Lékařský dohled na dálku? Pomáhá při hubnutí i cukrovce

Že problém s obezitou nemáme jen v ČR, dokazuje newyorská kampaň Porcí přibývá, obezity také. Foto: NYC Health

Méně pacientů v čekárnách, větší prostor pro závažné případy a hlavně více lidí aktivně dbajících o své zdraví. Takový přínos by mohla mít telemedicína. Pomoci by mohla vedle léčby vysokého krevního tlaku (psali jsme o ní zde) také diabetikům a lidem trpícím obezitou. Někteří lékaři už si přitom v rámci pilotních projektů vyzkoušeli, že pro vybrané pacienty skutečně může být telemedicína nejúčinnější terapií.

 

„V ČR je asi osm procent diabetiků a přibývá jich. Většina nákladů na diabetes jde na léčbu diabetických komplikací a na hospitalizaci. Je tedy naprosto zásadní, abychom našli způsob, jak zintenzivnit úsilí v časných stadiích, abychom byli komplikacím schopni předejít. Diabetici mívají i vysoký krevní tlak a často jsou obézní. Nejlepší prevence cukrovky je tedy zvýšit fyzickou aktivitu. Je důležité, aby pacient dělal, co má, a alespoň částečně dodržoval dietetická opatření. Telemonitoring by mohl pomoci překlenout největší rezervy, které v léčbě diabetiků máme,“ vysvětlil na semináři k telemedicíně, která se konala na půdě sněmovny, Martin Haluzík z České obezitologické společnosti. Podle něj šlo v USA v roce 2012 z 245 miliard dolarů pouze 21 procent nákladů na návštěvy u lékaře, léky a pomůcky. Zbylé peníze spolkly hospitalizace, léky na komplikace a pobyty v domovech s pečovatelskou službou.

Telemonitorig umožní častější komunikaci s lékařem či sestrou bez toho, aby pacient chodil více do ambulance. Lékař přitom může průběžně on-line sledovat glykémii, tělesnou aktivitu, hmotnost i stravovací režim a v případě potřeby upravovat jídelníček. V případě, že vidí, že jsou pacientovy hodnoty v normě, může zrušit plánovanou kontrolu v ordinaci a místo toho se soustředit na pacienta, který hodnoty v normálu nemá. „Můžeme tak snížit počet návštěv pacientů v ambulanci a zatížení zdravotnického personálu. Ve finálně by bylo možné snížit náklady, protože pomůžeme předejít vzniku komplikací,“ dodává profesor Haluzík.

Dostupná už je dnes celá řada systémů a aplikací monitorujících zdraví a pohyb, zdaleka ne všechny jsou ale přizpůsobeny tomu, aby do nich mohl zasahovat lékař nebo byly propojeny s pojišťovnou. „Řada pacientů dnes používá chytrý telefon napojený na aplikace, které mu mohou dodávat skoro všichni velcí hráči na trhu, a my jako lékaři budeme zaskočeni tím, že po nás pacienti budou chtít, abychom vyhodnocovali jejich data a na jejich základě činili rozhodnutí – což nemůžeme, protože řada aplikací není validovaných a ošetřených ohledně bezpečnosti. Je tedy lepší využít systémů a aplikací, které jsou vytvořeny ve spolupráci s odbornou veřejností,“ upozorňuje profesor Aleš Linhart z II. Interní kliniky 1. LF UK a VFN.

Podle Filipa Linharta ze společnosti Sherlog eVito, která se zabývá vývojem telemedicínských aplikací, ovšem někdy vývoj kvalitních systémů ztěžují samotní výrobci zdravotnických přístrojů. „Dosud byly firmy vyrábějící zařízení, jako jsou glukometry, hodně konzervativní – dlouho neměly žádný model, který by přenášel data bezdrátově,“ stěžuje si Filip Linhart. Právě eVito, které na vývoji systému spolupracovalo s lékaři, má už za sebou několik pilotních projektů ve spolupráci s VFN v Praze, nemocnicí Na Homolce, Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra či Revírní bratrskou pokladnou.

Program eVito byl použit v několika pilotních projektech. Osvědčil se např. u léčby obézních dětí v nemocnici Na Homolce. Motivací pro malé pacienty byla nejen on-line forma, ale také možnost v rámci systému soutěžit.  Foto: eVito
Program eVito byl použit v několika pilotních projektech. Osvědčil se např. u léčby obézních dětí v nemocnici Na Homolce. Motivací pro malé pacienty byla nejen on-line forma, ale také možnost v rámci systému soutěžit. Foto: eVito

Právě s druhou největší zdravotní pojišťovnou realizovala společnost projekt léčebného plánu proti obezitě v primární péči. Svoje výsledky z půlroční účasti v projektu ve sněmovně představila praktická lékařka z Ústí nad Labem Jelena Labuťová.

„Cílem bylo odpovědět na otázku, zda telemedicína dokáže prostřednictvím moderních technologií pomoci obézním pacientům snížit hmotnost a ovlivnit tak zdravotní stav. Sledovala jsem od března do října letošního roku 16 vybraných pacientů, kteří měli BMI více než 30, byli schopni práce na počítači a měli připojení k internetu. Pacienti obdrželi sadu, která obsahovala krokoměr, váhu a USB pro bezdrátový přenos dat. Sledovali si pak hmotnost, pohybovou aktivitu, stravovací režim a energetickou bilanci. Já jsem jako lékař mohla sledovat hodnoty a kromě návštěv v ambulanci jsme s těmito pacienty komunikovali i prostřednictvím on-line služeb,“ popisuje Jelena Labuťová.

Základem bylo nachodit deset tisíc kroků denně, pokud však pacienti neměli jinou pohybovou aktivitu a chtěli zhubnout, bylo doporučováno 15 tisíc kroků. Podle kazuistik doktorky Labuťové „dohled“ na dálku skutečně zafungoval – pacienti shodili od deseti do 23 kilo.

„U většiny sledovaných došlo k úbytku hmotnosti, zlepšení laboratorních hodnot, celkového stavu i kardiovaskulárního rizika. U některých dokonce vymizely některé nemoci a bylo možné vysadit medikaci. Projekt vedl ke zlepšení stravovacích návyků. Úbytek hmotnosti a pocit vítězství sám nad sebou navíc u většiny zlepšil náladu a posílil motivaci k aktivnímu přístupu péče o své zdraví. Pacienti často potřebují „supervizora“ – když věděli, že jim někdo pomáhá, mnohem více se snažili být aktivní,“ shrnuje Labuťová, která sama, stejně jako profesor Haluzík, stále používá krokoměr. Oba lékaři přiznávají, že díky monitoringu nachodí mnohem více než bez něj. Podle Filipa Linharta je navíc výhoda, že už pacienti vědí, jak se jim povedlo shodit. I když už systém nebudou mít k dispozici, vědí, jak váhu udržet.

S výjimkou pilotních projektů a kardiologie ovšem zatím nemá telemedicína úhrady od pojišťoven. To by chtěl změnit poslanec Jiří Štětina. „Až vstoupí v platnost zákon o zdravotnických prostředcích, mohli bychom pojišťovny požádat, zda by šlo např. z fondu prevence uvolnit nějaké finanční prostředky na telemedicínu,“ uzavírá Štětina.

Michaela Koubová