Britský systém péče respektuje duševně nemocné, může být inspirací

Hillside v Bushey na předměstí Londýna je domov pro osm klientů: v přízemí je pět ložnic, obývací pokoj, jídelna, kuchyně, prádelna, tři WC, sprcha a koupelna s vanou s polohovacím křeslem. V prvním patře jsou tři ložnice, obývák a kuchyně, příslušenství (WC, sprchový kout a vana). Každá ložnice je vybavena vestavěnou skříní a umyvadlem. Nábytek si pořídí klienti podle sebe, do ložnic zaměstnanci v nepřítomnosti klientů nechodí, jde o soukromý prostor. Foto: archiv

Zmenšení psychiatrických léčeben, vybudování center duševního zdraví, která budou pečovat o pacienta v jeho přirozeném prostředí, a posílení sítě ambulancí. Tak by v kostce měl vypadat systém psychiatrické péče v Česku v roce 2023, kdy má být dovršena jeho reforma. Inspiraci při deinstitucionalizaci péče založené na velkých léčebnách (ta v Dobřanech má 1250 lůžek) lze hledat v zahraničí. Například v 65 milionové Velké Británii nabízí 22 tisíc poskytovatelů desítky druhů služeb pro psychicky nemocné i mentálně postižené a přitom tam nenajdeme žádnou obdobu „velkokapacitní“ české léčebny.

 

Základem tamního systému je informovaný pacient, který si sám volí formu pomoci. „Všechny služby se točí kolem toho, komu je péče poskytována. Na tomto principu je systém založen od roku 2001, kdy se tu začalo s reformou. Před několika desítkami let existovaly v Británii pouze velké léčebny pro desítky pacientů,“ přibližuje Claire Carter, pracující v managementu charity Watford Mencap.

Claire Carter, manažerka charity Watford Mencap. Foto: archiv

Lidé s duševním onemocněním mají v Británii vždy dostatek zdrojů informací o tom, jaké formy péče mohou čerpat a na co mají nárok. Existuje tu celá řada informačních linek, poradců a také kompletní internetová databáze poskytovatelů služeb s popisem, včetně podrobných výsledků inspekcí (www.nhs.uk). Tady je také u každého z psychických onemocnění shrnuto, jak bývá léčeno a které služby se na něj zaměřují.

Ve stručnosti: základní diagnóza probíhá u GP (general practitioner – všeobecný praktický lékař), který v případě potřeby pošle pacienta ke specialistovi. Pokud jde o akutní případ a je nutná hospitalizace, musí být dobrovolná a probíhá jen po nezbytnou dobu (nejde tedy o obdobu českých léčeben, kde je průměrná doba pobytu jednoho pacienta 76 dní). Výjimečně pak může být pacient hospitalizován proti své vůli, pokud ohrožuje sebe či své okolí, a to na maximálně 72 hodin, případně (např. u problematických drogově závislých) 28 dní. Běžně ale pacient čerpá péči v okolí svého bydliště, kde si zvolí, zda chce, aby mu byla pomoc poskytnuta doma, zda bude docházet do některého z center nebo se např. přestěhuje do zařízení s kompletní péčí.

Na směně (během dne jsou dvě, 7 – 15 hod, 14 – 22 hod) jsou 2-3 zaměstnanci plus manažer (9-17 hod), přes noc jeden přespává pro případ, když někdo něco potřebuje. Pracovníci zajišťují osobní hygienu, úklid, prádlo, vaření, chodí s klienty do banky, na osobni nákupy, na různé aktivity (fotbal, kostel, výlety, berou je na dovolenou, k lékařům…)
Na směně (během dne jsou dvě, 7 – 15 hod, 14 – 22 hod) jsou 2-3 zaměstnanci plus manažer (9-17 hod), přes noc jeden přespává pro případ, když někdo něco potřebuje. Pracovníci zajišťují osobní hygienu, úklid, prádlo, vaření, chodí s klienty do banky, na osobni nákupy, na různé aktivity (fotbal, kostel, výlety, berou je na dovolenou, k lékařům…). Foto: archiv

Pokud jde o trvalou péči o mentálně postižené, bývá zajištěna ve formě malých zařízení. Ta jsou umístěna v klasických rodinných domcích, kam na směny docházejí pracovníci. Méně závažní pacienti mohou žít samostatně s tím, že za nimi pomoc dochází dle potřeby.

Rodiny, které se rozhodnou pečovat o postiženého vlastními silami, k tomu mají veškerou myslitelnou podporu. Vedle řady denních center, poradenských služeb, pomoci v domácnosti či organizátorů dovolené je rodina finančně podporována – příspěvky na postiženého činí měsíčně kolem 700 až 1200 liber (průměrný plat je ve VB 1950 liber) s tím, že má rodina nárok na sociální byt s minimálním nájemným a další výhody.

„Anglický systém je založen na maximálním respektu k individualitě a důstojnosti klienta s důrazem na jeho právo rozhodovat o svém životě, což je správné. Na druhé straně v praktickém výkonu povolání pracovníci často narážejí na problém, jak vykonávat povinnosti, tedy respektovat klienta, i když činí nemoudré rozhodnutí, a zároveň zajistit jeho bezpečnost a kvalitu života,“ shrnuje Pavel Kolář, administrativní pracovník denního centra pro vážně mentálně postižené, které funguje při radnici v Harrow.

Michaela Koubová

 

Psychiatrická péče v ČR (2012)

Na psychiatrickou péči jde u nás 2,91 % prostředků na zdravotnictví, v ostatních zemích EU jde o 5-10%.
Počet psychiatrických oddělení v nemocnicích: 30 (1260 lůžek)
Počet psychiatrických nemocnic (léčeben): 18 pro dospělé (8847 lůžek), 3 pro děti (250 lůžek)
Využití psychiatrických lůžek: 93%
Průměrná ošetřovací doba: 76 dní
Počet hospitalizací: 59 385, z toho bylo 18 134 na psychiatrických odděleních v nemocnicích, 39 638 v psychiatrických léčebnách pro dospělé, 1 045 v psychiatrických léčebnách pro děti a 568 v ostatních psychiatrických lůžkových zařízeních.
Stacionáře pro mentálně postižené:
– Ve 41 zařízeních bylo 83 dětí.
– Ve 73 stacionářích pro lidi s psychiatrickým postižením bylo 3 466 pacientů.

Počet pacientů v psychiatrických ambulancích: 578 413, absolvovali celkem 2 833 944 ošetření
Počet invalidních důchodů 1. stupně z důvodu psychiatrické diagnózy: 17 430
Počet invalidních důchodů 2. Stupně: 8 197
Počet invalidních důchodů 3. Stupně: 63 131

Zdroj: ÚZIS