Pátek, 18. června, 2021

VZP se dohodla o péči s domovy pro seniory. Teď jsou na řadě ministerstva

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Většina domovů pro seniory už má dohodu s VZP, která jim zaručuje úhrady v udržitelné výši. Po více než roce se táhnoucím sporu na kompromisní řešení přistoupilo více než 70 procent zařízení sociálních služeb. Ještě před létem, kdy VZP podepsala memorandum s Asociací poskytovatelů sociálních služeb a Asociací krajů, přitom některé domovy varovaly, že by kvůli nevyhovujícím úhradám za roky 2012 až 2014 mohly být nuceny omezit péči.

 

Z celkem 619 pobytových zařízení sociálních služeb, která mají smlouvu s VZP, se jich 438 dohodlo s pojišťovnou na úhradových mechanismech. Ty jsou memorandem nastaveny tak, že za rok 2013 stanovují hodnotu bodu na 90 haléřů, při překročení 170 procent objemu péče uhrazené v roce 2011 se pak hodnota snižuje na 40 haléřů. Pro letošek se se pak celková suma zvyšuje o pět procent.

„VZP nabídla dohodu o úhradových mechanismech pro roky 2012 až 2014 všem zařízením. Zhruba 26 procent jich ji ale zatím nepodepsalo, protože se domnívají, že pro ně náš návrh není výhodný. Někteří na něj striktně odmítají přistoupit a je zřejmé, že se nedohodneme, s jinými ještě jednáme,“ uvádí mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Celý spor vznikl tím, že VZP přistoupila za uplynulé dva roky a letošek k regulacím, což se zařízením nelíbilo. Na pojišťovnu proto bylo podáno celkem 57 žalob. Podmínkou danou memorandem proto bylo, že všichni, kdo se dohodnou, soudní spor ukončí.

„V běhu je stále ještě více než deset soudních sporů. Ze všech těch sporů, u nichž už do této chvíle padl rozsudek, je – řečeno sportovní terminologií – skóre 9:4 pro VZP, pokud porovnáváme úspěch stran v rámci rozhodování soudu stejné instance, tj. Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího,“ doplňuje Oldřich Tichý.

Sociální a zdravotnické odbory přístup pojišťovny oceňují, mělo by však podle nich jít jen o první krůček k nápravě nevyhovujícího nastavení hrazení zdravotní péče v sociálních zařízeních.

„Je to částečné řešení něčeho, co dlouhodobě řešeno nebylo. Oproti době, kdy se nehradilo téměř nic, kdy vypadla úhrada za podávání léků v sociálních službách, kdy se snižovaly úhrady tím, že se nepřímo prováděly restrikce přes praktické lékaře, kteří péči předepisují, je to posun. Předpokládám ale, že budou následovat další jednání o tom, o kolik se budou úhrady poskytovatelům zvyšovat od nového roku, což je otázka úhradové vyhlášky. Budeme chtít, aby se poměry z minulých let narovnaly a aby úhrada za péči obnášela všechny náklady, která zařízení při poskytování zdravotní péče mají. Odborový svaz měl spočítáno, že by úhrada měla být ve výši 1 koruny 30 haléřů za bod, dnes je ale kolem 95 haléřů. Doufám, že další jednání budou o jiných nárůstech než o těch, které byly prezentovány u dohod,“ říká šéfka sociálních a zdravotnických odborů Dagmar Žitníková.

S debatou o úhradách počítá i pojišťovna. „O systémovém řešení úhrad péče v domovech pro seniory, které by mělo být platné do budoucna, je VZP připravena s partnery nadále intenzivně jednat. Vedení pojišťovny už dříve vyjádřilo přesvědčení, že optimální řešení se podaří nalézt nejpozději k 1. lednu 2016,“ podotýká Tichý.

Odbory ovšem doufají, že nezůstane jen u úhradové vyhlášky. „Koncepční řešení by bylo dořešit poskytování zdravotní péče v sociálních zařízeních a sociální péče ve zdravotnických zařízeních, což je otázka zákona, který bude řešit koncept dlouhodobé péče v ČR. Pracuje na něm skupina ze zástupců ministerstva zdravotnictví, ministerstva práce a sociálních věcí a krajů. My bychom se k nim teď měli jako sociální partneři – zaměstnavatelé a odbory – připojit. Zákon není v legislativním plánu vlády, tam byly pouze úpravy. Potřeba je ale skutečně velká, takže si myslím, že se začne jednat v průběhu tohoto roku. Pokud by se podařilo přijmout nějakou právní úpravu od 1. ledna 2016, bylo by to velmi pozitivní, ale netroufnu si říct, zda je to reálné,“ uzavírá Žitníková.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY