Vypořádat se s epidemií covidu bude ještě těžká práce. Index PES ztratil veškerou vypovídající hodnotu, totéž platí i pro sektorová omezení a pravidla provozu. Nejlepší by bylo vrátit se k řízenému, kontrolovanému spouštění jednotlivých sektorů ve vlnách. Pokud jde o vakcinaci, je důležité držet se přísných procedur respektovaných lékových agentur FDA či EMA a nepodléhat politicky motivovaným svodům Sputniků a čínských vakcín. Podívejme se na obě témata podrobněji.
Pandemie, že by PSA nevyhnal…
Už více než tři týdny je index protiepidemického systému PES na stupni 4. A už druhý měsíc setrváváme v „semilockdownu“, zavřena je většina obchodů, služeb, velmi omezeně funguje školní vzdělávání. S velkou nadějí jsme před koncem minulého roku zahájili jednání o nové podobě tabulky PES 3.0, navzdory svátečnímu času zapojili všechny asociace a zástupce sektorů, abychom společnými silami dosáhli nových podmínek pro otevření škol a ekonomiky, a to za doprovodu triády mandatorních opatření AG testy – omezení maximální kapacity – evidence a trasovatelnost.
Vláda se posléze vlivem zpomalujícího se „brždění“ pandemie a stagnace v počtech vážných hospitalizovaných případů, ale také v důsledku detekce nových variant mutací virového genomu, rozhodla veškerá dohodnutá opatření odložit na neurčito. Jakkoli z dosavadních klinických dat nevyplývá, že by tyto varianty způsobovaly závažnější onemocnění nebo unikaly účinku vakcín, byl PES 3.0 zmražen na podobnou teplotu, jakou pro distribuci vyžaduje vakcína společnosti Pfizer/BioNTech…
Navíc k dosavadním parametrům, z nichž se počítá celkový index PES, přibyl jeden další – počet hospitalizovaných v nemocnicích. Ukázalo se ovšem záhy, že tento parametr je tak zásadním stavidlem, že dosažení prahového počtu 3000 hospitalizací nelze očekávat dříve než začátkem března. Index PES jako takový tedy ztratil veškerou vypovídající hodnotu, totéž platí i pro sektorová omezení a pravidla provozu – přestala definitivně dýchat s vývojem pandemie a významně bohužel klesá i obecná míra compliance s pravidly.
Jakkoli mám pochopení pro klinická data, pro obavy z další eskalace pandemie či prostě jen pro rizika plynoucí z faktu významného omezení zdravotní péče v regionech, je nutné nabídnout firmám a podnikatelům nějaký nový horizont událostí.
Za nejvhodnější považuji vrátit se k variantě, vyzkoušené na jaře 2020 pod taktovkou doc. Maďara, tj. k řízenému, kontrolovanému spouštění jednotlivých sektorů ve vlnách.
Je absolutní prioritou, aby se do škol na konci února vrátili žáci a studenti, kteří již ztratili příliš mnoho času mimo školu. Musí ale tentokrát jít o mobilitu bezpečnou, proto je zapotřebí přistoupit k pravidelnému (neinvazivnímu) AG testování ve školách. Poté s odstupem týdnů lze za přísných podmínek spouštět další sektory podnikání a zároveň hledat cesty, jak podnikatelé mohou pomoci širšímu testování a podpořit zavedená pravidla. Bez tvrdých garancí bezpečnosti provozu v podobě povinných AG testů, respirátorů FFP2 či omezení kapacity to ale bude stěží možné, neboť efekt očkování se v březnu a dubnu ještě v populaci nijak zásadně neprojeví.
Vakcína jako politická svátost
Před rokem by si člověk stěží představil, jak atraktivním tématem může být ten fantastický kousek vědy zvaný „vakcína“. Kolem vakcinace se nám teď rozpoutala doslova velká politická reality show, ve které jde věda a medicína poněkud stranou. Místo toho jsme svědky excentrického stavění velkých a ještě větších očkovacích center, umělých sporů o kapacity mezi centry a praktickými lékaři, mesiášsky laděných proslovů politiků napříč politickým spektrem a fotografií jejich odhalených ramen…
Situaci poněkud komplikuje fakt, že není dostatek vakcín. Je to ale opravdu takové překvapení? Evropská komise před pár dny slovy své předsedkyně uznala, že podcenila komplexitu výzkumu, výroby a distribuce v tak rekordně krátkém čase. A aby taky ne! Před rokem byl nápad použít pro vakcínu mechanismus účinku mRNA snem zavřeným v laboratoři, byť některé farmaceutické firmy tuto technologii již dříve vyzkoušely např. v onkologii při kódování nádorových antigenů nebo při přípravě vakcín proti virům (SARS, Zika). Po roce (!) objednávají vlády miliardy dávek účinné vakcíny, na kterou čekají lidé na všech místech planety.
Nikdy nevznikly vakcíny takovou rychlostí, což samozřejmě vede k logickým pochybnostem o jejich bezpečnosti, účinnosti, robustnosti klinických studií apod. I proto je důležité držet se přísných procedur respektovaných lékových agentur FDA či EMA a nepodléhat politicky motivovaným svodům Sputniků a čínských vakcín. Sputnik V má přitom pravděpodobně dobré klinické výsledky, podle časopisu Lancet dokonce 91 procent účinnosti. Zároveň má pouze ruské bumážky, testoval se výhradně na ruské populaci a prozatím nenaplňuje evropské standardy klinických studií. Dokud nebude mít registraci evropské lékové agentury EMA, nemělo by být jeho užití vůbec předmětem vážné debaty. Koneckonců i firmy a podnikatelé v nedávném průzkumu Hospodářské komory jasně preferovaly vakcíny vyrobené v EU a USA před vakcínami z jiných částí světa. A klinický standard jejich vývoje a testování, včetně kredibility registračního procesu je jistě podstatným důvodem tohoto postoje.
Nezapomínejme také, že pro výrobu vakcín v laboratořích potřebujeme daleko více ingrediencí než jen např. mRNA viru. Rychlým pohledem např. do SPC COVID-19 Vaccine Moderna (https://www.ema.europa.eu/en/documents/product-information/covid-19-vaccine-moderna-epar-product-information_cs.pdf) potřebujeme pro mRNA vakcíny i speciální nanočástice lipidů a syntetický cholesterol, do kterých se jako do obálky „zabalí“ vzkaz kódovaný v mRNA. Tyto látky ale nebyly nikdy předtím na trhu poptávány a zpracovávány v tak obrovském množství a krátkém čase a jejich dostupnost je tedy logicky limitována. Potřebujeme ve velkých objemech speciální materiály pro logistiku a distribuci vakcín, velké výrobní kapacity a konečně i dostatek injekčních stříkaček a jehel. Spolupráce jinak si tvrdě konkurujících farmaceutických firem je dnes proto podstatnou částí rychlého řešení.
Jsem si jist, že vakcinace bude nakonec success story. A i přesto, že mnoho věcí šlo na evropské i národní úrovni udělat lépe. Přeji si jen, aby panovalo více pokory ke všem procesům, které předcházejí tomu, že vůbec můžeme populaci očkovat.
Bylo by nanejvýš užitečné, aby politici nevzbuzovali nereálná očekávání, protože proočkování populace bude navzdory vší snaze trvat dlouhé měsíce. Situaci také rozhodně nepomůže svalování viny na EU, farmaceutické firmy či jiného domnělého nepřítele. Vir je kus autentické, kruté přírody a jeho fungování se neřídí počty „lajků“ na Twitteru. Čím déle se budeme chovat iracionálně, tím déle budou umírat lidé. Nepochybuji o tom, že ohledně vakcín na COVID-19 přijdou další zásadní zjištění (délka trvání imunitní odpovědi, účinnost vakcíny na různé mutace viru apod.), stejně tak ovšem nepochybuji o tom, že na ně věda a medicína najde dříve či později vhodné odpovědi.
Ivo Hlaváč
