Babišovy audity si vyžádala Evropská komise na českou objednávku

Evropská komise má absolutně negativní názor na české zdravotnictví, tvrdil ministr financí za hnutí ANO Andrej Babiš v České televizi. Nám se ale nepodařilo najít jediný dokument, který by tato silná slova potvrzoval. Foto: Alex Běhounek/Mediafax

Pokud bude muset vracet české zdravotnictví několik desítek miliónů korun zpátky Evropské unii kvůli auditům, které v současnosti probíhají ve dvacítce nemocnic, můžeme si za to my sami a nikoliv Evropa. Byly to hlasy z České republiky, které Brusel vyslyšel a jsou to čeští auditoři, jejichž předpojatý přístup ukázala nahrávka, o níž jako první v pondělí informoval náš partnerský web Česká justice.cz a jejíž pravost na druhý den muselo potvrdit i ministerstvo financí.

Podle informací Zdravotnického deníku požadavek na provedení „super“ auditu skutečně vzešel ze strany Evropské komise na základě tzv. přerušujícího dopisu z 25. dubna, kterým byly pozastaveny platby v rámci Integrovaného operačního programu (IOP)  „Služby v oblasti veřejného zdraví“. Zajímavé jsou údajné důvody. Na prvním místě je uveden jeden z dílů Reportérů ČT, na druhém evropská studie o korupci a až nakonec nesrovnalosti v projektech z oblasti zdravotnictví regionálních operačních programů Severozápad a Střední Čechy (ROP SZ a ROP SČ).

Na zmíněnou evropskou zprávu o korupci se odvolával ministr financí Andrej Babiš v České televizi, kde se v pondělních Událostech dramaticky střetl s šéfem zdravotnického resortu Svatoplukem Němečkem. Podle Babiše chce Evropská komise super audit, protože považuje české zdravotnictví za zkorumpované. „Evropská komise má absolutně negativní názor na české zdravotnictví,“ tvrdil ministr v televizi. Nic takového ale nelze najít v žádném oficiálním vyjádření komise, dokonce ani v žádném pracovním materiálu.

Evropská zpráva o korupci

Jak je ale postavena samotná zpráva z října loňského roku, nazvaná Study on Corruption in the Healthcare Sector (Studie o korupci ve zdravotnictví), na níž se odvolává nejen Andrej Babiš, ale i některá média? Hned v úvodu je zdůrazněno, že informace a pohledy autorů nemusí nutně odrážet mínění Komise, ta „negarantuje správnost dat obsažených ve studii“ a odmítá za ně nést jakoukoliv odpovědnost.  Na začátku zprávy také zaujmou údaje průzkumu Eurobarometru o vnímání korupce občany EU.  Zatímco Češi na otázku, zda si myslí, že je korupce ve zdravotnictví rozšířená, říkají ano ve více než padesáti procentech, na další otázku, kde mají přiznat, zda je někdo chtěl v posledních 12 měsících ke korupci zlákat, odpovídají ano už v méně než čtyřech procentech.

Autoři studie o korupci najali pomocníky, kteří v každé členské zemi kontaktovali několik osob, v případě České republiky tři, s nimiž vedli důkladný rozhovor.  Zpovídaní měli reprezentovat různé účastníky zdravotnického systému a protikorupčních aktivit. Kdo konkrétně byl osloven, známo ale není. Dalším úkolem výzkumníků bylo v každé zemi sesbírat a popsat tři až šest případů korupce ve zdravotnictví a také najít dobré a špatné příklady jak jí zvládat.  Výsledkem pak je popis situace v každé zemi a 86 kazuistik, z nichž pět pochází z České republiky. Jsme na tom lépe například než Holandsko (má šest kazuistik) a stejně jako třeba Polsko, ale nějaký vroubek mají všichni. Čtyři české kazuistiky se týkají pořizovaní přístrojů přesně tak, jak o nich informovala naše média. Jedna kazuistika označuje bývalého náměstka ministra Marka Šnajdra jako Richelieu českého zdravotnictví. Komické je, že mu vlastně zpráva nepřisuzuje žádný konkrétní „zločin“, pouze konstatuje, že působil jako náměstek ministra zdravotnictví a současně jako předseda správní rady VZP. Český zdravotnický systém je postaven na provázanosti vedení resortu s možností spoluřídit veřejnoprávní pojišťovny. Je na politickou debatu, zda je to dobře, nebo špatně, ale náměstci ministra zdravotnictví seděli ve správních radách VZP před i po kritizovaném Šnajdrovi. Jestliže tedy Andrej Babiš tvrdí, že „report z října 2013 jasně říká, že české zdravotnictví řídí pan Richelieu pan Šnajdr,“ je třeba upřesnit, že zpráva jenom popisuje, co se „říká“ v Česku. Mimochodem první, kdo spojení populárního kardinála se jménem Šnajdr použil (a pak stále opakoval) byli lékařští odboráři. „Je však otázkou jestli tenhle Richelieu české zdravotní politiky na ministerstvu končí“, píše o Šnajdrovi místopředseda Lékařského odborového klubu v úvodníku zpravodaje LOK-SČL v dubnu 2009, čtyři a půl roku před evropskou zprávou. Oním místopředsedou byl tehdy Lukáš Velev, ironií osudu současný ředitel Jihlavské nemocnice, který pro ČTK před dvěma dny prohlásil: „Audit byl netransparentní a nestandardní“.

Ředitelé už raději audit nekomentují

Zdravotnický deník hovořil s některými řediteli, ale ti nechtějí své pochybnosti o auditu rozvádět nad rámec svých dosavadních mediálních vystoupení. Nejnovější vyjádření ministra financí Babiše o tom, že nezveřejní výsledky auditu, protože by tím porušil české i evropské zákony, chápou jako vzkaz, že mají raději mlčet.

Mimo záznam však lidé z nemocnic mají mnoho námitek. Například tvrdí, že auditoři postupují podle metodiky Evropské komise, ale ta byla 31. prosinci 2013 zrušena. Kontroly by podle ředitelů měly postupovat podle zákona o kontrole, neboť jde o státní, respektive krajské nemocnice. Mají pocit, že auditoři pod velením náměstka Wagenknechta, provádějí jakýsi statutární či interní audit, kdy postup záleží na uvážení jednotlivé auditora, přičemž mají pochybnosti o kvalitách konkrétních kontrolorů.  Nicméně nepřipadá v úvahu, že bychom cokoliv zatajovali, shodují se ředitelé nemocnic. Auditoři měli k dispozici všechny dokumenty, které se beztak musejí v evropských projektech archivovat.  Zarazila je rychlost auditu, kontroloři se zdrželi v nemocnicích dva až tři dny. „Byla to nejrychlejší kontrola, kterou jsem kdy zažil,“ řekl Zdravotnickému deníku jeden z ředitelů.

Kritika se snáší i na způsob hodnocení nákupů jednotlivých nemocnic, kdy je prý občas srovnáváno nesrovnatelné. Například srovnání s cenou, za kterou nakupuje soukromé zdravotnické zařízení, která je neověřitelná, nebo srovnávání s přístrojem, který je určen pro léčbu jiné diagnózy.  Také prý není správné argumentovat průměrnými cenami v jiných zemích. Je totiž rozdíl, zda je například magnetická resonance dodávána na trh s padesáti prodanými kusy, nebo desetinásobkem.

Divokou diskusi mezi oběma ministry se včera snažil utnout premiér Bohuslav Sobotka, který chce vyčkat na výsledek auditu. Současně vyjádřil obavy z dopadů případných trestů za údajná pochybení jak na rozpočet, tak na bilanci ČR z hlediska čerpání evropských prostředků.
Tomáš Cikrt