Speciální kapsu TYRX napuštěnou antibiotiky, která se do devíti týdnů od voperování přístroje v těle vstřebá, používá jako první v ČR FN Motol. Foto: koláž ZD

Infekce kvůli kardiostimulátoru? Nová technologie jí umí zabránit

Pacienti s přidruženými problémy, jako je cukrovka, kteří dostanou kardiostimulátor nebo defibrilátor v motolské nemocnici, budou mít nově mnohem nižší riziko pooperačních komplikací. Důvodem je speciální antibakteriální kapsa, do níž od minulého týdne lékaři přístroje vkládají. Riziko komplikací a nutnost pacienta znovu operovat by se tak měla snížit až o 80 procent.

 

„Infekcí spojenou s implantací přístrojů jsou nejvíce ohroženi pacienti s cukrovkou, ledvinným selháním, chronickou infekcí a sníženou funkcí imunitního systému. Další rizikovou skupinou jsou nemocní s vyšším rizikem krvácení nebo užívající protisrážlivé léky. Infekce hrozí také pacientům při výměně přístroje po uplynutí jeho životnosti,“ vysvětluje vedoucí lékař oddělení arytmologie Václav Durdil z Kardiologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Komplikace se vyskytují u jednotek procent pacientů. Pokud se ovšem implantuje defibrilátor, který stojí kolem 300 tisíc korun, je v případě zanícení investice zmařena. Antibakteriální kapsa, která přijde na 30 tisíc korun, se v Motole bude využívat u lidí s přidruženými chorobami, kde je vysoké riziko následných komplikací. První implantace hradila nemocnice ze svých vnitřních rezerv, jednání o hrazení z veřejného zdravotního pojištění jsou ale už v procesu.

„Pokud existuje terapie, která je pro naše pacienty přínosná a sníží riziko zdravotních komplikací, hledáme cesty k jejímu využití v každodenní praxi, protože mimo jiné představuje účinnou ochranu investic vložených do terapie,“ zdůvodňuje profesor Josef Veselka, přednosta Kardiologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Speciální kapsa je vyrobena ze syntetické látky, která je napuštěna antibiotiky minocyclinem a rifampicinem. Na rozdíl od dřívějších způsobů ochrany před infekcí jde o cílenou terapii, která působí pouze v místě nebezpečí vzniku. Do devíti týdnů po zákroku se v těle pacienta rozpustí a vstřebá.

„Prvními pacienty, kterým jsme kapsu zavedli, jsou lidé s častými přidruženými onemocněními. Dva z nich mají srdeční selhání, první má k tomu i cukrovku a jejich rizikovost dále zvyšuje kombinovaná protisrážlivá léčba,“ dodává docentka Lucie Riedlbauchová, která prví implantace provedla.

V České republice se každý rok voperuje kolem 14 tisíc přístrojů na podporu srdeční činnosti a jejich počet se stále zvyšuje. Kolem 350 zákroků provádí právě FN Motol.

-mk-