Sněmovna pustila do dalšího čtení dva zdravotnické zákony a schválila pojistné plány

Zákony parlamentu představil osobně ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Zatím má za sebou první úspěšné kolo, ale čeká ho tvrdá diskuse ve výboru sněmovny. Foto: Tomáš Cikrt

V úterý 21. října v poslanecké sněmovně hladce prošly v prvním čtení novely zákona o ochraně veřejného zdraví a zákona o léčivech.  Poslanci se shodli na tom, že normy je nutné přijmout, ale že o nich bude třeba ještě podrobně debatovat zejména na zdravotním výboru. Sněmovna také schválila zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven ovšem teprve pro rok 2014. Ministerstvo zdravotnictví slíbilo, že plány na příští rok předloží do konce čtvrtletí 2015.

 

Všechny projednávané normy byly vládními návrhy, které sněmovně předkládal osobně šéf resortu Svatopluk Němeček (ČSSD).

Hygienický zákon obsahuje rozsáhlé změny

Novela zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví je poměrně rozsáhlá, protože nejen reaguje změny v praxi, ale také na celou řadu jiných zákonů. Například:

Vymezuje skutkové podstaty správních deliktů na úseku ochrany veřejného zdraví.

Snižuje byrokratickou zátěž osob, zejména v oblasti ochrany zdraví při práci.

Rozšiřuje oblast podpory zdraví a zdravého životního stylu – nově se tu upravují úkoly Ministerstva zdravotnictví i krajských hygienických stanic a zapojují se i jednotlivé kraje.

V návaznosti na mezinárodní zdravotní řád doplňuje opatření k ochraně před zavlečením vysoce nakažlivých infekčních onemocnění ze zahraničí.

Vkládá se definice pravidelného očkování a doplňuje povinnost zařízení, kterým je na základě rozhodnutí soudu svěřena péče o osoby ve věku do dovršení 15 let, zajistit u nich provedení pravidelných očkování. Navazující novela zákona o přestupcích též reaguje na poznatky z rozhodovací činnosti soudů v této oblasti a specifikuje zvláštní skutkové podstaty související s pravidelným zvláštním a mimořádným očkováním.

V oblasti ochrany zdraví při práci se ve druhé nerizikové kategorii upravují povinnosti zaměstnavatelů a oprávnění orgánů ochrany veřejného zdraví včetně oprávnění uložit provedení objektivizace skutečné míry zátěže zaměstnance rizikovými faktory.

Řeší oprávnění orgánů ochrany veřejného zdraví zakázat používání vody, která nesplňuje jakost pitné vody.

V rozpravě vystoupila Soňa Marková (KSČM) obrátila pozornost k negativnímu stanovisku ombudsmanky, která kritizuje část zákona, rozšiřující informační povinnost u HIV pozitivních osob a zavádějící povinné testování na přítomnost viru HIV. „Informace o nosičství viru HIV a onemocnění AIDS není běžným údajem o zdravotním stavu, jelikož tato informace vede ke stigmatizaci osoby. U okolí vzbuzuje toto onemocnění silné reakce, a to především z toho důvodu, že ho mají lidé spojeno s rizikovou sexuální aktivitou, užíváním drog, smrtí a nákazou. Stigmatizace osob může vést ke stereotypům, stereotypy k předsudkům a předsudky k diskriminaci,“ tlumočila stanovisko ombudsmanky poslankyně Marková. Podle ní je nejasné i vymezení podmínek informační povinnosti. Příslušné ustanovení zákona hovoří o informační povinnosti při přijetí do zařízení. Zákon ale neuvádí, co přesně se považuje za okamžik přijetí.

Poslankyně za KSČM také upozornila na to, že projednávaný zákon novelizuje chemický zákon. Podle ní by například měla být požadována stejná odbornost pro práci s biocidním či pesticidním přípravkem. „Je to hodně složité, přesto doufám, že se s tím v rámci výboru nějakým způsobem vyrovnáme,“ uvedla Marková.

Exministr zdravotnictví Leoš Heger odmítl případné snahy zkracovat lhůty k projednávání zákona. „Zcela jistě lze očekávat i nějaké reakce ze strany veřejnosti, protože ten zákon otevírá velmi choulostivé téma hygieny hluku. Už se ozvaly některé hlasy ze strany lidí, kteří by si přáli nepovinná očkování. Takže je na místě, aby ten zákon byl opravdu projednán s dostatečnou časovou rezervou,“prohlásil ve sněmovně Heger.

Další poslanci – lékaři reagovali nesouhlasně na názory ombudsmanky a přidali zkušenosti ze své praxe. „Sám jsem operoval tři pacienty, kteří byli HIV pozitivní. Vím, že je to velice problematické. Vzal jsem tu roli na sebe, protože jsem tím nechtěl nějak postihnout svoje podřízené. Myslím si, že to je opravdu jedna z věcí, které paní ombudsmanka zřejmě nebyla schopna docenit.,“ řekl profesor Rom Kostřica (TOP 09).  „Připomenu jenom to, že sám jsem kdysi pracoval v zahraničí, kde se přijímali pacienti s touto diagnózou. A opatření, která se dělala při jejich ošetřování a operování, jsou velmi, velmi zásadní a my je vlastně vůbec nemáme, protože pokud to víte nebo nevíte, u porodu pacientka nemusí mít vyšetřeno HIV. A je to problém veliký nejenom pro ni, pro její dítě, ale i pro ten ošetřující personál od té poslední uklízečky až po toho ošetřujícího lékaře,“ vysvětlil docent Bohuslav Svoboda (ODS).

Z přítomných 148 bylo 147 poslanců pro propuštění zákona o ochraně veřejného zdraví do dalšího čtení .

Zákon o léčivech sebere 1,7 miliardy SÚKLu

Novela zákona č. 378/2007 Sb. O léčivech je stručná a má jediný cíl: jednorázově převést peníze ze zvláštního účtu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) na příjmový účet státního rozpočtu. Jedná se o finanční prostředky, které  ústav získává jako náhradu za provedení odborných úkonů od subjektů, na jejichž žádost tyto úkony provádí, zjednodušeně řečeno jsou to například peníze, které musejí farmaceutické firmy zaplatit, aby byly jejich léky registrovány. Peníze, které stát získá z účtu SÚKL, by měly by směřovat do veřejného zdravotního pojištění jako součást kompenzace výpadků příjmů poskytovatelů zdravotních služeb v důsledku zrušení většiny regulačních poplatků.  Ministr zdravotnictví ve sněmovně uvedl, že toto opatření představuje dopad na státní rozpočet v roce 2015 ve výši cca 4,2 miliardy korun a novela zákona o léčivech by měla ze SÚKL v témže roce převést 1,7 miliardy korun.

„V tomto ohledu je třeba zmínit, že navrhovaná částka 1,7 miliard korun jen částečně kompenzuje dopady zrušení většiny regulačních poplatků a bude třeba hledat další zdroje ve státním rozpočtu, aby tento výpadek finančních prostředků byl pokryt,“ upozornil zpravodaj zákona Vít Kaňkovský (KDU-ČSL).

Nebudou peníze SÚKL chybět? Ptala se S. Marková a sama si i odpověděla. „Vzpomeňme si na to, že jsme kritizovali Státní ústav pro kontrolu léčiv za to, že pomalu dělá revizi úhrad léků. Přidali jsme SÚKL teď nově agendu zdravotnických prostředků SÚKL. Máme problémy s konopnými přípravky a další věci. Já osobně se domnívám, že tyto finanční prostředky by chybět skutečně mohly,“ domnívá se poslankyně.

Jiří Skalický (TOP 09) upozornil, že sice bude převedeno 1,7 miliardy, ale z toho 700 milionů má být použito pro potřeby nemocnice Na Bulovce a nemocnice u sv. Anny – tam zejména na zvládnutí provozu centra ICRC. Poslanec to ocenil, ale chtěl vědět, co bude s tímto centrem dál po roce 2016.

Ministr Svatopluk Němeček v reakci na vystoupení poslanců uvedl, že má informaci od ředitele SÚKL, že jim peníze chybět nebudou. „ Všechny své povinnosti, které jim zákon ukládá, zvládnou i bez těchto finančních prostředků. Nicméně chci tady upozornit, že Státní ústav pro kontrolu léčiv už v této velmi pozitivní ekonomické bilanci dlouho nebude, takže představa, že bychom každý rok takto vybírali z jeho účtu, že tady nehrozí,“ řekl ministr, podle něhož jde o jednorázovou záležitost, která pomohla státnímu rozpočtu České republiky výměnou za to, že státní rozpočet v letošním roce velmi výrazně pomohl zdravotnictví (kompenzací hospitalizačních poplatků a pomocí dvěma zmiňovaným nemocnicím).  Pokud jde o ICRC, tak management Nemocnice u sv. Anny by měl nemocnici už příští rok dostat do vyrovnané bilance. „Mám pocit, že velké oči byly  u více projektů. Nicméně je třeba říct, že to hlavní, co táhlo Nemocnici u sv. Anny dolů není  ICRC… Náklady, které jsou s provozem ICRC spojené a které dopadají na vrub nemocnice, jsou asi 50 milionů ročně,“ sdělil ministr poslancům.

Návrh změny zákona o léčivech do druhého čtení poslalo 130 ze 156 poslanců, nikdo nebyl proti.

Pojistné plány počítají s deficitem

Schvalování zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven na rok 2014 v druhé polovině října onoho roku nemůže proběhnout jinak než formálně.  Ministr zdravotnictví shrnul, že jsou v souladu s právními předpisy, veřejným zájmem i modelací dopadů úhradové vyhlášky na rok 2014. „Systém veřejného zdravotního pojištění je v roce 2014 v mírné ekonomické tenzi, čemuž odpovídají i zdravotně pojistné plány. I přesto, že proběhlo zvýšení platby za státní pojištěnce v listopadu loňského roku a další zvýšení kompenzující výpadek regulačních poplatků, bude systém veřejného zdravotního pojištění v tomto roce dle předložených zdravotně pojistných plánů hospodařit deficitně s odhadovaným deficitem cca 2,2 miliardy. Příjmy systému podle zdravotně pojistných plánů vzrostou v letošním roce na 237,2 miliardy, náklady vzrostou na 239,4 miliardy. Deficit bude kryt ze zůstatků z minulých let,“ řekl S. Němeček.

Předseda zdravotního výboru sněmovny prof. Rostislav Vyzula (ANO) konstatoval, že zdravotně pojistné plány pojišťovny předaly ministerstvu zdravotnictví už 1. listopadu přecházejícího roku. „Domníváme, že by bylo zcela reálné, kdyby došlo k předání a k jednání ve zdravotním výboru již na konci prvního čtvrtletí roku následujícího a tím k projednání ve sněmovně v první polovině daného roku,“ žádal po ministrovi R. Vyzula (což ten také vzápětí přislíbil). R. Vyzula se pozastavil nad snížením fondu prevence o 9,6 procenta. Je toho názoru, že by se měl upravit, protože prevence je základ zdraví a brání tomu, aby náklady na zdravotní péči nezvyšovaly geometrickou řadou. Předseda sněmovního výboru také upozornil, že v některých pojišťovnách klesá počet pojištěnců, ale nikoliv zaměstnanců a že by bylo vhodné tam provést personální audity.

Poslanec Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) měl výhrady k popisu situace v České průmyslové zdravotní pojišťovně i Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra a požadoval některá vysvětlení. S odpovědí ministra nebyl spokojen, ale předsedající rychle ukončil obecnou rozpravu a směřoval k přijetí usnesení, kterým poslanci schválili nejen zdravotně pojistné plány pojišťoven na rok 2014, ale i návrh předložený výborem sněmovny, aby mu na příští rok byly tyto plány předloženy už do konce prvního čtvrtletí 2015.

-cik-