Čtvrtek, 29. září, 2022

Spermie amerických býků v Íránu a další malé velké zprávy

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

DNA jako stavebnice. 94 procent zlomenin je špatně ošetřených. Ústa na nás řeknou všechno. Kašel není k léčení. Býčí spermie jako nástroj mezinárodního porozumění. 

 

 

 

 

Nanostrojky budou s DNA zacházet jako se stavebnicí

Dvacet let snili nanoinženýři o tom, že vytvoří DNA krystaly složitých tvarů s přesně definovanými rozměry. Dlouho se jim to nedařilo, teď ale mohou začít slavit. Ve Wyssově institutu biologicky inspirovaného inženýrství na Harvardu, provedli zásadní technologický průlom a vytvořili 32 různých gigantických DNA krystalů s důmyslnou trojrozměrnou strukturou v přesně definovaných rozměrech. Svůj úspěch oznámili světu publikací v časopisu Nature Chemistry.

Šéf výzkumu Peng Yin a jeho kolegové vyšli ze své vlastní technologie stavebnice DNA kostiček, kterou v roce 2012 představili na stránkách časopisu Science. Technologie DNA kostiček využívá krátké syntetické řetězce, s nimiž si lze hrát jako s kostičkami LEGO. Podle vývojářů je klíčovým trikem k vytvoření gigantických DNA krystalů modularita, tedy opakované používání stavebních bloků. Základním stavebním plánem Yinových DNA krystalů jsou velké krychle z DNA kostiček navržené na počítači. Z nich pak vývojáři vytvářejí požadované tvary odebíráním anebo přidáváním jednotlivých kostiček. Výhodou takového postupu je i to, že umožňuje konstruovat DNA krystaly s pozoruhodnou přesností. Už teď lze dovozovat, že podobné veliké DNA krystaly budou velmi atraktivní pro mnohé nanotechnologické aplikace, především kvůli jejich relativně jednoduché výrobě. Podle Yinových předpokladů se můžeme brzy nadít automaticky se skládajících nanostrojků, které se svojí složitostí vyrovnají biologickým molekulárním komplexům. Díky nim bychom se mohli stát rovnocennými soupeři nádorů a dalších závažných onemocnění, před kterými medicína prozatím kapituluje, soudí komentátoři. Snad alespoň v tomto případě by mohlo přání být nejen otcem myšlenky, ale také skutku.

 

Běda dětem, které si něco zlomí

Lékaři se při ošetřování dětských zlomenin dopouštějí pozoruhodného množství chyb. Foto: Pinterest
Lékaři se při ošetřování dětských zlomenin dopouštějí pozoruhodného množství chyb. Foto: Pinterest

Naprostá většina  podezření na zlomeninu u dětských pacientů je na pohotovostech a v centrech neodkladné péče ošetřena špatně. Dlahy, které mají zlomeným končetinám umožnit co nejlepší zhojení, jsou přikládány tak nevhodně, že neplní svou funkci. Svým kolegům to v rámci konference Americké pediatrické akademie na základě výsledků zkoumání na University of Maryland School of Medicine sdělil Joshua Abzug.

Kontroly ošetřených dětských pacientů odhalily celou škálu prohřešků. Od těch banálních, kdy  elastický obvaz, kterým se má fixovat dlaha ke končetině přes bandáž, motali doktoři pacientům přímo na kůži končetin (v 77 procentech případů), až po ty závažnější, které se týkaly více než poloviny případů (52 procent případů) a jednalo se o použití nevhodné dlahy. Následkem chyb lékařů postihlo 40 procent dětských pacientů.  V 59 procentech případů navíc neměli pacienti správně znehybněné klouby.

Pro rodiče neposedných dětí z toho plyne jasné ponaučení: Držte si je zkrátka, nebo si něco zlomí a co hůř – kosti jim bude rovnat pediatr.

 

Co všechno na nás řeknou ústa

Ústa na nás prozradí všechno. Foto: Clker.com
Ústa na nás prozradí všechno. Foto: Clker.com

Rozhodnutí přestat s kouřením či méně jíst by mohlo být pod ještě detailnějším drobnohledem, než tomu bylo doposud. Může za to nenápadný vynález tchajwanských technologů, kterým se podařilo vyvinout čip schopný trvalé instalace do ústní dutiny. Trvalo rok, než se povedlo vyřešit odolnost technologie vůči destruktivnímu vlivu prostředí v ústní dutině a nyní celý systém začal pracovat.  Vestavěné obvody nacházející se v dutině zubů obsahují čidla, která zaznamenávají a přeposílají data například o dodržování diety, o tom zda pacient pije alkohol nebo kouří prostřednictvím Wi-Fi do chytrých zařízení.

Hao-hua Chu a jeho kolegové z National Taiwan University v Taipei se naučili používat ústa jako indikátor pro nejrůznější zdravotní problémy. Zařízení může být zatím umístěno do zubních protéz či rovnátek, cílem však je zmenšit je tak, aby mohlo být součástí nás samotných. – to znamená jeho instalaci přímo dovnitř zubu. Systém je schopen zaznamenat aktivitu úst v 94 procentech správně. Prototyp byl v průběhu pokusů napájen externím drátem, nyní ho energií zásobuje mikrobaterie.

 

Kašel je neléčitelný a farmaceutické firmy vás okrádají

Peníze utracené za léky proti kašli jsou podle anglických lékařů zbytečně vyhozené. Repro: Pinterest
Peníze utracené za léky proti kašli jsou podle anglických lékařů zbytečně vyhozené. Repro: Pinterest

Lékaři z Royal College of Surgeons v Londýně kašlajícím pacientům vyslali, jak se pěkným skautsko – politickým obratem říká, zajímavý signál.  Nemá smysl kupovat si léky proti kašli, protože kašel na ně, abychom tak řekli, kašle.  Nákupy sirupů a pastilek slibujících rychlé uzdravení označili za plýtvání penězi, které je údajně rozumnější vynaložit na účinnější přírodní prostředky, jako je zázvor, med a citron.

„Vědecké důkazy prokazující účinnost léků proti kašli jsou velmi slabé. Není prokázáno, že by zkracovaly délku trvání onemocnění,“ uvedl Tim Ballard, vedoucí oddělení praktických lékařů při londýnské Royal College.

Farmaceutické firmy se brání a říkají, že léky proti kašli sice s urychlením léčby nemusejí pomoci, úspěšně však potlačují obtěžující průvodní znaky nemoci. Ani to však není podle doktora Ballarda a jeho kolegů ideální. Kašel je totiž přirozeným prostředkem organismu, jak se s chorobou vypořádat. Proto by se mu nemocní neměli bránit.

 

Rychlé býčí bičíky

Tahle zpráva není úplně nová, je řekněme zánovní. Autor digestu váhal, zda ji zařadit do výběru článků pro tento týden, nakonec ale převážila jak její zajímavost, tak skutečnost, že domácími luhy a háji prosvištěla bez výraznější pozornosti.

Tak tedy: Výzkumníci z Institute for Integrative Nanosciences v Drážďanech navrhli nový způsob jak dopravovat léky na přesně uřčené místo v organismu. Využívá toho, že jisté buňky jsou samy o sobě velmi pohyblivé, protože obsahují bičík.

Zcela přesně se jedná o nejrychlejší známé spermie – býčí. Pokud spermii uzavřeme do asi padesát mikrometrů dlouhé kapsle z titanu a železa, můžeme jí pak navíc pohybovat prostřednictvím magnetického pole. Magnet mění orientaci kapsle a tím i směr, kterým objekt pohání bičík.

Vedoucí projektu Oliver Schmidt tvrdí v článku publikovaném v časopisu Advanced Materials, že spermie jsou pro medicínské aplikace v tomto ohledu velmi výhodné. Zvládnou totiž pohyb i ve viskózním prostředí, navíc nejsou pro organismus nijak toxické.

The Register podotýká, že býčí spermie jsou významným mezinárodním obchodním artiklem. Americké firmy v roce 2012 dodaly do Íránu býčí sperma za dva miliony dolarů, a to navzdory obchodním sankcím uvaleným na íránský režim.

Ondřej Fér, Start Up!

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY