Bilance zdravotního pojištění se ocitla minulý rok v minusu ve výši 1,34 miliardy korun, ale v porovnání s objemem hrubého domácího produktu šlo o zanedbatelnou částku, tedy o 0,035 % HDP. Vyplývá to ze souhrnného hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění v roce 2013, které dnes projednala vláda. Systému klesly meziročně jak výdaje, tak příjmy.
Celkové příjmy systému za rok 2013 činily 228,6 miliardy korun s meziročním poklesem o 0,5 % a celkové výdaje 229,9 miliardy korun, což také znamenalo meziroční pokles, a to o 0,6 %.
Podle rychlé analýzy Zdravotnického deníku je systém financování českého zdravotnictví v současnosti stabilizovaný a nehrozí mu bezprostřední krize. Managementy zdravotních pojišťoven, zejména pak VZP, postupně napravují nedostatky z minulosti. Ministr zdravotnictví prosadil přilití dodatečných zdrojů ze státního rozpočtu. Na druhou stranu je systém křehký a zranitelný a může se kdykoliv dostat znovu do problémů, zejména pak pokud se nepodaří uhlídat rovnováhu mezi příjmy a výdaji.
Předsunuté platby se budou muset vrátit
Z vládního hodnocení vyplývá, že celkový vývoj systému veřejného zdravotního pojištění charakterizuje záporné hotovostní saldo minus 1,34 miliardy korun. Jak však ukazuje přiložený graf č. 1, je nižší než v předchozích letech.
V krizovém roce 2010 činilo minus 6,89 miliardy, pak jej předchozí vlády postupně snižovaly. Graf č. 2 říká, že loni napomohla snižování deficitu zdravotního pojištění úsporná úhradová vyhláška, vydaná ještě ministrem Leošem Hegerem. Ta však přinesla obrovské problémy poskytovatelům zdravotní péče, kteří jí ostře kritizovali jako příliš restriktivní, zejména v oblasti lůžkové péče. Poprvé po několika letech tak v roce 2013 klesly celkové náklady na zdravotní služby, přesto nebyly nižší než v roce 2011.
„Vývoj salda bude zmírněn např. zvýšením platby za tzv. státní pojištěnce ještě v průběhu roku 2014. Dodatečně získané prostředky budou ovšem primárně využity na kompenzaci výpadku platby regulačních poplatků u poskytovatelů lůžkové péče. Poskytnutím návratných finančních výpomocí VZP ČR v celkové výši 1,7 mld. Kč v roce 2013 došlo k dočasnému zlepšení hospodaření této zdravotní pojišťovny, nicméně zhoršení situace lze opět očekávat ke konci roku 2014, kdy bude VZP ČR vracet předsunutou platbu státu a zároveň část návratné finanční výpomoci ve výši 0,7 mld. Kč. Další jednu miliardu korun bude splácet ve čtyřech splátkách rozložených do let 2015 až 2016. Vnitřní dluh VZP ČR vůči bankovnímu účtu rezervního fondu stále přetrvává ve výši cca 2,2 mld. Kč. Situaci VZP ČR bude nutno řešit dalšími systémovými kroky,“ píše se ve vládním materiálu.
Příjmy systému dočasně zvýšila i předsunutá platba státu ve výši čtyř miliard korun, která ale byla vyrovnána ještě loni, tedy ve stejném roce. Letos v lednu stát poskytl další předsunutou platbou ve výši 4,8 miliardy korun s tím, že je částka splatná letos, a to tak, že 300 milionů už v listopadu a zbylých 4,5 miliardy korun v prosinci.
VZP na dobré cestě
Poskytnutí výpomoci ze státního rozpočtu bylo u VZP podmíněno provedením interních úsporných kroků. Zpráva pro vládu uvádí, že v roce 2013 pokračoval trend poklesu počtu zaměstnanců a růst počtu pojištěnců na jednoho zaměstnance (při poklesu počtu pojištěnců). Jak dokládá graf č. 3, je v tomto parametru VZP srovnatelná s ostatními pojišťovnami. Nejlépe si vede Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra, která jako jediná dokázala „obsloužit“ jedním zaměstnancem přes dva tisíce klientů.
Kromě toho došlo ve VZP k meziročnímu snížení personálních a ostatních provozních výdajů (o 250 milionů korun) a výdajů na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (o 210 milionů korun). VZP ČR se dále snažila snižovat ceny léků prostřednictvím pozitivních listů i cen přístrojů, především kardiostimulátorů. Tyto úspory jsou vyčísleny částkou 925 milionů korun.
Nekonfliktní materiál
Výroční zprávy a účetní závěrky sedmi činných zdravotních pojišťoven byly ověřeny auditory, schváleny samosprávnými orgány a posouzeny ministerstvy zdravotnictví a financí. Vláda je po dnešním projednání předloží poslanecké sněmovně ke schválení. Během připomínkového řízení bylo uplatněno minimum spíše technických připomínek, většina z nich byla akceptována. Místopředseda vlády Pavel Bělobrádek navrhoval navýšit prostředky v oblasti prevence civilizačních chorob tak, „aby byla naplněna proklamovaná podpora.“ V rámci vypořádání připomínek však byl upozorněn, že výdaje fondů prevence jsou plně v rukou zdravotních pojišťoven. Zajímavé je však v této souvislosti zjištění, že VZP výrazně překročila plán výdajů na preventivní programy, což způsobil zejména větší než očekávaný zájem pojištěnců a reakcí na povodně (prevence infekcí).
-cik-
