Čtvrtek, 5. srpna, 2021

Hry trénující mozek? Nejsou důkazy, že zabrání ztrátě paměti, píší vědci

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Hry, které podle svých tvůrců i některých studií posilují mozek, tzv. brain games, jsou postaveny na vodě. Alespoň si to myslí 73 psychologů a neurologů z celého světa, kteří podepsali otevřený dopis s tím, že pro tvrzení ohledně možnosti hrami zpomalit či zastavit ztrátu paměti ve stáří nejsou vědecké důkazy.

 

„Mnoho vědců se otřese, když vidí veselé inzeráty, které slibují zlepšení v rychlosti a efektivitě kognitivních procesů a přímo dramatických pokrocích v „inteligenci“,“ uvádějí odborníci v otevřeném dopise s tím, že podobná přehnaná či zavádějící tvrzení zneužívají obav lidí ze ztráty paměti ke komerčním účelům. „Jestli je hodina, kterou člověk stráví sám u počítače u těchto cvičení, hodinou, kterou nestráví procházkou, učením italštiny, zkoušením nového receptu nebo hraním s vnoučaty, tak to za to asi nestojí,“ píšou autoři dopisu.

„Dodnes máme pramálo důkazů o tom, že by typ trénování, s nímž přicházejí tyto produkty, měl obecný efekt na každodenní život. Co nás znepokojuje, je to, že starší lidé činí rozhodnutí, jak utratí peníze a stráví svůj volný čas, na základě informací, které nejsou dostatečně podloženy,“ míní Laura Carstensenová, ředitelka pro deník Guardian stanfordského centra pro dlouhověkost, která zřejmě za dopisem stojí.

Princip her posilujících mozek stojí na předpokladu, že jde obsah naší hlavy trénovat stejně jako svaly v posilovně. Díky cvičením by se ovšem neměla zlepšit jen schopnost zvládnout danou hru, ale kognitivní schopnosti obecně.

Asi nejvíce přitom odborníky znepokojuje tvrzení, že hry mohou zabránit vzniku Alzheimerovy choroby nebo její průběh zvrátit. Částečně to dokazuje například výzkum zveřejněný v roce 2012 v časopise Archives of Neurology. Podle něj hraní her, ovšem nejen těch počítačových, společně se čtením a psaním snižuje produkci amyloidu, bílkoviny, o níž se předpokládá, že způsobuje Alzheimerovu chorobu. Letos v létě pak v časopise Nature Communications vyšla ještě překvapivější studie, podle níž dokonce hraní mozek posilujících počítačových her u seniorů zmírňuje deprese a dokonce někdy působí lépe než antidepresiva.

Odpůrci toho, že hry skutečně pomáhají, ovšem namítají, že analýza celkem 23 různých studií zabývajících se tématem neprokázala jasný výsledek. Navíc výzkumy, které zjistily, že hry nezlepšují celkové schopnosti, byly méně často publikovány.

Zakladatel společnosti Posit Science, která vyvíjí programy zaměřené na posilování mozku, emeritní profesor univerzity v San Franciscu Michael Merzenich si ovšem za efektem stojí. „Souhlasíme, že některé komerční produkty a distributoři her, které mají posilovat mozek, mají pro svá tvrzení omezené vědecké důkazy. Náš produkt, BrainHQ, spoléhá na zostřování senzorického vnímání pro zlepšení kognitivních schopností. Podporuje to přes 70 kontrolovaných náhodně přidělených studií,“ oponuje Merzenich.

Zastáncem možného přínosu her jsou paradoxně i někteří signatáři dopisu. Jedním z nich je Adam Gazzaley, profesor neurověd na univerzitě v San Franciscu a spoluzakladatel společnosti Akili Interactive Labs, která hry vyvíjí. „Při výzkumu jsme byli svědky signálů, že tu efekt je. Z toho pohledu jsem optimista. Jenže jsme stále v plenkách a je tu hodně práce, kterou musíme udělat, aby naše tvrzení byla přesvědčivější. Z tohoto úhlu pohledu bych byl konzervativní,“ uzavírá Gazzaley.

První mozek posilující videohry začaly vznikat už na konci 70. let, kdy soubor hlavolamů s názvem Brain Games vydala společnost Atari. Podobné hry dnes vyrábí například Nintendo, specializuje se na ně firma Lumosity či Cogmed. Většinou se zaměřují buď na děti, nebo na seniory. Odvětví je přitom na vzestupu – hry cvičící mozek vydělají společnostem ročně kolem 810 milionů liber, tedy 28,5 miliardy korun. Předpokládá se, že v roce 2020 už by mohlo jít o více než 131 miliard.

-mk-

Máte pocit, že je tento obrázek poněkud pohyblivý? Není. To Vás jen mozek ošálil. Foto: archiv
Ještě jednou ve větším vydání. Už se Vám obrázek hýbe? Foto: archiv

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY