Středa, 21. dubna, 2021

Dokonalostí k sebevraždě a jiné malé velké zprávy

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Touha po dokonalosti vede k sebevražedným sklonům.  Antrax a komunikující bakterie by se mohly stát nadějí v léčbě rakoviny. Kdo se nemůže smát, ztrácí pocit štěstí. Mladý vynálezce vrací lidem dar řeči. Mozkový skener vyvolá obrazy ze zdánlivého zapomnění.

 

SMRTÍCÍ PERFEKCIONALISMUS

Touha po dokonalosti je věčná a neukojitelná. Věděli to už první řečtí filozofové, nyní tuto pravdu znovuobjevuje moderní psychiatrie a psychologie. Tým vědců Yorské univerzity vedený profesorem Gordonem Flettem prokázal, že mezi nikdy nekončící a současně nenaplnitelnou snahou dosáhnout v jakémkoliv lidském snažení dokonalého výsledku a počtem sebevražedných pokusů existuje znepokojivá přímá úměra.

Každoročně spáchá na světě sebevraždu zhruba milion lidí. Podle výzkumu, na kterém se kromě Fletta podílel také Paul Hewitt z British Columbia University a Marnine Heiselová z Western University, v posledních letech mezi sebevrahy vzrůstá podíl architektů a designérů.

„Jedná se o profese, u kterých je nesnadné říct, že odvádějí dokonalou práci,“ vysvětlil profesor Flett. „Vnitřní pochybnosti o kvalitě odváděné práce se kumulují a výsledkem může být nejen vážný stres, ale také sebevražedné pokusy.“

A protože architekti i designéři mají v povaze snažit se dělat věci důkladně, procento jejich úspěšnosti v tom posledním co na tomto světě udělají bývá velmi vysoké. Nedokonané sebevraždy se mezi nimi téměř nevyskytují.

 

SNĚŤ SLEZINNÁ BY MOHLA LÉČIT RAKOVINU

Bacil sněti slezinné, smrtícího antraxu, má pozoruhodnou schopnost zasahovat buňky organismu, který napadne. Proto také patří mezi vůbec nejmrazivější hrozby bakteriologické války. Tým vědců z věhlasného Massachussettského technického institutu se tuto schopnost pokusil využít ve prospěch léčení a zdá se, že s úspěchem.

Bacily antraxu by mohly pomáhat v léčbě rakoviny. Výzkumníci jsou mírně optimističtí. Foto: Wikipedia
Bacily antraxu by mohly pomáhat v léčbě rakoviny. Výzkumníci jsou mírně optimističtí. Foto: Wikipedia

„Toxiny antraxu jsou doslova profesionály v oblasti dopravy velkých enzymatických struktur do buněk,“ říká vedoucí výzkumného týmu Bradley Pentelute. „Náš experiment vychází z předpokladu, že pokud bychom dokázali odbourat toxickou část bacilu, získali bychom maximálně efektivní způsob jak dostávat zejména do jater léky zastavující v nich rakovinné bujení.“

Vědcům se podařilo ve struktuře antraxu „zablokovat“ proteiny označované jako LF (lethal factor) a EF (edema factor), které jsou skutečnými zabijáky. Teď stojí před dalším problémem: Jak antrax přimět, aby přepravoval léčivé substance.

„Máme zkušenosti z analogickým výzkumem zaměřeným na léčení rakoviny plic,“ uvedl Pentelute. „Proto jsem nejen já, ale i mí kolegové mírně optimistický. Čeká nás ale ještě mnoho práce.“

 

NÁDOROVÉ BUŇKY SI NAŘÍDÍ SMRT

Vědci Missouri University se domnívají, že by proti nádorovým buňkám bylo možné využít molekuly komunikačního systému bakterií. Senthil Kumar z Laboratoře komparativní onkologie a epigenetiky a jeho kolegové věří, že tímto bakteriálním komunikačním systémem, označovaným jako quorum sensing, bude možné nařizovat nádorovým buňkám co mají dělat, dokonce i to, že mají zemřít.

Podle Kumara bakterie během infekce vypouštějí molekuly, jejichž prostřednictvím navzájem komunikují. Typ vypouštěných molekul přitom určuje další chování bakterií. Ty se mohou začít množit, mohou se bránit před imunitním systémem anebo mohou zastavit svou invazi. Kumar společně se svými kolegy zjistil, že když vypustí molekulu, s níž si bakterie signalizují „zastav infekci“, na nádorové buňky, začnou se tyto buňky přestanou šířit a dokonce začnou umírat.

Ve studii publikované online časopisem PLoS ONE vyzkoušeli bakteriální komunikační molekuly O-DDHSL  na kultuře lidských buněk velmi vražedného nádoru slinivky. Po aplikaci látky O-DDHSL se buňky nádoru slinivky přestaly množit, přestaly se šířit a začaly umírat.

 

KDO SE NEMŮŽE SMÁT, PŘICHÁZÍ O POCIT ŠTĚSTÍ

Ve srovnání s jinými živými tvory je lidská tvář uzpůsobená k vyjádření mimořádného spektra emocí. Mimika je univerzálně srozumitelnou řečí. Jak dokázal výzkum vědců z oregonské univerzity, schopnost vyjadřovat jejím prostřednictvím emoce přímo ovlivňuje lidskou schopnost emoce prožívat.

 

Schopnost smát se je přímo úměrná schopnosti prožít pocit štěstí. Foto: Studica
Schopnost smát se je přímo úměrná schopnosti prožít pocit štěstí. Foto: Studica

Výzkum, který vedla doktorka Kathleen Bogartová, odstartoval jiný znepokojivý průzkum. Podle jeho výsledků se rok od roku zhoršuje psychický stav pacientů trpících Parkinsonovou chorobou, kterých je jen ve Spojených státech na čtvrt milionu. Stále větší procento z nich trpí depresemi. Ty se původně přičítaly Parkinsonově chorobě jako takové a lékaři je zahrnovali mezi vedlejší příznaky. Zkoumání ale dokázalo, že za zvýšeným výskytem depresí u parkinsoniků je neschopnost projevovat mimikou emoce.

„Lidé, kteří onemocněli Parkinsonovou chorobou, trpí také paralýzou obličejového svalstva,“ říká Bogartová. „To na jedné straně znemožňuje dávat najevo pozitivní prožitky a pocity, které obecně označujeme jako štěstí. Jejich okolí to považuje za projev negativity. Tento předsudek potom parkinsoniky uzavírá dál a dál do bludného kruhu lhostejnosti a emoční chudoby.“

Dokud se ale nepodaří nalézt efektivní lék na Parkinsonovu chorobu, nelze tuto smutnou situaci nijak změnit. Jediným řešením zůstává to, čeho je nejméně: pochopení a vstřícnosti.

 

ŠESTNÁCTILETÝ VYNÁLEZCE VRACÍ LIDEM ŘEČ

Mladý indický vynálezce představil technologii, která lidem postiženým ztrátou schopnosti mluvit vrací hlas. TALK převádí dech nemocného na signály Morseovy abecedy a převádí je do hlasového výstupu.

 Stephen Hawking je nejznámější člověk s rozvinutou amyotrofickou laterální sklerózou. Vážné problémy s řečí způsobené nemocí nebo úrazem má celkově asi 1,4 % lidské populace. Pomoc v podobě mluvícího zařízení Stephena Hawkinga pro každého z nich je nemyslitelná ani v bohaté Evropě, natož v rychle se rozvíjející, ale celkově přesto chudé zemi, jako je Indie. A přesto (nebo právě proto) se právě v Indii narodil mladík, který dal lidem stiženým němotou naději, že budou moct komunikovat alespoň tak jako věhlasný fyzik.


 Infografika vysvětlující fungování technologie TALK. Repro: Google Science Fair

Infografika vysvětlující fungování technologie TALK. Repro: Google Science Fair

 Šestnáctiletý Arsh Shah Dilbagi vyvinul zařízení, které je schopno převést dechové projevy na mluvenou řeč. A celé to stojí pouhých osmdesát dolarů, což je cena prototypu. Zařízení dal jméno TALK. Základem technologie je MEMS mikrofon. Jde o vysoce citlivé zařízení, jehož mikrofonní membrána je i s předzesilovačem integrována přímo na křemíkový čip. Tato soustava dokáže rozeznat změny v dechu a převést je na tečky a čárky morseovky a dále prostřednictvím modulátoru na hlas, k dispozici jsou už jak mužské tak ženské. Ze srovnání se zařízením, kterým disponuje slavný astrofyzik tedy, jak trefně poznamenal bystrý glosátor, TALK vychází jako trabant ze srovnání s Porsche, ale i tak může být užitečné. Je levné, nenáročné a díky ní mohou mluvit i ti nejchudší podobně postižení. Zařízení prozatím prošlo testy v nemocnici Sira Ganga Rama v Novém Díllí na pacientech ochrnutých kvůli encefalopatologii a prozatím se jeví jako životaschopná inovace. Pacienti, kteří TALK zkoušeli, bez problémů dokázali formulovat základní informativní věty. Vývoj TALK umožnila soutěž Google Science Fair, která podporuje mladé talentované lidi po celém světě. Dilbagimu se podařilo postoupit až do finálové patnáctky. Už to samo o sobě jeho vynálezu zajišťuje dostatečnou popularitu a dozajista také zájem investorů, jejichž finanční prostředky by mohly pomoct zavést technologii TALK do běžného užívání.

 

MOZKOVÝ SKENER VYVOLÁ ZASUTÉ OBRAZY Z E ZDÁNLIVÉHO ZAPOMNĚNÍ

Světlo světa spatřila technologie, která umi rekonstruovat obrazy skryté hluboko v lidské paměti. Mozkový skener dokáže namalovat například zdánlivě zapomenuté sny.

Mozkový skener dokáže z paměti vylovit obrazy, které člověk zahlédl jen mžikem oka nebo viděl ve snu. Repro: Start-up.cz
Mozkový skener dokáže z paměti vylovit obrazy, které člověk zahlédl jen mžikem oka nebo viděl ve snu. Repro: Start-up.cz

„Jedná se úplně nový způsob čtení lidské mysli,“ uvedl vedoucí týmu, který technologii uvedl do života Marvin Chun, profesor neurobiologie na Yale University, který spolupracoval především s Brice Kuhlem z New York University a Alanem Cowenem z kalifornské univerzity v Berkeley.

Dosavadní mozkové skenery dokázaly z hlubin mozku vylovit například jednou viděné a zapomenuté obrazy lidí a věcí. Uměly ale zjistit pouze že člověk viděl dům nebo člověka, nikoliv ale jaký dům nebo kterého člověka.  Technologie, založená na známém principu magnetické rezonance, umí díky novému softwaru víc. Dokáže data z MRI převést do vizualizované podoby. Jednoduše řečeno – vykreslí to co jsme jednou viděli a zdánlivě zapomněli. Sice ne plně, ale přesto dostatečně zřetelně.

Celkem třem stovkám lidí během testu sledovanému skenery ukázali celkem šest obrázků. Potom se prostřednictvím skenerů pokusili tyto obrázky vylovit z paměťových cest. Výsledky byly pozoruhodné. Otevírá se tak cesta jak například dát podobu obrazům, které člověk vidí ve snu – to by mohli ocenit nejen snoví umělci, ale také psychologové a psychiatři. Schopnosti nového skeneru ale ocení třeba policisté nebo rozvědčíci. Mozek si totiž pamatuje i to co člověk viděl jen mžiknutím oka a rozumově si to nedokáže vybavit. Skener dokáže tyto zasuté vjemy zhmotnit.

 

Ondřej Fér, Start-up.cz

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY