropě za současných podmínek naprosto nekonkurenceschopná. Tuto zimu navíc došlo k nárůstu nemocnosti, a i když byla výroba předem navýšena, protože se po covidových letech s ochrannými pomůckami s tímto jevem počítalo, stejně některých léčiv není dost. Platí přitom, že léky je nutné poptávat zhruba 12 měsíců dopředu.
Při snaze nalézt řešení je také potřeba mít na mysli, že stát léky nenakupuje, neobjednává a negarantuje jejich odběr. Když tedy výrobci něco dodají, ale zásoby se neprodají, budou mít ztrátu a navíc musí zařídit likvidaci.
V ČR je tisícovka léčiv do 150 korun
V České republice se navíc k celosvětovému trendu přidává cenová regulace. Maximální cena léků je u nás stanovována jako průměr ze tří nejlevnějších evropských států. „V případě, že má výrobce limitovanou výrobní kapacitu, bude směrovat limitovanou výrobu tam, kde vygeneruje profit. Jedním z prvních kroků by tak měla být revize pravidel cenotvorby léčivých přípravků,“ navrhl zástupce nemocniční farmacie Michal Hojný.
V Česku je dnes obchodováno kolem 6500 léčiv, z toho více než polovina má zastropovanou cenu. Levných léků do 150 korun je přitom celá čtvrtina, tedy kolem tisícovky.
„Pokud se podíváme, co dělají země jinde v Evropě, tak Německo je schopno nakoupit vybrané léčivé přípravky za jakoukoliv cenu, Portugalsko navyšuje cenu, Slovensko mění princip regulace maximální ceny a i další země dělají podobné kroky spojené s dostupností. V České republice se zatím v oblasti cen neřeší nic, přestože jsme už před půl rokem avizovali, že obrovským způsobem narůstají náklady spojené s dodávkami léčivých přípravků,“ konstatoval Filip Vrubel s tím, že výrobní náklady stouply za poslední rok o sto až tři sta procent.
„Nevím, jaké má teď kapacity SÚKL, ale pokud není možné využít pružně a kontinuálně institut navýšení ceny ve veřejném zájmu, bude u nejlevnějších léků nutná změna cenotvorby,“ dodal lékárník Lubomír Chudoba.
Silnější roli by ale měla začít hrát i Evropská unie. „Potřebujeme lepší regulaci, která by měla být nadnárodní a spadat do úrovně EU tak, aby kompetitivita, kterou teď vidíme mezi členskými státy, nebyla taková a léčivé přípravky byly dostupné ve všech zemích s tím, že budou rozdělovány podle férového, transparentního klíče. Na nadnárodních platformách bychom tedy měli začít diskutovat více,“ poukázal náměstek VZP Jan Bodnár.
Ti nejdůležitější chyběli
K podnětům, které zazněly na kulatém stole, ovšem nezazněl názor dvou v této věci nejdůležitějších subjektů, tedy ministerstva zdravotnictví a Státního ústavu pro kontrolu léčiv. I když podle poslankyně Věry Adámkové ministr Vlastimil Válek účast přislíbil, stejně jako ředitelka SÚKL Irena Storová (která pak dle slov Věry Adámkové dostala pokyn z ministerstva zdravotnictví, aby na kulatý stůl nechodila), ani jeden nedorazil. Nutno ovšem říci, že účast ministra na akci opozičního hnutí není příliš obvyklá.
„Jsem v naprostém šoku. Očekávala jsem, že u kulatého stolu bude sedět ministr zdravotnictví a šéfka SÚKL. Ani jeden tu není. Přitom ministr Válek neustále vystupuje na plénu sněmovny s tím, jak to s námi chce řešit a komunikovat. Strašně mě zvedá ze židle, že tu teď tito lidé nejsou,“ postěžovala si poslankyně Jana Mračková Vildumetzová.
Podněty, které na kulatém stole padly, by každopádně nyní měly být sepsány a předány na ministerstvo zdravotnictví i na SÚKL.
Michaela Koubová
