Neděle, 5. prosince, 2021

Miroslav Ryska: Ovlivnit výběr projektů bude nyní těžší

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Na konci srpna spustila provoz Agentura pro zdravotnický výzkum ČR, která tak nahrazuje Interní grantovou agenturu ministerstva zdravotnictví. Od své předchůdkyně se liší nejen pravomocemi, ale také hodnocením v rámci devíti panelů zaměřených na různé oblasti medicíny.

Ty zároveň budou podle předsedy Agentury pro zdravotnický výzkum profesora Miroslava Rysky multioborovější.

 

Můžete shrnout důvody, proč již Interní grantová agentura ministerstva zdravotnictví (IGA) nevyhovovala a byla transformována v Agenturu pro zdravotnický výzkum ČR (AZV ČR)?

Celý aplikovaný výzkum v biomedicíně nebyl a ani není pro ministerstvo zdravotnictví prioritou.  IGA byla po celou dobu svého trvání pouze poradním sborem ministra. Hodnotící systém i způsob spravování neodpovídaly současným požadavkům kladeným na veřejnou soutěž o alokaci prostředků na žádosti o granty na aplikovaný výzkum v biomedicíně.

Nyní tedy agentura povýšila z poradního orgánu na organizační složku státu. Co to pro vás v praxi znamená?

Kopírujeme osvědčenou strukturu Grantové agentury ČR (GA ČR) s tím rozdílem, že GA ČR, která v současnosti financuje v ČR základní výzkum, je samostatnou rozpočtovou kapitolou, zatímco AZV ČR je organizační složkou státu, která spadá pod ministra zdravotnictví. Považujeme toto uspořádání, v souladu s přáním lékařské a akademické obce, za první krok. V následujícím kroku bychom rádi docílili, že se AZV také stane samostatnou rozpočtovou kapitolou.

AZV ČR přešla z oborového hodnocení na panelové. Proč?

Panely kopírují priority národní politiky vlády ČR, která byla schválena loni na konci dubna. Transformace byla kromě jiného urychlena i tím, že byly vysloveny nové národní priority výzkumu a inovací, které vyžadují jiný pohled na hodnocení. Právě to panely umožňují. Mají také větší pravomoci, než měly oborové komise. Ty sdružovaly příbuzné obory v medicíně a jejich členové hodnotili žádosti, průběžné a závěrečné zprávy. Panely oproti tomu znamenají, že se upřednostňuje problémová složka – umožňují multidisciplinární pohled. Problém už není řešen v rámci jednoho, ale více oborů. Návrhy projektů posuzují všichni členové panelu, zatímco u oborového pojetí to hodnotil jen zpravodaj a pak jednotliví oponenti.

Oponent je nyní vybraný náhodně.

Ano. Dříve ho určovala oborová komise. Nyní je to transparentnější v tom smyslu, že možnost negativně či pozitivně ovlivnit žádost je výrazně menší. Každý návrh projekt bude hodnocen nejen členy panelů, ale dalšími třemi oponenty, z nichž minimálně jeden bude zahraniční.

Navíc vy jako předseda ani nikdo z předsednictva nesmí žádosti podávat.

Podle zadávací dokumentace nesmí být řešitelem ani člen předsednictva, ani člen vědecké rady či předseda odborného hodnotícího panelu. Mohou být spoluřešiteli, ale nejlépe je být pouze členem týmu. Problém je, že do panelů byli vybráni členové na základě doporučení výzkumných ústavů, fakult a ústavů Akademie věd ČR. Jde o představitele naší vědy. To znamená, že pokud by nemohli vůbec aplikovat, tedy být součástí projektu, nebylo by to správné, protože by tím pádem ti nejlepší nesměli mít žádný projekt.

Můžete popsat, jak bude nově výběr projektů vypadat?

Do celkem devíti panelů se přihlásili jednotliví žadatelé o profinancování projektů. Panely se nejdřív musí seznámit se všemi projekty. Je tu složitý mechanismus, který je součástí zadávací dokumentace, při němž je určitá část projektů členy panelu vyřazena jako nekvalitní. Právě tady je zodpovědnost i pravomoci panelů větší než u oborových komisí, dříve se to takto nedělalo. Do dalšího hodnocení se dostává dejme tomu 70 procent žádostí. Ty absolvují první kolo hodnocení a vybrané postoupí do druhého kola, kde už je i zahraniční oponent. Hodnocení je tady tedy ve srovnání s IGA výrazně objektivnější a transparentnější.

Z kolika žádostí budete nyní vybírat?

Od konce června do prvního září se mohly podávat návrhy projektů. Máme necelých 700 žádostí na období 2015 až 2019, to znamená celkem na čtyři roky a osm měsíců. Hodnotící doba je předepsaná zákonem a musí být ukončena do konce března. V dubnu by se u vybraných projektů měly podepisovat smlouvy s poskytovateli, tedy zařízeními, která o grant žádala. Od 1. května už by projekty měly být financovány. Na příští rok připravíme další soutěž, doba řešení bude o rok kratší.

Jakou částku ročně rozdělíte?

To se takto nedá říct. Agentura připravuje po administrativní stránce soutěž a zajišťuje průběh hodnocení návrhů projektů. Finance na vybrané projekty hradí ministerstvo zdravotnictví. To dostává na pokrytí jak nových, tak i probíhajících projektů téměř miliardu korun. Jedná se o účelovou podporu výzkumu, kterou dostává z celkového balíku peněz, který má k dispozici Rada vlády pro vědu, výzkum a inovaci.

Panely AZV ČR

Metabolické a endokrinní choroby

Choroby oběhové soustavy

Nádorové choroby

Neurovědy a duševní zdraví

Poruchy imunity a infekční choroby

Poruchy orgánové funkce a úrazová a intenzivní medicína

Věkově specifické skupiny chorob

Biomedicínské technologie

Preventivní medicína a ošetřovatelství

Kolik prostředků tedy rozdělíte na pokrytí nákladů vybraných projektů z probíhající soutěže v příštím roce?

350 až 400 milionů korun.

A kolik zamýšlíte vybrat projektů?

Odhadem se bude jednat asi o 200 až 250.

V jakých cenových hranicích?

Cenové hranice nejsou. Je tam jediné kritérium, a to je odbornost. Ale do odbornosti spadá i to, jak  je tým připraven – nepočítáme s tím, že bychom výrazněji podporovali investice. Týmy a pracoviště  by měly být pokud možno co nejvíce vybavené na řešení předkládaného projektu. Nikde tedy není  explicitně daná výše nákladů, která by tvořila strop u jednotlivého projektu

Narážíte v současném nastavení agentury na nějaké problémy? Například rozlišení aplikovaného a základního výzkumu.

Ano. První nápad byl, že by se měl aplikovaný výzkum v biomedicíně spojit se základním, který financuje v současné době GA ČR. To máme i výhledově na mysli a bylo by to z řady hledisek výrazné zlepšení. Nedocházelo by nejen k potencionálnímu překryvu projektů, ale zmenšilo by to i riziko, že dobrý projekt bude vyřazen jen proto, že GA ČR řekne, že jde o aplikovaný výzkum, zatímco AZV ho označí za výzkum základní a pošle ho zpátky. Je mnohdy velmi obtížné najít přesnou hranici mezi základním a aplikovaným výzkumem v biomedicíně. Budeme také ještě jednat s Technologickou agenturou ČR, protože máme, byť v malém množství, hlášeny i projekty z oblasti technologií a materiálů v medicíně. Tam je tedy třeba se domluvit, kde bude hranice.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY